Nedostatek absolventů středních průmyslových technických škol
v podnicích produkujících náročné výrobky snižuje rozšiřování
a kvalitu této produkce a ohrožuje jejich ekonomické postavení.
Některé naše podniky řeší tento problém zřízením vlastních
odborných škol. Ve většině podniků však není optimální skladba
pracovníků podle vzdělání, což kontrastuje s podniky v průmyslově
vyspělých, vesměs západních státech, jejichž uspořádání
z hlediska optimální skladby pracovníků podle vzdělání přispívá
k efektivní produkci vynikajících výrobků.
Frontální zvyšování úrovně výuky
na středních průmyslových školách
zaměřené na potřeby průmyslových
podniků a zvyšování počtu jejich žáků
je jednou ze základních podmínek
pro rozšíření kvalitní produkce
výrobků s vyšší přidanou hodnotou.
Zvyšuje šance úspěšně konkurovat
zahraničním výrobcům. Nezajištěná
produkce dokonalých prototypů desítek
až stovek velmi náročných výrobků
je naše dlouhodobě neléčená
choroba, deklasující časté pozitivní
výsledky výzkumu a vývoje v technického
průmyslu. Viz např. v roce
2004 ukončený vývoj sportovního
letounu VUT 100 Cobra, provázený
zájmem ze zahraničí. Dosud však
chybí prostředky na jeho certifikaci.
Zaměstnanci s patřičným vzděláním
připravení pro náročné druhy
činností v produkci plní jednu ze
základních podmínek k prosazení
výrobku na světovém trhu. Jde
o lidi vzdělané a vyučené v oborech,
ve kterých nelze improvizovat
(např. přesný mechanik, klempíř,
slaboproudý elektrotechnik a další).
Je proto účelné obrátit pozornost
ministerstva školství i podniků, pro
které je zvyšování kvality a nábor
nových pracovníků s potřebným
středoškolským vzděláním jedním
ze základních problémů zvyšování
jejich prosperity, na rozsáhlejší
realizaci a kvalitu odborných škol.
V minulosti jsme uplatnili na světovém
trhu v široké míře výrobky
leteckého průmyslu, lokomotivy,
osobní i nákladní automobily, obráběcí
stroje, textilní stroje, vojenskou
techniku, přístroje pro výzkum
ve strojírenství, sklářské výrobky
a další. Pro takovou úspěšnou činnost
se podniky často formují i desítky
let a spolupracují s vybranými
školami ve výchově budoucích zaměstnanců.
NAŠE STŘEDNI TECHNICKE
PRŮMYSLOVE ŠKOLY
V České republice je několik desítek
středních průmyslových škol zaměřených
na strojírenství a elektrotechniku.
V jejich okolí působí více podniků
s potřebou zaměstnávat mladé techniky
se středoškolským odborným vzděláním.
Úroveň těchto škol je velmi
rozdílná. Demografický vývoj a ekonomická
krize způsobily, že počet
žáků je nyní menší než dříve. V současné
době se začíná pomalu zvyšovat.
Ministerstvo školství neinformuje
veřejnost o problémech českého
školství, které se změnami potřeb naší
společnosti se mění se značnými potížemi.
Je třeba směřovat k vyšším nárokům
na výuku od základních škol až
po univerzity. Přínosné by bylo poučit
se o stavu výuky a odborném i společenském
postavení pedagogů u našich
průmyslově vyspělých sousedů, např.
v Německu.
Významnou pomoc těmto školám
poskytuje spolupráce s podniky majícími
zájem o zaměstnávání jejich absolventů.
V zahraničí je běžné, že velké
firmy, jako např. Siemens, zařizují
spolupráci s těmito školami na výuce
a realizaci svých výrobních programů,
jejichž technická problematika je
často částí výukové náplně odborných
škol. U nás podobné školy vznikly pro
potřebu významných podniků leteckého
průmyslu Aera Vodochody v obci
Odolena Voda a v Kunovicích z iniciativy
podniku Aircraft Industries (dříve
Let Kunovice).
STŘEDNI TECHNICKE ŠKOLY
ZŘIZENE PODNIKY
Střední škola letecké a výpočetní
techniky v obci Odolena Voda
se 310 žáky a žákyněmi sousedí
s podnikem Aero Vodochody. Řídí ji
Ing. Miloslav Franěk. Vznikla v roce
2003 spojením Střední průmyslové
školy strojní zřízené státem,
na které je studium zakončeno maturitou
a Středního odborného učiliště
zřízeného Aerem Vodochody, kde
studium oboru Letecký mechanik
je zakončeno maturitou, obory mechanik
opravář pro letadla, klempíř
pro leteckou výrobu a zámečník jsou
zakončeny výučním listem. V areálu
školy je domov mládeže pro 250
žáků, tělocvična, energocentrum
a venkovní sportoviště.
