Naše nejbližší hvězda – Slunce – nás zásobuje světlem a teplem. Je od nás vzdálena asi 150 mil. km a energie slunečního záření ovlivňuje téměř všechny procesy, které na Zemi probíhají. Je na ní závislé podnebí, změny počasí i teploty. Pomáhá udržet na zemském povrchu vodu v kapalném skupenství a má klíčovou roli ve fotosyntéze. Chceme o Slunci vědět víc. Proto k němu plánují mise jak ESA, tak NASA. Evropská kosmická agentura ESA připravuje satelit Solar Orbiter (SolO) k pozorování Slunce, který by se k němu měl dostat poměrně blízko. Projekt počítá s tím, že v lednu roku 2017 jej na oběžnou dráhu vynese raketa Atlas z Kennedyho kosmického centra na Floridě. Satelit bude vybaven přístroji ke zkoumání vnitřní heliosféry. Vědce zajímá především proces, jak Slunce vytváří a řídí tuto prodlouženou sluneční atmosféru. Další zařízení slouží například k měření slunečního větru. Jednoznačný úkol satelitu zní: tři roky nepřetržitě pozorovat polární oblasti Slunce, což je ze Země obtížné, a to ze vzdálenosti pouhých 0,284 astronomických jednotek, což je 42 485 795 km. Pohled na Slunce zblízka může vědcům pomoci předvídat sluneční erupce a sluneční bouře. Ty posílají na zemský povrch vysoce energetické částice, jež ohrožují provoz družic i letadel, ničí rozvodné sítě a mohly by astronauty vystavit smrtelným dávkám radiace. Solar Orbiter, který má podle plánu odstartovat do vesmíru v roce 2017, vyrobí pro Evropskou vesmírnou agenturu britská společnost Astrium. Kontrakt v hodnotě 400 milionů dolarů s ní podepsala ESA na jaře roku 2012. Společnost Astrium není žádným nováčkem ve vesmírném průmyslu. Například pro ESA už vyrobila satelity Galileo. Kontrakt na výrobu sondy Solar Orbiter je však doposud největší, jaký byl mezi ESA a britským průmyslem uzavřen. Společnost Astrium UK díky němu stanula v čele konsorcia evropských firem, které budou dodávat různé komponenty. Kromě toho bude deset vědeckých přístrojů pro sondu financováno z rozpočtů jednotlivých členských zemí ESA a Spojených států: dohlížet nad nimi budou hlavní řešitelé z Belgie, Francie, Itálie, Německa, Spojených států, Španělska, Švýcarska a Velké Británie. Solar Orbiter naváže na dlouhou tradici evropských sond zaměřených na průzkum Slunce. Šlo o mise Helios-1 a -2, Ulysses či SOHO, všechny zhotovené ve spolupráci s NASA, stejně jako o samostatnou sondu PROBA-2, vytvořenou čistě pod patronací ESA. Americká družice Solar Probe Plus odstartuje asi o rok později. Bude pozorovat sluneční korónu ze vzdálenosti pouhých 6 milionů kilometrů. To bude rekord. Tak nebezpečně blízko ke Slunci se zatím žádná sonda nedostala. Vyrobí ji pracovníci laboratoře aplikované fyziky Univerzity Johna Hopkinse. Cena projektu se odhaduje na 1,2 miliardy dolarů. Mise byla původně plánována na rok 2015, ale nyní je o tři roky posunuta. Solar Probe Plus bude proti slunečnímu záření vybavena třímetrovým uhlíkovým tepelným štítem, který vydrží teplotu 1400 ºC. Energii dodají družici samozřejmě sluneční články. Budou chlazeny, a kdyby teplota překročila únosnou mez, schovají se za ochranný štít. Plánuje se, že sonda bude v provozu 7 let. Během mise se satelit těsně přiblíží k planetě Venuši. Kolem ní prolétne sedmkrát během šesti let. Vědci tak jako bonus získají nové informace i o této planetě.
