Stockholmu, který se rozprostírá na 14 ostrůvcích, a jehož nejstarší čtvrť se kdysi jmenovala doslova „Město mezi mosty“, nedostatek vody určitě nehrozí. To nejzajímavější dění okolo vody se dnes ovšem odehrává v ohromných žulových tunelech hluboko pod chodníky a kanály této švédské metropole. Stockholmská vodohospodářská společnost Stockholm Vatten zdokonaluje svou obrovskou čistírnu odpadních vod Henriksdal, která zpracovává 2/3 veškeré odpadní vody města. Čistička bude nově vybavena supermoderními bioreaktory s vlnícími se membránami imitujícími mořské řasy. Tyto membrány (navržené a zkonstruované společností GE) dokážou z vody efektivně odfiltrovat cokoliv: od benzínu po bělidla a lidský odpad. Modernizace z této čistírny odpadních vod učiní největší zařízení svého druhu s „membránovými bioreaktory“ (MBR) na světě a ve výsledku bude schopná zpracovat více než 1 mld. litr špinavé vody denně. Vyčištěná voda pak bude vypouštěna zpět do Baltského moře. Největší překážku, s níž se projekt potýká, představuje žulové podloží Stockholmu. Je do něj už vykopáno bezmála 18 km tunelů, v nichž čistička sídlí. Tato přírodní svěrací kazajka činí jakékoli snahy o rozšíření kapacity zařízení velmi obtížné. Metropole si však nemohla dovolit čekat. Stockholm je jedno z populačně nejrychleji rostoucích měst Evropy a Švédsko se navíc zavázalo plnit náročné požadavky na ochranu životního prostředí stanovené akčním plánem pro Baltské moře a Rámcovou směrnicí o vodě EU. Společnost Stockholm Vatten k čištění vody dosud používala řadu různých mechanických, chemických a biologických metod a celý proces vyčištění přitékající odpadní vody trval zhruba 1 den. Stockholm ale potřeboval něco lepšího. Optimálním řešením se ukázala ultrafiltrační technologie GE nazvaná LEAPmbr. Tento bioreaktor je vybaven unikátními filtračními membránami ZeeWeed 500, které jsou pokryty speciální syntetickou pryskyřicí. Jejich jedinečná konstrukce jim umožňuje vlnit se a pohupovat podobně jako mořské řasy. Membrány jsou provrtány miniaturními dírkami o průměru pouhých 40 nanometrů. Díky nim se z vody odfiltrují bakterie, sedimenty i nechtěné látky jako fosfor či dusík. Technologie však nabízí i další výhody. Její provoz je oproti konvenčním MBR levnější a vyžaduje o třetinu méně energie. Díky vysoké pružnosti lze toto řešení instalovat i v menších prostorách, což se skutečně hodí, pokud je čistička umístěna zrovna v žulové jeskyni. Gösta Lindh, výkonný ředitel Stockholm Vatten, říká, že technologie „pomůže splnit dlouhodobé potřeby, co se týče kapacity čištění odpadních vod, a to navíc energeticky i nákladově efektivním způsobem“. Stockholm ovšem není jediné místo, kde už byly membrány ZeeWeed instalovány. Technologie pomáhá chránit také Velký bariérový útes v Austrálii, sopečné jezero na Novém Zélandu aj. /aa/