Školu se podařilo vybavit potřebnou
technikou: počítači, laboratoří
avioniky, leteckými motory, kompletními
letadly. Výuka je svěřena
pedagogům s vysokoškolským vzděláním
a odbornou praxí, kteří jsou
v kontaktu se současnou technikou.
Na škole probíhá projekt s názvem
Part 66 v rámci operačního programu
Vzdělávání pro konkurenceschopnost.
Je podpořen částkou přes
5 mil. Kč z evropských fondů. Jeho
hlavním úkolem je vytvoření inovovaného
vzdělávacího programu kompatibilního
s leteckými předpisy pro
obor Letecký mechanik. To umožňuje
žákům získat průkaz způsobilosti
leteckého mechanika, který je platný
ve všech státech Evropské unie.
Střední škola letecká v Kunovicích,
nyní s 125 žáky s ředitelem
Mgr. Hynkem Horňáčkem byla zřízena
firmou Aircraft Industries. Připravuje
své absolventy pro výrobu,
servis a údržbu letadel v reálném
provozu. Osnovy splňují požadavky
ministerstva školství i agentury EASA
(letecká inspekce). Firma umožňuje
absolvovat následující studijní
obory: Technik letadel - čtyřletý
obor s maturitou, Mechanik letadel –
tříletý obor s výučním listem, Klempíř
letadel – tříletý obor s výučním
listem. Žáci učebních oborů mohou
získávat průkaz leteckého mechanika
kategorie A, žáci maturitního oboru
průkaz kategorie B 1 (drak, motor)
a B 2 (avionika). Žáci mají pro výuku
k dispozici dvě vlastní letadla
L- 410. Jsou vedeni u leteckých inspekcí
EU jako žáci certifikovaných
kurzů Letecký mechanik a Technik
údržby letadel dle předpisu Part 66.
Odborný výcvik ve škole je uznáván
jako část přímé praxe leteckého mechanika
před získáním certifikátu.
Výukou jsou pověřeni pedagogové
s vysokoškolským leteckým vzděláním
a instruktoři pro odbornou praxi
v Aircraft Industries.
Střední škola elektrotechnická v Praze
9 - Vysočanech. Jako příklad prosperující
střední průmyslové školy lze uvést
Vyšší odbornou školu a Střední školu
slaboproudé elektrotechniky s dlouholetou
tradicí výuky elektrotechnických oborů
v Praze 9 – Vysočanech s ředitelkou
Ing. Marcelou Davídkovou, CSc. I přes
výrazný demografický pokles v posledních
letech tu studuje 350 žáků. Držet
krok s raketovým rozvojem moderních
technologií není snadné.
Mezi základní studijní a učební obory
patří: Informační technologie, Elektrotechnika,
Mechanik elektrotechnik
a Elektromechanik pro zařízení a přístroje.
Na základě požadavků spolupracujících
firem se škola specializuje dále
na výuku bezpečnostních technologií
a zabezpečovacích systémů, přenosových
systémů a síťových technologií. Pro výuku
bylo třeba vybavit školní laboratoře
moderními technologiemi a ke spolupráci
získat jak odborníky z praxe, tak i pedagogy
z vysokých škol, kteří tuto problematiku
dokonale znají. To se podařilo. Škola
disponuje více než 200 počítači, dvěma
videokonferenčními jednotkami, kterými
jsou odborné přednášky či konference doplňovány
kontaktem se zahraničními partnery
a další technikou. V současné době
škola buduje laboratoř 3D stereoskopické
projekce a od příštího roku bude vyučován
nový předmět 3D technologie a jejich
programování.
ZAVĚR
O skutečné problematice našeho školství
a potřebě absolventů středních odborných
škol a vysokých škol technického
zaměření pro náš průmysl se veřejnost
z odpovědných míst ve státní správě v dohledné
době nedoví. Dosavadní kladné
výsledky v budování a soustavné modernizaci
některých těchto škol jsou především
výsledkem činností jejich vedoucích
pracovníků a zainteresovaných podniků.
Méně už vládních orgánů. Úspěšné řešení
rozvoje středních odborných škol pozitivně
ovlivní nejen náš průmysl, ale i ekonomiku
a mezinárodní postavení České
republiky. Žádoucím přínosem by bylo
zvýšit společenské postavení pedagogů
a jejich spravedlivé odměňování.
Události posledních týdnů prokazují
skutečnost, že předseda vlády Petr Nečas
a jeho vláda měli zcela jiné starosti než
řešit skutečné problémy našeho školství.
Pochybnosti o dostatečné odborné kvalifikaci
a morálních vlastnostech většiny
vládních činitelů přetrvávají.
Ing. Jiří Černohorský, DrSc.