Střední odborné učiliště stavební v Plzni čeká na žáky základních škol

Ve Středním odborném učilišti stavebním v Plzni studuje více než pět stovek žáků, přesto se tato instituce potýká s nezájmem absolventů základních škol o některé učební obory. Nejen o nabídce studijních oborů, koncepci činnosti tohoto učiliště a uplatnění jeho absolventů jsme hovořili s jeho ředitelem Mgr. Miloslavem Šteffkem. ? Pane řediteli, můžete našim čtenářům představit vaše Střední odborné učiliště stavební? Střední odborné učiliště stavební v Plzni se budovalo postupně od roku 1983 do roku 1990, tehdy jako poslední ze tří velkých plzeňských stavebních učilišť. Po dvou vlnách optimalizace sítě středních škol v 90. letech zůstává dnes tato škola jediným zařízením s výhradním zaměřením na řemeslné stavební obory nejen v Plzni a okolí, nýbrž v celém Plzeňském kraji. Naplněnost školy se dlouhodobě udržuje na počtu 500 až 600 žáků, v domově mládeže bývá ubytováno zhruba 100 žáků; spádovou oblastí učiliště je totiž celý Plzeňský kraj a navíc jižní část kraje Karlovarského. O žáky se stará přibližně 85 zaměstnanců, a to jak pedagogických, tak i provozních. Kolektiv pracovníků je dlouhodobě velmi stabilní a takřka bez fluktuace; i to vypovídá o tom, jaké postavení si škola dokázala vydobýt. Učiliště sídlí v areálu v Borské ulici, kde se kromě budovy školy nachází rovněž školní jídelna a domov mládeže s rozsáhlými možnostmi sportovního i kulturního vyžití. ? Kde probíhá výuka odborného výcviku? Výuka odborného výcviku probíhá ve čtyřech objektech dílen a samozřejmě přímo na stavbách v Plzni a jejím okolí; takových externích pracovišť bývá zpravidla až několik desítek. Učiliště je již řadu let nejen vyhledávaným partnerem stavebních firem, ale mnohé práce vykonává také samostatně. Žáci jsou pod vedením učitelů odborného výcviku schopni vystavět třeba i rodinný dům a výsledky jejich umu jsou k vidění již na mnoha místech celého města i regionu. ? Které studijní obory se vyučují ve vašem učilišti? Jádrem vzdělávací nabídky učiliště je 7 oborů poskytujících střední vzdělávání s výučním listem – klempíř, truhlář, instalatér, tesař, zedník, pokrývač, malíř a lakýrník. Úspěšní absolventi těchto oborů mohou ve vzdělávání pokračovat ve dvou oborech nástavbového studia, a to dřevařská a nábytkářská výroba a stavební provoz, a získat tak maturitní vysvědčení. Pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou pak určeny obory tesařské práce a zednické práce. Většinu z těchto oborů vyučuje škola jako jediná v Plzeňské kraji, některé obory dokonce jako jedna z mála v rámci celé České republiky. I ze statistik jednotlivých úřadů práce je patrné, že řemeslníci právě v těchto oborech nouzi o práci nemají, a absolventi plzeňského stavebního učiliště v těchto statistikách figurují vskutku jen v minimální míře. ? Jaký je zájem o jednotlivé studijní obory? Bez problémů se nám daří naplňovat jen obory truhlář, instalatér, zedník a částečně tesař. Se značným, avšak neoprávněným nezájmem absolventů základních škol se bohužel potýkají obory klempíř, pokrývač a malíř a lakýrník. Ne v každém školním roce je možno právě tyto obory otevřít, a pokud ano, pak jen skupinu, nikoli celou třídu. Výuka je potom samozřejmě velice finančně náročná, nicméně s výraznou podporou zřizovatele školy, tedy Plzeňského kraje, se i v současné nelehké situaci dají tyto potíže zvládnout. ? Pane řediteli, co děláte pro zvýšení zájmu žáků základních škol o technické učební obory? Příspěvkem k popularizaci řemeslných a vůbec technických oborů byl dotační program Plzeňského kraje. Motivace pro technické vzdělávání mládeže Plzeňského kraje v roce 2009. Jeho cílem bylo umožnit žákům 9., popřípadě 8. ročníků základních škol pravidelně navštěvovat dílny učilišť a tam si „osahat“, který obor by pro ně po ukončení povinné školní docházky mohl být ten pravý. Učiliště se programu samozřejmě zúčastnilo, a že ne marně, o tom svědčí fakt, že většina účastníků si do některého z nabízených oborů podala přihlášku a opravdu do něj nastoupila. Obdobnou aktivitou byl projekt Krajské hospodářské komory Aktivní motivace žáků základních škol = jistota pro budoucnost technických oborů, v jehož rámci plzeňské stavební učiliště pro žáky základních škol uspořádalo dva ukázkové dny stavebních a dřevozpracujících řemesel. Samozřejmostí je rovněž účast školy na všech prezentacích středních škol v celém Plzeňském kraji i tradičně vždy v listopadu a v lednu organizované Dny otevřených dveří. ? Zúčastňují se vaši žáci také soutěží odborných dovedností? Ano, naši žáci se pravidelně účastní soutěží odborných dovedností ve svých oborech a i v nich si počínají velmi dobře. Zatím nejlepších výsledků dosahují pokrývači, kteří se opakovaně dokázali prosadit i v mezinárodním měřítku. Další veliký úspěch zaznamenal v letošním roce žák teprve prvního ročníku klempíř Patrik Krofta, který s modelem zastřešení kostelní věže zvítězil v soutěži hejtmanky Plzeňského kraje doc. MUDr. Milady Emmerové Řemeslo má zlaté dno. ? Spolupracuje vaše Střední odborné učiliště stavební s podniky a institucemi, a jaký je přínos této činnosti? Ano, na dobrých výsledcích žáků mají zásluhu i firmy, které se školou dlouhodobě spolupracují – jako nejvýznamnější partnery je třeba zmínit společnost Profisol v oboru pokrývač a Systherm v oboru instalatér. Zajímavý je rovněž projekt Schody do života společnosti První chodská zaměřený na podporu dětí z dětských domovů, v němž se učiliště podílí výukou několika žáků právě z dětských domovů v oborech tesař a pokrývač. Slibně se rozvíjí spolupráce i s profesními sdruženími, zejména s Cechem topenářů a instalatérů ČR, Cechem klempířů, pokrývačů a tesařů ČR a Cechem malířů a lakýrníků ČR. Právě Cech malířů a lakýrníků ČR stál v roce 2008 u zrodu spolupráce Středního odborného učiliště stavebního v Plzni s Komorou řemesel Dolního Bavorska – Horní Falc. Výsledkem této spolupráce je v současné době realizovaný společný projekt učiliště a komory řemesel Přeshraniční spolupráce v řemeslných učebních oborech financovaný z prostředků programu Cíl 3 Česká republika – Svobodný stát Bavorsko 2007 – 2013. V rámci tohoto projektu se do roku 2012 uskuteční dvanáct výměnných pobytů českých a německých žáků a šest vzájemných návštěv pedagogických pracovníků, které by neměly mít ráz jen ryze profesní, nýbrž i sociální a společenský. Mezinárodní kontakty již teď mají pozitivní vliv na život celé školy a lze očekávat, že přispějí i k rehabilitaci a zvýšení prestiže řemeslných oborů vůbec. /sed/