Mezinárodní výstava strojírenské techniky a technologie v Novém Dillí, Indie Ve dnech 3.–5. února 2019 se na výstavišti Pragati Maidan v indickém Novém Dillí uskuteční 23. mezinárodní veletrh strojírenské techniky a technologie (International Engineering & Technology Fair, IETF). Podle Mezinárodního měnového fondu je Indie nyní nejrychleji se rozvíjející světovou ekonomikou. Očekává se, že v příštích deseti až patnácti letech se zařadí vedle USA a Číny mezi tři nejsilnější světové ekonomiky, opírajíce se o své demokratické zřízení a silné mezinárodní partnerské vazby. Hrubý domácí produkt Indie rostl v letech 2017–2018 ročně o 6,6 % a předpokládá se, že za období 2018–2019 dosáhne meziročního růstu 7,5 %. K tomuto vývoji dochází zásluhou reforem zahájených již v roce 1992, které byly v posledních čtyřech letech, pod dynamickým vedením ministerského předsedy Nárendry Módího, provázeny rovněž rychlou liberalizací. Příležito sti Jako rozvíjející se země se Indie stává střediskem globálního obchodu. Disponuje rychle se rozvíjejícími technologiemi spolu s relativně levnou pracovní silou. Do Indie přichází mnoho mezinárodních gigantů, aby zde budovali své výrobní i výzkumné základny. Výkony výzkumných a vývojových kapacit činily ve finančním roce 2018 4,3 miliardy USD a v roce 2020 dosáhnou 5 miliard USD. Za přispění kampaně „Make in India“ se tato země stává centrem hi-tech výrob a globální giganti zde zřizují výrobní podniky, přitahováni rostoucí koupěschopností více jak miliardy spotřebitelů. Podporou rostoucích průmyslových koridorů a „chytrých“ měst se vláda zaměřuje na zajištění všestranného rozvoje národa. Koridory by měly přispívat k integraci, monitorování a rozvoji prostředí příznivého pro rozkvět průmyslu a podporujícího vývoj pokročilé výrobní metody. Vzhledem k intenzivní integraci s ostatními průmyslovými segmenty má indický strojírenský sektor strategický význam pro ekonomiku. Poté, co se zbavil výhradní závislosti na licencích, přitahuje přímé zahraniční investice. S cílem urychlit růst zpracovatelského průmyslu snížila vláda zdanění továren, investičního zboží, předmětů dlouhodobé spotřeby a automobilů. Obchodní podmínky pro indický zpracovatelský průmysl jsou tudíž velmi příznivé. Veletrh IETF je pořádán s dvouletou periodicitou od roku 1975 – má tudíž za sebou už dlouhou cestu, během níž získal status vrcholné komplexní mezinárodní B2B události v této oblasti světa. Je segmentován do dobře definovaných technologických sekcí strojírenského a zpracovatelského průmyslu a služeb a v průběhu roku jej bude provázet celá řada specificky zaměřených akcí. Pozice CECIMO k Evropské direktivě o zaměstnávání zahraničních dělníků Při příležitosti konání porady k zaměstnanosti, sociální politice, zdraví a spotřebě, která proběhla v prosinci v Bruselu, a na ni navazující diskuse upozornilo CECIMO ministry zodpovědné za politiku zaměstnanosti Evropské unie na nedostatky předložené Direktivy EU o podmínkách zaměstnávání zahraničních pracovníků. CECIMO ocenilo úsilí Evropské komise zajistit přiměřené mzdy a garantovat dodržování pravidel ve vztahu mezi zahraničními a lokálními firmami. Avšak, jak CECIMO zdůrazňuje, sektor strojírenství nesouhlasí s tím, aby revidovaná pracovní direktiva vytvářela zbytečné zábrany podnikatelům při poskytování transnacionálních služeb. Jedná se zde o závažný problém vnitřního trhu EU. „Podnikatelé a členské asociace CECIMO jsou znepokojeny protekcionistickou povahou revidované direktivy. Direktiva omezuje rozhodování podnikatelů v oblasti zajišťování služeb a svobodu volného pohybu pracovníků – a přitom by tyto principy měly být garantovány napříč Evropou,“ říká Filip Geerts, generální ředitel CECIMO. CECIMO chápe význam pracovní mobility a přeshraničního poskytování služeb jako základní kámen jednotného evropského trhu. Z pohledu rostoucího nedostatku kvalifikovaných pracovníků ve strojírenském sektoru je pro firmy zásadní mít přístup ke zdrojům pracovních sil napříč EU. To odpovídá potřebám výroby a může velmi prospět růstovému potenciálu podniků. Výrobci OS často spoléhají na mobilitu pracovníků při zajišťování technických asistenčních aktivit nebo dalších technických služeb, jež nemohou být vykonávány místními pracovníky. Pro kontinuitu podnikání je životně důležité, aby výrobci OS byli schopni včas zajistit přeshraniční služby (např. instalaci strojů v cizí zemi), a to s minimální mírou byrokracie. Bohužel, nová pravidla, která revidovaná direktiva aplikuje, jsou příkladem tzv. legislativního „pozlacování“. Ve skutečnosti mnohé z 28 členských států již přijaly speciální notifikační požadavky pro zahraniční pracovníky, včetně dokumentace v jejich národním jazyce a určení právního zástupce v hostitelské zemi. Tato opatření navíc v každé jednotlivé zemi ukládají firmám, aby si důkladně prostudovaly legislativu a požadavky hostitelské země. V důsledku toho není podnikání malých a středních podniků (SME) v rámci evropského jednotného trhu vůbec jednoduché. Právní nejistota a rostoucí byrokracie odrazují tyto podniky, které tvoří páteř evropského strojírenství (80 % evropského sektoru OS spadají mezi SME), od najímání zahraničních pracovníků. Nová Direktiva povede k významnému růstu administrativních zábran pro firmy, pokud musí porovnávat balíčky předpisů při využití zahraničních pracovních sil. To představuje jasné omezení svobody při zajišťování služeb. CECIMO vyzývá Evropskou komisi, aby zaručila členským státům výjimky, které současná Direktiva umožňuje ve fázi počáteční kompletace nebo instalace stroje, jakož i při všech krátkodobých výrobních operacích. Výrobní společnosti potřebují praktické nástroje pro další zjednodušování předepsaných postupů a snižování finančních nákladů při naplňování byrokratických procedur. Krokem správným směrem by například bylo odsouhlasení jednotných požadavků kladených na zahraniční pracovníky na evropské úrovni a schválení dokumentů předkládaných ve všech členských státech v anglickém jazyce. PhDr. Blanka Markovičová, CSc., tisková mluvčí Svazu strojírenské technologie
