Společnost Česká hlava podnikla terénní šetření příčin, proč nebyla většina výsledků veřejných výzkumných organizací aplikována do praxe. Zjištění je nanejvýš znepokojující. Ačkoliv jsou české vědecké týmy schopné dosahovat vynikajících výsledků, narážejí hlavně na objektivní ekonomické bariéry, stav trhu, politickou situaci i nedostatek informací. Navíc zde neexistuje funkční nástroj, který by výzkum s praxí kontinuálně a efektivně propojil. Dne 21. května vystoupil PhDr. Václav Marek, generální ředitel České hlavy, v Senátu PČR u příležitosti Kulatého stolu na téma Spolupráce veřejného a soukromého sektoru ve výzkumu, vývoji a inovacích, který spolupořádala Akademie věd ČR. Představil výsledky šetření a diskutoval se zástupci vědecké obce, politického spektra i soukromé sféry. Do analýzy bylo zahrnuto 85 vědeckých projektů na různém stupni rozpracovanosti. Vědecké projekty ve stavu, kdy stačí zahájit sériovou výrobu, jsou spíše výjimkou. Všechny projekty však byly z pohledu výzkumných organizací považovány za připravené k realizaci podniky či finančními investory. A jaké jsou tedy hlavní výsledky šetření, o kterých se v Senátu diskutovalo? » Struktura českého výzkumu se výrazně nekryje se strukturou výroby a trhu. „Výrazně je to vidět například u některých farmaceutických projektů. V ČR je jen jeden farmaceutický výrobce, který má alespoň evropský rozměr,“ říká PhDr. Václav Marek. » České projekty také často zaspí svou dobu. Pro úspěch inovace je důležité, aby byla na trhu první. Vstupovat na trh v době, kdy již existují konkurenční výrobky, je vždy větší riziko. České výzkumné projekty si často kladou ambici vyrobit „český ekvivalent“ již vyráběného zahraničního výrobku či technologie. » Kamenem úrazu však zůstává špatná kalkulace výrobních nákladů, cen vstupů apod. Některé projekty neměly žádné výchozí alespoň orientační propočty a byly tak zcela mimo realitu. Po přepočítání investoři zjistili, že zavedení projektů do výroby je absolutně nemožné.
Nejčastější důvody odmítnutí výsledků výzkumu praxí
Chybí potenciální výrobce
Velký počet výsledků výzkumu nebyl praxí uplatněn, protože v ČR buď zcela chybí potencionální výrobce či je jejich počet velmi omezený.
Neuchopitelné zahraničí
Chybí systémové vytváření image ČR jako země se špičkovým výzkumem a vědeckými kapacitami. Vědci nemají možnost prezentovat své výsledky na akcích, kde by se pohybovali vrcholoví manažeři zahraničních firem.
Malý český rybník
České vědecké projekty smýšlí světově, ale nepočítají lokálně! Rozsah trhu a jeho potenciální rozvoj je třeba zkoumat hlouběji.
Časté změny
Kvůli neustálým změnám strategických cílů rozvoje ze stran státu se rychle mění priority výzkumu. Výzkum mnohdy končí bezvýsledně.
Špatná kalkulace
Velké firmy, které si mohou dovolit i vlastní základní výzkum, si standardně stanovují horní hranice nákladů na výrobu. České projekty limitující parametry často postrádají. Takže se neekonomičnost objeví až při kontaktu s potenciálním výrobcem. Na úpravu je pak už pozdě.