Státní energetická koncepce ČR a její možná rizika v příštím období

Státní energetická koncepce ČR (dále jen SEK), kterou schválila vláda 10. 3. 2004, patří k základním součástem hospodářské politiky ČR. Je výrazem státní odpovědnosti na vytváření podmínek pro spolehlivé a dlouhodobě bezpečné dodávky energie za přijatelné ceny a za vytváření podmínek pro její efektivní využití, jež nebudou ohrožovat životní prostředí a budou v souladu se zásadami udržitelného rozvoje. Tuto zákonnou povinnost a odpovědnost stát naplňuje stanovením legislativního rámce a pravidel pro fungování a rozvoj energetického hospodářství. SEK ve své vizi konkretizuje státní priority a stanovuje cíle, jichž chce stát dosáhnout při ovlivňování vývoje energetického hospodářství ve výhledu příštích 30 let, v podmínkách tržně orientované ekonomiky. SEK byla zpracována na základě analýz vývoje a stavu energetického hospodářství ČR, vyhodnocení plnění cílů energetické politiky z roku 2000, s přihlédnutím k zahraničním zkušenostem, postupům a standardům EU, k závazkům ČR z mezinárodních smluv v oblasti energetického hospodářství a životního prostředí a po zpracování a vyhodnocení souboru energetických scénářů možného budoucího vývoje do roku 2030. Byl stanoven komplexnější soubor priorit a dlouhodobých cílů, které bude ČR v energetickém hospodářství sledovat v rámci udržitelného rozvoje. K jejich naplnění budou použity vhodné a účinné nástroje a opatření. Při volbě priorit, cílů a souboru nástrojů SEK byla respektována (v souladu se zásadou udržitelného rozvoje) rovnoprávnost energetických, ekologických, ekonomických a sociálních hledisek. Vyhodnocováním naplňování priorit a cílů SEK je pověřeno MPO ČR. O jeho výsledcích musí být informována vláda ČR a v případě potřeby jí budou předkládány návrhy na změny SEK. VIZE STÁTNÍ ENERGETICKÉ KONCEPCE Vize SEK definuje základní priority, vytvářející rámec pro dlouhodobý vývoj energetického hospodářství ČR. Jsou to: ? maximální bezpečnost ? maximální nezávislost ? maximální udržitelný rozvoj. Cíle SEK směřují ke splnění vizí a rozpracovávají základní priority do konkrétnější podoby. Hlavní cíle jsou definovány čtyři, přičemž každý z nich obsahuje několik dílčích cílů. MAXIMALIZACE ENERGETICKÉ EFEKTIVNOSTI ? maximalizace zhodnocování energie ? maximalizace efektivnosti při získávání a přeměnách energetických zdrojů ? maximalizace úspor tepla ? maximalizace efektivnosti spotřebičů energie a ? maximalizace efektivnosti rozvodných soustav. ZAJIŠTĚNÍ EFEKTIVNÍ VÝŠE A STRUKTURY SPOTŘEBY PRVOTNÍCH ENERGETICKÝCH ZDROJŮ ? podpora výroby elektřiny a tepelné energie z obnovitelných zdrojů ? optimalizace využití domácích energetických zdrojů a ? optimalizace využití jaderné energie. ZAJIŠTĚNÍ MAXIMÁLNÍ ŠETRNOSTI K ŽIVOTNÍMU PROSTŘEDÍ ? minimalizace emisí poškozujících životní prostředí ? minimalizace emisí sklen. plynů ? minimalizace ekologického zatížení budoucích generací a ? minimalizace ekologické zátěže z minulých let. DOKONČENÍ TRANSFORMACE A LIBERALIZACE ENERGETICKÉHO HOSPODÁŘSTVÍ ? dokončení transformačních opatření ? minimalizace cenové hladiny všech druhů energie a ? optimalizace zálohování zdrojů. SEK má ve své vizi kromě bezpečnosti a udržitelného rozvoje také pojem nezávislost. Ten předpokládá udržování co nejnižší závislosti na dovozech paliv a energií, které jsou realizovány mnohdy z politicky nestabilních oblastí a jejich ceny není možno z našeho hlediska prakticky vůbec ovlivnit. Nezávislost je navržena dosažením maximálního využití domácích zásob fosilních paliv, především hnědého uhlí bez omezení limity a výstavbou jaderných bloků pro výrobu elektřiny. V současné době se v ČR pro výrobu elektřiny prakticky nepoužívá ropa a ve velmi omezené míře