Průmysl OS v EU ve vztahu k Velké Británii po brexitu Po 30. březnu 2019 se Velká Británie stane pro státy EU třetí zemí. Ve světle posledního vývoje jednání o brexitu se jako jediná použitelná alternativa jeví dohoda o volném obchodu, s nulovými celními tarify na veškeré zboží a doufejme i na služby. Pro evropské výrobce by to byla dobrá zpráva, nejvíc pak pro výrobce obráběcích a tvářecích strojů (OS), kteří představují páteř zpracovatelského průmyslu. Měli bychom ale mít na paměti, že výroba s využitím OS je vysoce automatizovaná, a proto zahrnuje sektor OS i služby. Schéma nulových tarifů pro služby bude proto pro evropský průmysl OS klíčové. Z politického hlediska UK neuvažuje o realizaci „norského scénáře“, nýbrž usiluje spíše o přijetí „kanadského scénáře“. EU ale nesouhlasí s takovým „vybíráním třešniček“, protože to není v jejím zájmu. Pobrexitová budoucnost stále vypadá pro evropské výrobce poměrně nejasně. Průmysl OS je spíše nakloněn tzv. měkkému brexitu a obchodu bez bariér. Jak multinacionální společnosti, tak i malé a střední podniky podporují řešení udržující těsné vzájemné vztahy mezi jednotlivými trhy. Dovozní a vývozní cla by znamenala pro evropské výrobce citelné náklady, které by měly dopad na celý hodnotový řetězec, počínaje stanovením cenových strategií až po vztahy se zákazníky, od automobilního a leteckého průmyslu až po farmaceutický sektor. Netarifní bariéry a dodatečné úkony spojené s „řáděním úředního šimla“ mohou zvýšit administrativní náklady pro firmy na obou stranách. Některé členské státy dokonce riskují ztrátu tradičních centrál (Belgie, Nizozemí). Proto je férový a všezahrnující přístup na trhy v zájmu evropského průmyslu jako celku. Polovina br itské produkce je v současnosti exportována do zemí EU, která je pro ni domovským trhem. Pro UK je proto důležité udržet si přístup k zákazníkům z EU. I když britská produkce OS představuje pouze 2 % evropského trhu, evropské dodavatelské řetězce jsou komplexní a přeshraniční. Je pravděpodobné, že pobrexitové uspořádání nepokryje všechny aspekty dodavatelských řetězců. Logistika firem vyrábějících OS je založena na podmínkách jednotného trhu. Výrobní centra jsou umístěna v určitých zemích, zatímco velkoobchodní sklady a distribuční body v jiných. Rozhodnutí o jejich přemístění by mělo mít negativní dopad na pracovní místa jak v EU, tak v UK. Přechodné období je klíčové pro výrobce na obou stranách kanálu k tomu, aby vyhodnotili svůj byznys a logistické modely při minimálním narušení obchodních toků. Kooperace v oblasti veřejných zakázek a bezpečnosti by měla zůstat přísně v kompetenci obou stran. Většina produkce OS je kvalifikována jako zboží dvojího užití. Otázka licencí upravujících jejich export by mohla být při vyjednávání o brexitu zpochybněna. Cílem ovšem je vyhnout se právní nejistotě a dodatečným administrativním nákladům pro evropské výrobce. UK bylo jedním ze tří hlavních příjemců čínských přímých zahraničních investic FDI (Foreign Direct Investment), spolu s Německem a Francií. V roce 2016 59,6 % z celkových čínských FDI směřovalo do zemí „velké trojky“ (UK, Německo, Francie) – 7,8 mld. eur do UK, 11 mld. eur do Německa. V uplynulém roce se čínské investice do UK zdvojnásobily. Bylo by třeba zajistit, aby EU nadále zůstala pro zahraniční kapitál atraktivním příjemcem. Evropští průmysloví podnikatelé by nyní měli pracovat v úzké spolupráci s obchodními asociacemi a dalšími zainteresovanými subjekty, které hrají klíčovou roli, na zmírnění vedlejších výdajů brexitu a minimalizovat dopad na byznys OS na obou stranách kanálu. Přijetím rezoluce Evropského parlamentu vznikne riziko útlumu rozvoje inovací v oblasti 3D tisku Evropský parlament schválil v červnu tohoto roku nezávaznou rezoluci o 3D tisku, která zpochybňuje vhodnost stávajících regulací EU. Evropa potřebuje uvážlivý přístup bez ukvapených regulačních kroků, které by mohly mít negativní dopad na inovace. Parlament přijal rezoluci „Třídimenzionální tisk: práva intelektuálního vlastnictví a občanské povinnosti“ 631 hlasem, 27 bylo proti a 19 se zdrželo. Zmíněná rezoluce zdůrazňuje přednosti 3D tisku pro hospodářství a společnost, jeho důležitost pro různá odvětví ekonomiky a potřebu nových pravidel podporujících rychlejší certifikaci součástek ve výrobním procesu. Rezoluce také vyzývá Evropskou komisi, aby zvážila případnou revizi regulačního rámce Povinností a práv intelektuálního vlastnictví (IPR – Intellectual Property Rights) pro oblast 3D tisku a také obrátila svou pozornost na potenciální národní úpravu poplatků z autorských práv na systémy 3D tisku. Pokud se tak stane, bude opominut negativní dopad těchto opatření na inovace, jakož i další významné ekonomické vlivy – včetně administrativní zátěže spojené se systémem poplatků za vývoj 3D tisku v Evropě. CECIMO oceňuje, že Evropský parlament uznává přidanou hodnotu 3D tisku a její technologické, ekonomické a environmentální přínosy pro Evropu. Nabádá ale evropské instituce, aby v užití technologií přísně rozlišovaly mezi „business- -to-business“ (B2B) a „business- -to-consumer“ (B2C), když přistupují k 3D tisku z perspektivy regulací. Metody 3D tisku jsou předmětem velkého počtu požadavků ze strany sektorů, kde je tato výrobní metoda aplikována. Evropa má klíčovou pozici v různých segmentech světového trhu 3D tisku. Pro plné přijetí této technologie napříč kontinentem má největší význam důsledná snaha vyhnout se nové regulaci povinností a práv IPR, která by potlačovala inovace a zpomalila zavádění 3D tisku v zemích EU. Přijatá rezoluce požaduje do tří měsíců mandatorní reakci ze strany Evropské komise, obsahující nástin jejího stanoviska a záměrů, pokud jde o toto téma. CECIMO se bude spolu s představiteli Evropské komise nadále v této záležitosti angažovat a bude trvat na tom, že současný systém práv a povinností IPR je z hlediska splnění svého účelu v oblasti 3D tisku již plně dostačující. PhDr. Blanka Markovičová, CSc., tisková mluvčí Svazu strojírenské technologie, na základě podkladů CECIMO