Makroekonomický pohled na hospodářský vývoj v Evropě Podle ekonomické predikce Evropské komise by měl ekonomický růst zůstat nízký, neboť výkonnost klíčových obchodních partnerů slábne a některé činitele dosud podporující růst přestaly na hospodářský vývoj působit. V důsledku toho by měl být růst hrubého domácího produktu eurozóny po celé období 2015–2017 nízký. V roce 2016 se předpokládá růst HDP o 1,6 % a v roce 2017 1,8 %. V EU se čeká letos zpomalení z loňských 2,0 na 1,8 % a v roce 2017 by měl růst činit 1,9 %. Je zde však několik pozitivních zpráv pro evropský sektor výrobních strojů: velmi expanzivní monetární politika usnadňuje a zlevňuje přístup k financování, a proto se předpokládá růst investic. Na druhé straně, ceny ropy se zřejmě odrazí ode dna a dosavadní pozitivní účinek na reálné disponibilní příjmy zeslábne. I když vývoz z eurozóny nadále těží z oslabení eura, jeho současné posilování by pro celý region mohlo způsobit snížení exportu. Jedna událost však přinesla pro evropský i globální růst značné riziko. Obyvatelé Velké Británie se 23. června 2016 rozhodli, že jejich země opustí EU. Od vytvoření Společenství uhlí a oceli v roce 1951, přes zavedení eura, reintegraci centrální a východní Evropy, posiloval kontinent po generace stále svou jednotu. Brexit znamená přerušení tohoto integračního procesu. Tento červnový den znamenal pro zemi, názorově rozdělenou podle věku, sociální příslušnosti i zeměpisně, zásadní rozhodnutí ve smyslu vystoupení z EU. Sociální dopady jsou značné a dokonce vedou ke spekulacím o další existenci jednotného státu. Voliči nevyslyšeli varování ekonomů, vlády a mezinárodních organizací a výsledek voleb začal okamžitě otřásat ekonomikou. Kurs libry sterlingů dosáhl 30letého minima, důvěra podnikatelů se propadla a Británii hrozí recese. Pomalejší dynamika ekonomiky znamená méně pracovních příležitostí, nižší daňové příjmy a nutnost šetření. Výsledkem může být pouze větší nejistota. Britové se musí demokraticky rozhodnout, co chtějí namísto členství v EU, ledaže by se referendum opakovalo. Kromě této možnosti existují pro finální uspořádání dvě realistické volby. Při první by VB zůstala v Evropském ekonomickém prostoru (tzv. norský model): spočívá v jednotném trhu s výjimkou zemědělství a rybolovu a zachovává volný pohyb pracovní síly, členské poplatky a přebírá i všechny regulativy jednotného trhu EU. Toto uspořádání by ponechalo VB mimo celní unii, takže by si mohla zachovat své vlastní obchodní dohody a některé politické projekty kooperace. Je těžké předvídat, jak by byla přijata britskou veřejností, která volila možnost „vzít zpět do svých rukou řízení vlastní země“. Druhou možností je pouhá dohoda o volném obchodu, která by vylučovala volný pohyb pracovníků, ale stále by ještě vyžadovala dodržování regulativů týkajících se obchodovaných výrobků. Zatímco pro první volbu bude obtížné získat veřejnou podporu, druhá by zase mohla mít vážné negativní dopady na ekonomiku. Kromě velkých otřesů v Británii a na mezinárodních trzích odhaluje tento krok skutečnost, že EU musí doznat podstatných reforem. Evropští vyjednávači musí nalézt vyhovující kompromis pro řádný průběh brexitu. Vytvoření nových a udržitelných vztahů s Británií je v zájmu všech zúčastněných stran. Nyní je též vhodný okamžik k vyhodnocení dosavadní politiky EU. Je to jedinečná příležitost k reformám jejího způsobu práce a přechodu k dynamické a moderní Unii. Hru bý dom ácí produkt Podle Eurostatu rostl sezónně upravený HDP v prvním čtvrtletí 2016 ve srovnání s předešlým kvartálem v eurozóně o 0,6 % a v EU28 o 0,5 %. Ve čtvrtém čtvrtletí 2015 HDP rostl o 0,4 %, respektive o 0,5 %. Ve srovnání se stejným čtvrtletím 2015 vzrostl sezónně upravený HDP v eurozóně o 1,7 % a v EU28 o 1,8 %, oproti růstu o 1,7 %, respektive o 2,0 % v předchozím čtvrtletí. Mezi členskými státy vykazovaly největší růst v prvním čtvrtletí 2016 proti předchozímu kvartálu