Španělsko zvyšuje výrobu elektřiny z nákladnějších plynových elektráren. Děje se tak v reakci na nedávný celostátní výpadek proudu (blackout), který vyvolal vážné obavy ohledně schopnosti energetické sítě vyrovnat se s rostoucím podílem obnovitelných zdrojů energie.
Podle údajů provozovatele přenosové soustavy Red Eléctrica vzrostla ve Španělsku produkce elektřiny z paroplynových elektráren (CCGT) — technologie, která je na rozdíl od solárních elektráren schopna dodávat energii stabilněji — o 37 % během dvou týdnů následujících po výpadku, ve srovnání s dvěma týdny před touto událostí. Průměrný podíl těchto elektráren na španělském energetickém mixu se tak zvýšil z přibližně 12 % na 18 %. Kolaps španělské energetické sítě 28. dubna zanechal miliony lidí bez elektřiny, telefonního spojení, vlakové dopravy a fungujících semaforů na několik hodin. Problémy se dotkly i sousedního Portugalska a části jižní Francie. Vláda stále vyšetřuje příčiny tohoto rozsáhlého výpadku a dosud neobjasnila, která technologie selhala, proč k tomu došlo ani kdo nese odpovědnost. Společnost Red Eléctrica v reakci na dotazy agentury Bloomberg uvedla, že dodatečné paroplynové zdroje „jsou v současnosti nasazovány, aby se snížil dopad, jaký může mít náhlá změna výkonu na napětí v síti“.
Přesnou příčinu stále neznáme
Místopředsedkyně vlády Sara Aagesenová minulý týden informovala poslance, že po silných výkyvech v síti došlo na jihu Španělska k odpojení výrobních kapacit o výkonu přibližně 2,2 GW, a to necelou minutu před úplným zhroucením elektrizačních soustav na Pyrenejském poloostrově. Někteří analytici, například odborníci ze společnosti RBC Capital Markets, za nejpravděpodobnější viníky označili solární farmy, a to z důvodu nedostatku tzv. síťotvorných střídačů (grid-forming inverters), které pomáhají stabilizovat výrobu z fotovoltaických panelů. Aagesenová však ve čtvrtečním rozhovoru pro španělskou rozhlasovou stanici RNE označila obviňování solárních zdrojů a zpochybňování schopnosti sítě zvládat vysoký podíl obnovitelné energie za „zjednodušující“. Argumentovala tím, že systém je robustní a již mnohokrát zaznamenal dny se stejným, nebo dokonce vyšším podílem solární energie v mixu než v den výpadku. Přesto šéfka energetického regulátora CNMC Cani Fernandezová poslancům sdělila, že systém v současnosti pracuje s dražšími záložními mechanismy, které by se dokázaly rychleji přizpůsobit nežádoucím výkyvům. To přesně odpovídá charakteristice paroplynových elektráren v porovnání se solárními. „Zdá se, že Red Eléctrica chce mít přísnou kontrolu nad výrobním mixem, aby ho stabilizovala,“ uvedl Javier Pamos, analytik společnosti Aurora Energy Research. „Paroplynové elektrárny jsou do něj zařazovány i v hodinách, kdy by to nebylo nutné, protože výroba z obnovitelných zdrojů je dostatečná k pokrytí poptávky.“ Paroplynové elektrárny mohou být zdrojem nepřetržité výroby a jejich turbíny také dodávají do sítě kinetickou energii, klíčový prvek pro udržení stability sítě. Den po blackoutu jejich produkce prudce vzrostla na 216 GWh, což představuje nárůst o 157 % ve srovnání se dnem před výpadkem a více než trojnásobek oproti stavu dva dny před ním. Ačkoliv je hlavním úkolem provozovatele sítě uspokojit poptávku za co nejnižší možné náklady, může také upravit výrobní mix, aby udržel „adekvátní profil napětí“, uvedla Red Eléctrica.
Dražší varianta
Podle Javiera Revuelty, seniorního experta z energetické poradenské společnosti AFRY AB, nasazení paroplynových elektráren pravděpodobně zvyšuje náklady o 5 až 10 eur za MWh. Odhaduje, že do španělského mixu je denně přidáváno až o 2 GW více kapacity z plynu ve srovnání se dny předcházejícími výpadku. Tyto dodatečné náklady, vynaložené na nahrazení solární energie plynem kvůli stabilitě, se nemusí nutně projevit ve velkoobchodních cenách elektřiny, protože jsou součástí úprav, které probíhají až po uzavření obchodů na trhu. Ovlivní však konečné účty spotřebitelů. Vláda čelí kritice, protože zprávy ukazují, že Red Eléctrica a CNMC již dva roky diskutovaly o potřebě modernizovat schopnost systému vyrovnávat výkyvy napětí. Aagesenová uvedla, že postupy pro zvážení modernizací probíhaly standardním způsobem, a že pokud by CNMC vyhodnotila vysoké riziko události, jakou byl minulý měsíc blackout, urychlila by je a varovala ministerstvo, což se však nestalo. „Nikdo to nečekal,“ dodala. Připomeňme, že k blackoutu došlo 28. dubna přesně ve 12:33 středoevropského letního času. Španělský provozovatel přenosové soustavy Red Eléctrica de España (REE) zaznamenal první „událost odpojení výroby“ v jihozápadní části země. Systém tuto první ránu ještě ustál, ale jen na okamžik. O pouhou sekundu a půl později přišla druhá, mnohem masivnější ztráta výroby. Během následujících 3,5 s — tedy v součtu v neuvěřitelně krátkém okně 5 s — zmizelo ze sítě 15 GW výkonu (rekordní okamžitá spotřeba v ČR byla 12,3 GW v roce 2021). To představovalo asi 60 % okamžité španělské spotřeby. Následovala rychlá kaskáda událostí. Systém se rozkmital, napětí a frekvence začaly divoce kolísat. Došlo k masovému odpojování výroben i odběratelů ze sítě a systém se rychle začal rozpadat. Ve 12:38 se Pyrenejský poloostrov automaticky odpojil od zbytku Evropy a následně zcela zkolaboval. Plná normalizace trvala zhruba 24 hodin.
/jj/
