Dne 23. dubna 2021 se uskutečnil úspěšný start druhé řádné expedice SpaceX Crew-2, tedy druhý operační let na ISS v soukromé kosmické lodi Crew Dragon Endeavour se čtyřčlennou posádkou. 2. května následovalo noční přistání první kabiny Crew-1 do vod Mexického zálivu rovněž s astronauty (rovněž čtyřmi) po půlročním pobytu na kosmické stanici a poněkud zaclonilo jinou velmi důležitou událost: rozhodnutí týkající se výběru dopravního prostředku pro chystané mise na Měsíc. Ale vezměme si to popořadě, protože všechny jmenované události mají svůj nemalý význam pro kosmonautiku, byť ta posledně jmenovaná může podstatně ovlivnit realizaci amerického lunárního programu Artemis.
Střídání na ISS Když u Mezinárodní kosmické stanice zakotvila v sobotu 24. dubna kosmická loď Endeavour společnosti SpaceX a dopravila tam čtyři astronauty z USA, Japonska a Francie, sešlo se na ISS dlouho nevídaných jedenáct lidí. K účastníkům Expedice 65, kterou tvořili Michael Hopkins (USA), Soiči Noguči (Japonsko), Mark Vande Hei (USA), Oleg Novickij (Rusko), Pjotr Dubrov (Rusko), Shannon Walkerová (USA) a Victor Glover (USA), tak přibyli Thomas Pesquet (ESA — Francie), Akihiko Hošide (JAXA — Japonsko), Shane Kimbrough a Megan McArthurová (oba za americkou NASA). Zajímavý je ovšem nejen souhrnný počet astronautů na stanici, ale především to, že kabina C206 Endeavour, použitá už pro takzvaný demonstrační let jako SpaceX DM-2 se jako první vícenásobně použitelná kosmická loď připojila k ISS už podruhé. A vynesla ji raketa Falcon 9, jejíž první stupeň už byl také jednou použit, a zřejmě se ke startu připraví i potřetí, protože se opět bravurně vrátila na zem, tedy vlastně na plovoucí plošinu Of Course I Still Love You v Atlantickém oceánu. Jako zajímavost lze pak uvést, že Megan McArthurová (2. start; v raketoplánu Atlantis se zúčastnila letu STS-125, finální servisní mise k Hubbleovu vesmírnému dalekohledu) měla v Endeavouru stejné křeslo, na kterém seděl loni v květnu její manžel Robert Behnken (vedle Douglase Hurleyho) při vůbec první misi Crew Dragonu s lidskou posádkou. Ostatně, všichni čtyři z nového osazenstva ISS jsou ostřílenými astronauty. Velitel lodi Shane Kimbrough je navíc prvním americkým astronautem, který startoval do kosmu ve třech různých kosmických plavidlech: v raketoplánu, v ruském Sojuzu a nyní v Crew Dragonu. Záhy poté, co se všichni na ISS účastnili tzv. pyžamových večírků (stanice má jen sedm stálých „postelí“, takže dva astronauti přechodně spali v připojených lodích Crew Dragon a další dva pak na provizorních místech ve stanici), se čtveřice Hopkins, Glover, Walkerová a Noguči chystala po půlročním pobytu ve vesmíru k návratu v druhé lodi SpaceX zvané Resilience. Ta po několika odkladech přistála nad ránem 2. května místního času (těsně před 09:00 SEČ) na hladině Mexického zálivu nedaleko pobřeží Floridy. Přistání bylo původně naplánované na středu, kvůli nepříznivé předpovědi počasí ale bylo odloženo nejdříve na sobotu a následně na konečný nedělní termín 2. května nad ránem tamního času. To by samo o sobě nebylo tak zajímavé jako fakt, že od dob Apolla to bylo první noční přistání americké kosmické lodi v mořských vlnách. Tenkrát v roce 1968 přistávala v noci kabina Apolla 8 pod velením Franka Bormana po prvním, tzv. vánočním letu k Měsíci 27. prosince v Pacifiku. Tehdy ovšem šlo o „pouhý“ oblet našeho souputníka.
