Opuštěná technická památka v centru Kralup nad Vltavou začíná ožívat novými osadníky. Historie kralupského mlýna sahá až do 13. století, kdy nedaleko současného stanoviště stál malý vodní mlýn. V průběhu let se rozrůstal, měnil své majitele i architekturu, například v roce 1933 prošel rozsáhlou přestavbou podle projektu Gustava Fantla a dostal na tehdejší dobu velmi moderní funkcionalistický ráz. V roce 2005 byl provoz mlýna ukončen a budovy odkoupilo od tehdejšího majitele, společnosti Mlýnské závody Praha, město Kralupy. A od něj následně VŠCHT Praha, která budovu zrekonstruovala a vybudovala zde pobočku školy, zvanou Technopark Kralupy. STAVEBNÍ CHEMIE NA POŘADU DNE VŠCHT je špičková technická univerzita, která kromě vzdělávání realizuje kvalitní základní a aplikovaný výzkum v širokém spektru oborů. Proč se škola vydala právě tímto směrem, zdůvodňuje její rektor prof. Karel Melzoch: „Aktuální potřeby trhu vyžadují rozvinout vědecko-výzkumnou činnost nejen v tradičních, ale i úplně nových oborech, lépe zvládnout převedení výsledků výzkumu do praxe a komercionalizovat výsledky vědy. My jsme se rozhodli zaměřit především na stavební chemii, protože tomuto oboru se do hloubky nikdo zatím nevěnuje a stavebnictví je oborem s velkým potenciálem i masivní spotřebou materiálu. Neustále se hledají nové cesty v nahrazování tradičních materiálů alternativními, které šetří životní prostředí, jsou ekonomicky méně náročné, lépe odolávají povětrnostním vlivům a stavebníkům nabízí variabilní využití. Protože se často jedná o složeniny s nedostatečně prozkoumanými vlastnostmi, nabízí se velký prostor pro testování, výzkum a vývoj. Spolupráci jsme uzavřeli s ČVUT, Fakultou stavební, protože v této oblasti nalézáme mnoho společných témat a můžeme si být vzájemně užiteční. Věřím, že tyto kroky ještě více posílí prestiž naší školy.“ Od okamžiku rozhodnutí vybudovat vědeckotechnickou základnu v Kralupech proběhly následné kroky poměrně rychle. V roce 2011 VŠCHT schválila stavební záměr a v roce 2012 se dohodla na spolupráci se stavební fakultou ČVUT. Po schválení dotací a nákupu pozemku s budovou se v červnu roku 2013 zahájily stavební práce dokončené v září 2014 a poté se během 9 měsíců instalovala vnitřní zařízení. V témže roce se oficiálně etabloval vysokoškolský ústav Technopark Kralupy Vysoké školy chemicko-Technopark Kralupy se slavnostně otevřel 5. června. Zprava profesor Jan Melzoch, rektor VŠCHT, Tomáš Prouza, tajemník pro evropské záležitosti, Petr Holeček, starosta Kraluptechnologické v Praze. Poté byl park 5. června 2015 za přítomnosti státního tajemníka pro evropské záležitosti Tomáše Prouzy, starosty Kralup nad Vltavou Petra Holečka, rektora VŠCHT prof. Karel Melzocha a pozvaných hostů otevřen. Celkový náklad na budovu i její vybavení činil 265,5 mil. korun, z čehož v rámci spolufinancování bylo 199 mil. ze strukturální dotace operačního programu OPI Ministerstva průmyslu a obchodu. Profesor Melzoch zdůraznil, že 25 % uznatelných nákladů pocházelo z rozpočtu VŠCHT. Budova se stavěla podle principů udržitelného rozvoje, využil se chátrající historický objekt ve středu města, respektoval se charakter okolní zástavby. Budova je vyprojektována s vlastním zdrojem elektrické energie, vytápěna bude plynovou kogenerační jednotkou, osvětlena úspornými LED žárovkami a opláštěná skleněnými deskami, které vytváří estetickou fasádu na jinak strohém objektu. Technopark je z hlediska organizace svébytnou jednotkou v rámci VŠCHT a jeho cílem je podpora inovačních projektů malých a středních firem. Hospodařit bude s prostředky získanými ze smluvně komerčních aktivit, z grantové činnosti a z rozpočtu VŠCHT. CO TECHNOPARK KRALUPY NABÍZÍ Profil budoucí činnosti technoparku zahrnuje chemické technologie, materiální a stavební inženýrství, stavební architekturu, ale i mikrobiologii a environmentální analýzu. Svým potenciálním klientům, výrobcům stavebních hmot, stavebním společnostem, podnikatelským subjektům v oblasti materiálového výzkumu i průmyslovým podnikům nabízí park testování stavebních materiálů, chemickou, optickou a termickou analýzu vzorků, vzdělávací aktivity v oblastech stavební chemie, pronájem laboratoří, kancelářských prostor nebo konferenčního sálu a učeben. Klimatická korozní komora VLM CCTZcela unikátní extrudér dokáže zpracovat 5vrstvé materiály V oblasti stavební chemie a materiálového inženýrství se bude park primárně věnovat výzkumu a testování stavebních a izolačních materiálů na bázi polymerních látek, stavebních pojiv a kompozitů na bázi silikátů, fotokatalytických technologií a materiálů, vlastností kovových konstrukčních a stavebních prvků, žáruvzdorných materiálů, ale i záležitostem spojeným s recyklací stavebních materiálů, mikrobiální kontaminací staveb a renovací historických objektů. V současné době se v budově zabydlují první zaměstnanci a probíhá testovací provoz instalovaných zařízení. Na otázku, jak bude nadále probíhat provoz parku, odpověděl jeho ředitel Ing. Milan Petrák: „Výhledově je v Technoparku plánovaná činnost asi 8 