Rumunsko (+1,6 %), Kypr (+0,9 %), Španělsko, Litva, Rakousko a Slovensko (+0,8 %), Bulharsko a Německo (+0,7 %). Pokles HDP byl zaregistrován v Maďarsku (–0,8 %), Řecku (–0,5 %) a Polsku (–0,1 %) a v Estonsku HDP stagnoval. V prvním čtvrtletí 2016 HDP v USA rostl o 0,2 % proti předešlému čtvrtletí (po +0,3 % ve čtvrtém čtvrtletí 2015). Ve srovnání se stejným čtvrtletím předešlého roku HDP vzrostl o 2,0 % (po +2,0 % v předchozím čtvrtletí). Progn óza Evropské komise Generální direktoriát Evropské komise pro ekonomiku a finance zpracovává dvakrát ročně krátkodobou makroekonomickou předpověď, a to na jaře a na podzim. Tyto předpovědi se zaměřují na členské státy, eurozónu a EU, ale též zahrnují výhled pro kandidátské země, jakož i pro vybrané země mimo EU. Každá předpověď má minimálně dvouletý časový horizont (na podzim se přidává vždy jeden rok) a pokrývá běžný a následující rok. Předpovědní proces pracuje se 180 proměnnými a je výsledkem několika iterativních kroků. Prognózy nejsou založeny na centralizovaném ekonomickém modelu. Místo toho čerpají z analýz DG ECFIN (Direktoriát ekonomika – finance), jež využívají různé statistické metody. Předpovědi jsou testovány na konzistentnost, zejména pokud jde o obchodní toky. Výsledky pro EU a eurozónu nejsou přímo konstruovány, ale získávány agregací prognóz jednotlivých členských států. Mezi jarní a podzimní předpovědí jsou zpracovávány prognózy, v nichž aktualizovaný růst HDP a inflace se odhadl pro 7 největších členských států a pro běžný rok. Tyto prognózy jsou zpracovány s využitím modelů založených na indikátorech. Evropská ekonomika profituje z mimořádné kombinace příznivých faktorů. Nízké ceny ropy, slabé euro, stimulující monetární politika a rostoucí veřejné výdaje spojené s přílivem azylantů do některých členských států vytvářejí velkorysou podporu ekonomice. Urychlení jako důsledek těchto faktorů je však omezeno externími vlivy, plynoucími z poklesu nově se rozvíjejících ekonomik a zpomalování hlavních rozvinutých ekonomik. Proto se očekává, že HDP eurozóny poroste jen mírným tempem. HDP eurozóny by měl v roce 2016 vzrůst o 1,6 % a v roce 2017 o 1,8 %, po 1,7 % v roce 2015. HDP EU čeká v roce 2016 růst o 1,8 % a v roce 2017 o 1,9 %, po 2,0 % v roce 2015. Protože export se vyvíjel v roce 2015 negativně, byl růst HDP hnán jen domácí poptávkou. Tato situace pokračuje i v roce 2016, ačkoli skladba domácí poptávky se vyrovnává, neboť soukromá spotřeba zpomaluje růst a investice nabírají na síle. Soukromá spotřeba by měla pokračovat v růstu i v roce 2017, těžíc ze zlepšení podmínek na pracovním trhu, mírného růstu mezd a vyšších mimopracovních příjmů. Pro letošní rok se předpokládá velmi nízká inflace, což též podpoří růst reálných disponibilních příjmů. U investic se pro nejbližší období očekává mírný růst, snižovaný očekáváním slabé globální poptávky, ale zlepšují se šance na jejich opětovné posílení. Zlepšily se podmínky pro získání úvěru, využití kapacit je nad dlouhodobým průměrem, slábne tlak na podniky, jenž působil proti pákovému financování, a globální poptávka by měla postupně posilovat. Investiční plán pro Evropu počítá s růstem PP investování, protože se zvyšuje počet projektů vstupujících do fáze implementace. Výhled globálního růstu oslabuje. Růst mimo EU v roce 2015 spadl na 3,2 %, tedy nejméně od roku 2009 a v roce 2016 by se měl jen mírně zrychlit na 3,3 %, v roce 2017 pak na 3,7 %. V USA slabá externí poptávka posílí význam domácí poptávky pro ekonomickou aktivitu. Výsledný růst HDP se pro rok 2016 i 2017 čeká kolem 2,2 %. Výhled nově se rozvíjejících trhů je nestabilní a podléhá vysokému stupni nejistoty. Zejména výzvy nového vybilancování a postupného zpomalování čínské ekonomiky představují naléhavý problém a znamenají podstatné riziko, třebaže tlaky na směnný kurs a odliv kapitálu se zmírnily. PhDr. Blanka Markovičová, CSc., tisková mluvčí SST, s využitím podkladů CECIMO