I když víme, že není v našich silách vyrobit stroj odpovídající lidskému mozku, neznamená to, že bychom se o to neměli pokoušet. Naopak, každý krůček v tomto směru je významný. Nikoliv proto, abychom sestrojili umělé lidské tvory, ale proto, abychom si usnadnili život. Několik amerických společností pracuje intenzivně na vývoji mikročipu, který napodobuje funkci lidského mozku. Především koncern IBM a jeho konkurenti se snaží už delší dobu vyvinout takové čipy. Nejnovější model se od svých předchůdců značně liší a nabízí slibné perspektivy. Čip je větší a pracuje v konvenční digitální technologii. Mezi jeho přednosti patří fakt, že se nevyrábí s použitím neobvyklých materiálů nebo postupů. Vědci ze společnosti IBM popsali společně s experty z Cornell University v renomovaném časopise Science na světě první plně funkční neurosynaptický a sériově vyráběný počítačový čip inspirovaný architekturou lidského mozku. Obsahuje 1 mil. programovatelných neuronů a 256 mil. synapsí. Díky tomu je tento čip se svými 5,4 mld. tranzistorů a 4096 neurosynaptickými procesorovými jádry na ploše velikosti poštovní známky považován za senzaci. Stačí mu 175 000krát méně energie než konvenčním čipům a 700krát méně než speciálním čipům pro neuronové sítě. Provoz vyžaduje jen 70 miliwattů, tedy výrazně méně než současné běžné mikroprocesory. Čip tedy představuje zásadní průlom na cestě k počítačovým kognitivním systémům. Připomeňme si, že kognitivní (poznávací) funkce jsou jednou z hlavních oblastí lidské psychiky, jejich centra jsou uložena v různých částech mozku. Prostřednictvím těchto funkcí vnímáme svět kolem sebe, můžeme se učit, pamatovat si a přizpůsobovat se stále se měnícím podmínkám okolního prostředí. Zahrnují však kromě paměti i koncentraci, pozornost, řečové funkce, rychlost myšlení, schopnost pochopení informací a tedy i její posouzení, což je výchozí předpoklad pro řešení problémů. Kognitivní počítačové čipy představují zcela novou třídu procesorů, jež podstatně schopnost lidského mozku využívají. Umožňují vývoj samoučících se počítačů, jež budou mnohonásobně výkonnější a kompaktnější než dnešní systémy. Přes intenzivní práce ovšem stále existuje hluboká propast mezi počítači a lidským mozkem. Nová architektura má k dispozici prostřednictvím dvoudimenzionální sítě celkem 4096 digitálních, neurosynaptických procesorových jader. Každé obsahuje paměť, počítačovou jednotku a komunikační modul. Jednotlivé čipy se dají propojovat a v budoucnu budou vytvářet báze pro neurosynaptický superpočítač. Výzkumníci využili při výrobě čipu 28nanometrovou technologii firmy Samsung. A korejský elektronický gigant neskrýval nadšení, že takřka magický čip vytvořili s technologií běžnou při výrobě komerčně dostupné mobilní elektroniky. Podle vedení Samsungu jde o velký zvrat ve tvorbě architektury čipů, který by měl ovlivnit budoucnost. Má prý moc změnit celou civilizaci, podobně jako ji změnily třeba mobilní telefony. Technologický gigant International Business Machines (IBM) potřebuje takové zprávy, protože v posledním roce akcionářům příliš radosti nepřinášel. Podle posledních zveřejněných hospodářských výsledků vykázal další meziroční pokles příjmů. IBM totiž prochází velkou a náročnou transformací. S velkým zájmem je proto jak v hospodářských, tak technických kruzích očekávána každá zpráva o výsledcích výzkumu nebo o investicích. /ks/