specializovaných skupin, jejichž činnost se doplňuje. Orientace na stavební chemii znamená pojmout chemii jako celek, přes silikáty, malty, organické materiály, různé pryskyřice a vlivy, které způsobují korozi materiálů, ochranu životního prostředí, biotechnologické záležitosti, vliv plísní na stavbě apod. S výjimkou petrochemických záležitostí, ale i to je s otazníkem, protože ve stavebnictví se používají různé asfaltové nátěry, zahrnuje stavební chemie celé spektrum oboru. Předpokládáme, že toto pracoviště bude zaměřeno především aplikačně. Jsme zde od toho, abychom zjistili, co podniky chtějí a potřebují a dokázali to transformovat na uchopitelné věci. Prioritou nejsou přednášky a konference na vědecká témata, ale pomoc podnikům a pro nás následný ekonomický efekt. Naším cílem je vybudovat síť dlouhodobých a perspektivních partnerů, kteří se budou k nám rádi vracet, protože zjistí, že dokážeme rychle a efektivně reagovat na jejich požadavky. Spirálový skluz na pytle je skvělou technickou památkouAktuálně nám situaci komplikuje pozdržení operačních programů a grantových výzev, které jsou připravovány v rámci České republiky, což způsobuje, že peníze na vlastní provoz získáme až příští rok. Do té doby musíme efektivně pracovat s prostředky, které nám poskytuje VŠCHT. Z toho důvodu hlavní osazenstvo centra tvoří řádově několik lidí a nemá smysl jich zaměstnávat více. Dnes zde pracuje asi 5 lidí a do konce prázdnin jich bude 10. Tito pracovníci budou zajišťovat běžný provoz, jinak počítáme především s projektovým přístupem. To znamená, že na každý projekt přijdou na určitou dobu odborníci z VŠCHT a po dokončení projektu se vrátí zpátky a přijdou jiní.“ K dotazu, zda jsou již domluveny nějaké konkrétní projekty, se ředitel vyjádřil: „Ano, již při zahájení stavby proběhlo několik jednání. S některými firmami jsme před podpisem smlouvy o pronájmu laboratoří a kanceláří, s některými se domlouváme na konkrétních projektech. Zveřejnit mohu například firmu Ranido, České lupkové závody a firmu Montako.“ UNIKÁTNÍ PŘÍSTROJE, KTERÉ JINDE NENAJDETE Na dotaz kolik bude stát roční provoz centra ředitel odpovídá: „Roční náklady jsou v současné době velmi těžko odhadnutelná částka. Zatím máme představu, kolik nás stojí provoz prázdného parku. Například energie pro náš unikátní extruder, který má příkon 40 kW, nás stojí měsíčně 40 000 Kč. Ve chvíli, kdy bude zařízení využíváno intenzivně, se mohu měsíční náklady vyšplhat až na stovky tisíc. Při optimalizovaném provozu to může být kolem 10 mil. korun ročně.“ Extruder patří k unikátním přístrojům v centru a ředitel parku doplňuje: „Jde o typ přístroje, který nikde v republice není k vidění. Dokáže zpracovávat 5vrstvé materiály a přitom je poměrně malý, je to přístroj ve své kategorii spíše středního charakteru. Nevyžaduje příliš mnoho surovin a energií a čas na přestavbu. Kromě extruderu zde máme ještě moderní korozní komoru, která na první pohled není ničím výjimečná, nicméně protože je řízena sofistikovaným počítačem, tak jako jedna z mála v republice je schopna simulovat roční cyklus. Dokáže simulovat horké počasí, déšť i mráz do –40 °C. Komory běžně dostupné toto sice umí, ale nejsou dostatečně flexibilní měnit rychle podmínky. V krátkém časovém úseku nasimulujeme řadu let, což je pro využití moderních stavebních materiálů složených z netradičních složek důležité, často totiž nevíme, jak se budou za 5 let a 10 let chovat.“ V Technoparku jsou k dispozici: experimentální hala silikátových materiálů s kompletní linkou na zpracování heterogenních silikátových směsí s testovacím zařízením, experimentální hala na zpracování polymerních materiálů s komplexní ko-extruzní linkou a výtlačným lisem pro zpracování plastů, centrální laboratorní servis zaměřený na optické a termické analytické metody, laboratoř testování korozního chování materiálů vybavená vysoce výkonnou klimatickou korozní komorou. Dále laboratoř testování vysokoteplotních vlastností materiálů a hodnocení jejich požární odolnosti, laboratoř testování aktivity fotokatalytických materiálů, laboratoř využití druhotných surovin a řešení ekologických zátěží, laboratoř umožňující komplexní mikrobiologický výzkum a laboratoř renovace a restaurování historických budov. Emisní spektrometr s indukčně vázaným plazmatemCo se týče jedinečných přístrojů, tak kromě zmíněného extruderu jsou instalovány špičkové analytické přístroje: infračervený spektrometr a Ramanův spektrometr, simultánní termický analyzátor, emisní spektrometr s indukčně vázaným plazmatem, spektrofotometr v ulrafialové a viditelné oblasti, iontový chromatograf s vodivostní detekcí. Velmi zajímavou technickou památkou je historický dřevěný spirálový skluz, který v minulosti sloužil k dopravě pytlů z nejvyšších pater mlýnice na nakládací rampu. Skluz byl na náklady VŠCHT zrekonstruován a následně umístěn v centrální části budovy. Návštěvníkům i odborným pracovníkům připomíná poselství předků o jejich technické zručnosti a důkaz, že i užitečné předměty mohou být krásné. Ivana Strasmajerová, Kralupy nad Vltavou
