Částku odpovídající polovině
českého státního rozpočtu vynaloží
každoročně Německo v příštích 10
letech na výstavbu nových větrných
parků. V roce 2020 pak má z větrných
turbín (především pozemních)
pocházet plná čtvrtina německého
proudu. Vyplývá to z prognózy
Spolkového svazu obnovitelných
zdrojů (BEE) a Agentury pro obnovitelné
zdroje.
Právě začínající výstavba obřích
parků na širém moři se stane pilířem
německé větrné energetiky v následující
dekádě. Na jejím konci (v roce
2030) se bude před německým pobřežím
tyčit na 5000 obřích sloupů s turbínami,
dodává Spolkový svaz větrné
energetiky (BWE).
Předzvěstí razantního rozvoje mořských
větrných parků se stalo spuštění
pilotního projektu Alpha Ventus,
45 km od severomořského ostrova
Borkum. Tucet 5megawattových obrů
vysokých 155 m, tedy jako chladicí
věže JE Temelín, a veškerá infrastruktura
přišla na čtvrt miliardy eur. Stroje
dodaly největší německá větrná firma
RePower a Multibrid, dceřiná společnost
francouzského atomového koncernu
AREVA. Prostředky sdružily
německé energetické koncerny E.ON
a Vattenfall společně se smíšenou společností
EWE. Projekt získal podporu
ministerstva životního prostředí.
Proud pod napětím 110 kV se přivádí
na pevninu do celostátní sítě kabelem
po mořském dně, přes ostrov
Nordeney a přírodní rezervaci Wattenmeer
zapsanou na seznamu UNESCO.
Mořské větrníky se mají točit přes
3000 hodin ročně, více než dvakrát
déle než při špičkovém vytížení podobných
strojů u nás. Dokáží proudem
zásobit až 50 000 domácností.
Do sítě ho dodají 200 mil. kWh ročně.
Do roku 2020 se má produkce větrníků
zvětšit o 190 mld. kWh a celkové
náklady překročí 200 mld. eur.
Na konci minulého roku se v Německu
provozovalo podle statistik
Spolkového svazu větrné energetiky
21 164 větrných turbín o celkovém výkonu
25 771 MW. Jen vloni se uvedlo
do provozu 952 větrníků o celkovém
výkonu 1917 MW. Vyrobily 46,8 mld.
kWh, tedy 7 % celkové německé produkce
elektřiny. /ag/