zemní plyn. Domácí potřeba elektřiny je plně zabezpečena její výrobou z uhlí, jádra a obnovitelných zdrojů. SEK obsahuje řadu tabulek a grafů, které predikují trendy rozvoje energetického hospodářství v příštím období do roku 2030. Některé lze rozebrat detailněji. Třeba podle tabulky Pravděpodobná výše a struktura spotřeby prvotních zdrojů energie jsou možné tyto zásadní tendence (viz. tab. 1): ? spotřeba primárních zdrojů by měla v celém období stagnovat a její přírůstky pro růst HDP by měly být plně kompenzovány úsporou paliv a energie ? produkce hnědého uhlí bude v daném období postupně klesat, přesto až do cílového roku zůstane dominantní energetickou surovinou ? spotřeba zemního plynu by měla růst, jeho využití se předpokládá především pro průmyslové účely a pro výrobu tepla ? vývoz elektrické energie by měl z titulu rekonstrukce uhelných elektráren do roku 2015 skončit. V období 2015-30 se předpokládá dokonce mírný dovoz elektřiny ? po roce 2020 se předpokládá výstavba dvou nových jaderných bloků a ? spotřeba obnovitelných zdrojů energie by měla trvale růst. V tab. č. 2 Pravděpodobná výše a struktura výroby elektřiny jsou zajímavé následující předpoklady: ? v roce 2015 by měl skončit vývoz elektřiny, a tudíž výroba se vyrovná se spotřebou ? zdroje pro výrobu elektřiny - uhlí, jádro a obnovitelné zdroje jsou po celé období dominantní a tvoří základ energetického mixu. Základní změny v průběhu let 2000 až 2030 jsou obsaženy v tab. č. 3: Rekapitulace struktury spotřeby primárních zdrojů energie a výroby elektřiny: Z celkové rekapitulace struktury spotřeby primárních zdrojů energie a výroby elektřiny podle vládou schváleného Zeleného scénáře vyplývá, že v energetickém mixu dojde do roku 2030 k těmto významným změnám: ? k výraznému poklesu těžby i spotřeby jediné domácí energetické suroviny, a to hnědého a černého uhlí. Uhlí přesto zůstane naším základním energetickým zdrojem ? spotřeba zemního plynu bude po celé období stagnovat, přičemž jeho využití pro výrobu elektřiny bude především v kogeneračních jednotkách ? kapalná paliva se prakticky nepoužívají pro výrobu elektřiny, ale především v dopravě ? předpokládá se další rozvoj jaderné energetiky. Výstavba nových 2 bloků se plánuje po roce 2020 ? předpokládá se rozvoj obnovitelných zdrojů pro výrobu elektřiny i tepla a jejich význam spolu s úsporami energie v budoucnosti trvale poroste, zejména v regionech. Pro masivní rozvoj obnovitelných zdrojů energie ČR nemá ideální podmínky. Využití vodní energie je v současné době prakticky vyčerpáno, vítr u nás moc nefouká a limitované jsou také podmínky pro využití slunečního záření. Jediným významným obnovitelným zdrojem zůstává biomasa - dřevo, sláma a energetické rostliny. S tím je zapotřebí počítat především na regionální úrovni a dominantně pro výrobu tepla. Pro využití biomasy při výrobě elektřiny existuje možnost jejího společného spalování s uhlím, nebo využití bioplynu. Avšak: pro výrobu 1 TWh elektřiny, což je cca 1, 5 % hrubé domácí spotřeby (70 TWh v ČR v roce 2005) je třeba získat přibližně 1 mil. t biomasy. To při výnosu kolem 5 t energetických rostlin na 1 ha znamená osít cca 200 000 ha (2000 km2) území republiky, což je čtyřnásobek rozlohy velké Prahy). Při úvahách, že v ČR leží ladem 900 000 - 1 500 000 ha půdy, to představuje hodnotu max. 10 % tuzemské hrubé spotřeby elektřiny a pro rozvoj výroby biopaliv by nezůstalo k dispozici prakticky nic. Obnovitelné zdroje energie proto vygenerují (minimálně do roku 2050) v rámci energetického sektoru nanejvýš 20 %. V prosinci 2005 bylo vládě ČR předloženo první vyhodnocení plnění Státní energetické koncepce. Prozatím dosažené výsledky ukazují, že hlavní priority jsou nastaveny správně a v současné době není