SpaceX zamíří k Měsíci Elon Musk má z pekla štěstí. Se svými vícenásobně použitelnými raketami a loděmi bere vítr z plachet jak konkurenci slavných jmen, jako je Boeing, tak i dalšímu soukromníkovi hodlajícímu se prosadit v kosmonautice, zakladateli Amazonu, miliardáři Jeffu Bezosovi. Zatímco společnost SpaceX a její kosmická plavidla prokázaly, že umějí zvládnout všechny náročné orbitální operace, konkurenční kosmická kabina CST-100 od Boeingu zvaná Starliner má po neúspěšné premiéře z 20. prosince 2019 znovu startovat teprve letos (snad) 30. července. Bezosův Blue Origin hodlá získat alespoň prvenství ve vyslání kosmické kabiny s jedenácti turisty pomocí vlastní rakety New Shepard na suborbitální dráhu 20. července, v den výročí přistání prvních lidí na Měsíci. Let má trvat cca 11 minut a na pár minut z toho se kabina ocitne za takzvanou Kármánovou hranicí ve výšce 100 km, tedy ve vesmíru. To sice může být z hlediska kosmické turistiky slavná premiéra, SpaceX ale stejně netrumfne. V příštím roce totiž mají tři „turisté“ v doprovodu jednoho profesionála odletět v Crew Dragonu na návštěvu ISS. To ovšem Bezose neštve tolik jako úspěch Muska v daleko lukrativnějším kšeftu týkajícím se výběru prostředku HLS (Human Landing System), který dopraví astronauty na měsíční povrch. V půlce dubna totiž NASA rozhodla přidělit společnosti SpaceX 2,9 miliardy dolarů na vývoj lunární verze rakety Starship v rámci mise Artemis. Muskova firma zvítězila nejen díky tomu, že její kosmické lodě a nosné rakety už úspěšně létají, ale i proto, že NASA tísněná rozpočtem neměla ani tři miliardy USD na další vývoj HLS. Výsledky výběru však vyvolaly protesty konkurence, která požadovala řádově větší palmáre (spol. Dynetics až 5 miliard). Pobouření ovšem nevyvolala ani tak volba SpaceX nabízející nejnižší cenu, ale především fakt, že ze tří společností účastnících se tendru na HLS byla vybrána jedna jediná. Předpokládalo se totiž, že vítězové budou dva, a SpaceX doplní buď velmi silná skupina firem vedená právě Blue Origin nazvaná Národní tým, nebo společnost Dynetics. A není čemu se divit, za krycím názvem „Národní tým“ se totiž skrývají velké, zkušené korporace, jako jsou Lockheed Martin, Northrop Grumman a Draper, které pracují na mnoha projektech pro armádu i pro NASA. Ostatně právě Grumman svého času postavil slavný lunární modul pro program Apollo, takže šance na vítězství Bezosova HLS Blue Moon byly velmi vysoké, zvláště pak poté, co NASA 30. dubna 2020 vyřadila z užšího výběru firmy Boeing a Vivace. Třetí ve hře, alabamská společnost Dynetics, je v kosmonautice poměrně neznámá, jde o inovativní filmu zabývající se aplikovanou vědou a informačními technologiemi, ovšem je dlouhodobým kontraktorem ministerstva obrany, výzvědných a bezpečnostních služeb a také NASA. Zřejmě je natolik technologicky a finančně silná, že mohla investovat do takového projektu, jako je vícenásobně použitelný lunární modul. Když už se oproti Boeingu prosadila do užšího výběru, není divu, že se okamžitě připojila k protestu, který proti rozhodnutí NASA ve prospěch SpaceX podala Bezosova Blue Origin. Například podle CEO Blue Originu Boba Smithe obsahovalo rozhodnutí NASA faktické nedostatky — mezi nimi nepochopení výhod návrhu Blue Origin a údajné snižování důležitosti technických problémů, před kterými SpaceX stojí. Jejich námitky nyní prošetřuje Všeobecný úřad pro kontrolu rozpočtu (GAO — Government Accountability Office), a SpaceX proto slíbené 2,9 miliardy od NASA nedostala. Práce na finalizaci smlouvy se SpaceX byly proto 30. dubna zastaveny do doby, než se námitky prošetří. Výhrady vůči technickým problémům SpaceX se týkají především nedořešené technologie tankování v kosmickém prostoru, se kterou se počítá při pendlování Lunar Starship mezi Zemí a Měsícem i při přeletech mezi cislunární základnou, stanicí Gateway a měsíčním povrchem. Možná Smith narážel také na časté výbuchy, kterými prototypy Spaceship trpěly, a na to, že se jim nedařilo hladce přistát. Musk však měl zase štěstí, když 6. května nejnovější prototyp rakety Starship SN-15 nejen vylétl do 10 km, ale i předpisově přistál. SpaceX každopádně zůstává ve hře, i kdyby NASA v Kongresu vydupala další miliardy na HLS pro konkurenci. Už má např. pojištěnou zakázku na zásobovací loď Space Dragon XL pro stanici Gateway i vynesení dvou prvních modulů PPE a HALO jako základ této stanice na cislunární dráhu mezi Zemí a Měsícem, které je plánováno na polovinu roku 2024. Pokud se podaří tyto termíny dodržet, je možné že se američtí astronauti pokusí o přistání na Měsíci skutečně v tomto roce. Zatím to vypadá, že termín stanovený hanobeným prezidentem Trumpem podporuje i nová administrativa prezidenta J. Bidena. Svědčí o tom i jmenování bývalého senátora a protekčního astronauta Billa Nelsona za nového šéfa — tzv. administrátora — NASA a viceprezidentky Kamaly Harrisové šéfkou tzv. Národního výboru pro vesmír, který paradoxně založil právě Donald Trump. /Stanislav Kužel/
