Na začátku dubna prezident Barack Obama požádal Kongres USA, aby do rozpočtu na příští rok uvolnil 100 milionů dolarů (zhruba 1,5 miliardy korun) na projekt přesného záznamu činnosti lidského mozku. Cílem má být přesné zmapování činnosti všech mozkových buněk najednou, tedy jakýsi záznam činnosti všech neuronů mozku najednou v reálném čase. V ideálním případě tak vědci mohou určit, jak pracuje naše vědomí i nevědomí. Výsledky by také mohly přispět k pochopení vzniku vážných mozkových onemocnění, jako jsou Parkinsonova či Alzheimerova choroba, které se označují za jednu z velkých hrozících epidemií stárnoucích obyvatel vyspělých zemí. Otázkou je, zda věda může takový slib v současné chvíli splnit. Podoba projektů zatím není jasná, ale jisté je, že částka 100 milionů dolarů je pouze na rozjezd. Projekt by měl podle stávajících odhadů trvat zhruba 10 let a roční investice by se měly pohybovat kolem čtvrt miliardy dolarů. Celková investice by tak mohla dosáhnout zhruba tří miliard dolarů, částečně ze soukromých zdrojů. Více ale v tuto chvíli není jasné, protože konkrétní plán celého projektu má vzniknout v příštích měsících po zasedání komise špičkových odborníků. Změnit to má iniciativa označovaná jako BRAIN (tj. v angličtině zkratka z Brain Research through Advancing Innovative Neurotechnologies, tedy výzkum mozku pomocí vyvíjené neurotechnologie). V Bílém domě doufají, že BRAIN bude také stejně ekonomicky přínosný jako čtení lidského genomu. Částečně právě díky postupům a technologiím vyvinutým při čtení naší DNA se v USA na začátku 21. století rychle rozvíjel obor biotechnologií, který zahrnuje vše od hledání genů za jednotlivými nemocemi a jejich využití v medicíně až po genetické modifikace. V roce 2010 úřady jeho celkový ekonomický přínos odhadly na 800 miliard dolarů. Ralph Greenspan z Kalifornské univerzity v New York Times ale upozornil, že ani nevíme, jak se činnost mozkových buněk „překládá“ do projevů mozkové činnosti. V tuto chvíli tedy není jasné, co přesně musí projekt změřit a zmapovat, aby splnil své cíle. Zcela jasné naopak je, že v tuto chvíli neexistují postupy, kterými by šlo cíle BRAIN splnit (proto „vyvíjené“ neurotechnologie v názvu). Vědci dnes umí měřit aktivity několika stovek až tisíc neuronů najednou, ale rozhodně ne miliardy. Projekt chce sledovat činnost všech desítek miliard buněk celého mozku „v přímém přenosu“ (v mozku máme podle dnešních odhadů cca 80 miliard neuronů), tedy určitě jej nelze vinit z nedostatku ambicí. Amerika projektem také dohání „zpoždění“ za Evropskou unií, která letos v lednu odsouhlasila zahájení projektu Human Brain Project. Ten má sestavit model lidského mozku v počítači. Jeho rozpočet by měl během deseti let činit miliardu eur (cca 25 miliard korun). Cíle obou projektů jsou i přes podobnost názvu odlišné. Americký projekt chce zmapovat činnost mozku, zatímco evropský má snad ještě ambicióznější zadání: cílem je přímo napodobení funkce mozku v počítači.