důvod k jejich úpravě. To se potvrdilo i v souvislosti s bezpečným zásobováním energetickými zdroji počátkem letošního roku. Zároveň je nespouštět ze zřetele dlouhodobý trend růstu cen nerostných, a tedy i energetických surovin na světových trzích a přizpůsobení racionálního využití reálného potenciálu obnovitelných zdrojů energie, respektujícího geografickou polohu ČR. Ve zprávě vládě byly akcentovány dva okruhy problémů: prvním je prozatímní nedořešení disponibility hnědého uhlí, kde SEK předpokládá jeho využití za územními ekologickými limity. Druhý představuje neplnění cíle v růstu obnovitelných zdrojů energie, především pro výrobu elektřiny. K tomu se v současnosti připojuje další problém, a to je vysoký růst tuzemské spotřeby elektřiny oproti stávajícím předpokladům. Další informace pro vládu ČR o vyhodnocení plnění SEK by měla být předložena do konce roku 2008. Předpokládá se prodloužení cílového roku do 2050. Měla by obsahovat zohlednění reálné výše obnovitelných zdrojů energie a zvýšený růst domácí spotřeby energie při dořešení maximálního využití hnědého uhlí. To je (spolu s rozvojem jaderné energetiky) zásadní předpoklad pro zajištění potřeb elektrické energie v ČR. ČR ve své Státní energetické koncepci předpokládá především využití domácích zdrojů uhlí a rozvoj jaderné energetiky za účelem zajištění bezpečnosti, nezávislosti a stability dodávek energie a co nejnižší závislosti na zemním plynu a ropě v energetice. Toto řešení by si podle našeho názoru zasloužilo větší propagaci. Na základě Zelené knihy, vydané 8. 3. 2006 Evropskou Komisí pod názvem Evropská strategie pro udržitelnou, konkurenceschopnou a bezpečnou energii, Evropská rada navrhuje vytvoření nové energetické politiky pro Evropu, zaměřenou na účinnou politiku Společenství, soudržnost mezi členskými státy, soulad mezi opatřeními v různých oblastech politiky a vyvážené plnění tří cílů: ? bezpečnosti dodávek ? konkurenceschopnosti a ? environmentální udržitelnosti. Státní energetická koncepce volila podobný přístup a ve třech základních prioritách - vizích a ve čtyřech základních cílech vyjádřila v podstatě identické priority. Pokud by nedošlo k prolomení územních ekologických limitů a pokračování těžby uhlí na lomech ČSA a Bílina za územní ekologické limity, vyvstaly by následující rizika: ? neprodloužení těžby na lomu ČSA by způsobilo zastavení dodávek uhlí zejména pro teplárny, nezávislé výrobce, průmyslové podniky, obyvatelstvo a možné problémy s dodávkou tepla pro lokality především v severních a východních Čechách, v Praze a na střední Moravě. Řešení těchto výpadků kupř. biomasou by bylo možné pouze částečně ? neprodloužení těžby na lomu Bílina by kromě snížení výroby elektřiny znemožnilo výstavbu nových elektrárenských bloků s vyšší účinností a nižší spotřebou paliva, které potřebují mít deklarovanou zásobu paliva na minimálně 40 let. Jejich náhrada by musela být provedena pouze retrofity, tedy rekonstrukcí stávajících zařízení. Oba tyto problémy spojené s předčasným odstavováním stávajících, resp. zastavením výstavby nových jaderných bloků, by způsobily vážné propady zejména ve výrobě elektřiny. To by se mohlo projevit deficitem až 25 % potřeby elektřiny kolem roku 2020, přičemž kolem roku 2050 by mohl narůst až na 80 %. Jeho řešením je buďto masivní dovoz černého uhlí, resp. zemního plynu v řádech desítek miliard kubíků, resp. desítek milionů tun, nebo dovoz elektřiny ze zahraničí. Obě taková řešení jsou velmi riziková: z hlediska množství, tranzitu, ceny i možností dovozu. Proto se jako optimální jeví způsob řešení v rámci platné Státní energetické koncepce - maximální využití domácích zdrojů v kombinaci s jadernými a obnovitelnými zdroji. ? ING. JIŘÍ MOHELNÍK ING. DRAHOMÍR ŠELONG