Šťastný to národ český

Stanice Radiožurnál uspořádala veřejnou diskusi k rozhodnutí německé vlády uzavřít do 10 let jaderné elektrárny. Debatu završil rozhovor s bývalým ředitelem a.s. ČEZ Jaromírem Mílem. Jak poznamenala následně redaktorka Lída Rakušanová na R6, bylo až s podivem, kolik expertů na energetiku, politiku, ekonomii a budoucnost Evropy tato země má. Jsme šťastnou zemí dobře vychovanou V. Klausem přijmout všechny žvásty o jediné dobré cestě k prosperitě, která se nám ale za 20 let notně vzdálila. Jaroslav Míl dokonce v souvislosti s německým rozhodnutím volal po zavedení limitů nákupu elektřiny jednotlivými státy s povinností produkovat 75 % spotřeby z vlastních kapacit! Vskutku liberální názor. Slovní výhružky pak završil sám premiér, který Němcům oznámil, že díky ním stoupne v ČR cena elektřiny o dalších 30 % a že mají respektovat náš jaderný program. Zahraničí hodnotí německé rozhodnutí obezřetnější a často se používá dokonce slovo vize – což my musíme rozhodně odmítnout. Nesnášíme vize! Evropská výstava PowerGen a velké setkání odborníků, jež ji provází, bylo v těchto dnech v hodnocení německého rozhodnutí opatrnější. Když odmyslíme jistý smutek nad tím, že jaderná energetika byla na nejlepší cestě k renesanci, což by bylo jen dobře v souvislosti s hrátkami s ropou i uhlím, je tu mnoho technických otázek. Jak zajistí Němci svoji spotřebu a jak budou transportovat elektřinu ze severu, z větrných parků, na jih. PowerGen ukázal, že jen v Německu samém jsou nejméně dvě firmy, jež dokáží dnes z paroplynového cyklu o výkonu 800 MW dodat do 15 min výkon 350 MW a do 30 min 500 MW výkonu. A tyto zdroje postaví klidně za tři roky. Navíc si Němci uvědomují, že jim opravdu schází kapacity vedení a hledají cesty, jak to vyřešit. Může se tedy snadno stát, že ač je zastavení jaderné energetiky jakkoliv sporné, může v Německu vést k průmyslovým iniciativám, jež konvenují s budoucností více, než si umíme představit. Alespoň tak to vidí dnes mnoho energetiků a ač názorů různých, takovou smršť „chytrosti“, jaké se dopustily naše sdělovací prostředky, politici a veřejnost, evropské prostředí neprodukuje. Už proto, že si uvědomuje, že se provozovatelé jaderných zařízení do trablů dostali vlastně sami svojí přezíravostí. Fukushima byla zbytečným incidentem. Jaká je vize budoucnosti, mimochodem? Energie bez drátů, ztrát na vedeních s využitím místních zdrojů? Je to sen? Vy to víte? Bum, ale zpět na zem. Plně chápu, že něco takového musí děsit naše politiky a některé podnikatele. Svoboda jedince, nezávislost, omezení transferů peněz z velkých korporací do kas politických stran. Nemožné. Vraťme Německo ke starým pořádkům! A co se týče ceny elektřiny a energií všeobecně, musím připomenout politické písně nedávných let: „privatizací a liberalizací energetiky dosáhneme zlevnění elektřiny, tomu věřte.“ Ještě tomu věříte? Czech Coal bude prodávat našim teplárnám uhlí, které mu propachtoval stát opět za vyšší ceny. K tomu, abychom zapochybovali o kritickém postoji naší veřejnosti k německému rozhodnutí omezit jadernou energii nás vede i uspokojivé poznání, že dokonce předseda ODS už pochopil, že zateplením budov by stát ušetřil stamiliony. Je docela možné, že časem přijmou politici i jiná obecná a v zahraničí již osvědčená poznání. Například to, že ceny energie z fotovoltaiky nastavili poslanci zřejmě úmyslně (a měli by to zaplatit), a dnes používali jako klacek tvrzení, že všechny OZE jsou dotované a zdražují cenu elektřiny. A aby bylo na závěr jasno. Nepožaduji zastavení jaderných zařízení, ale jejich revize je nutná. Sám jsem zvědav, jak si německý průmysl poradí s takovou vizí, jakou je levná energie bez jádra, ale bytostně nesnáším manipulaci s veřejným míněním a národní povýšenost, která nás už dovedla pomalu k bankrotu státu a úpadku mezinárodního renomé. Jan Baltus