Univerzita Karlova vypsala 1. září 2015 architektonickou soutěž na výstavbu dvou nových výzkumných center, která se budou rozkládat na území Alberova na Praze 2. Jedná se o největší výstavbu UK v centru metropole za posledních 100 let. Ukončení výstavby a otevření nového centra je naplánováno na počátek roku 2022. Předpokládaná cena: 2,5 mld. korun a projekt bude financován z prostředků státního rozpočtu České republiky. Při té příležitosti se tři dny po termínu vyhlášení soutěže ve Vlasteneckém sále starodávného Karolina univerzity konala tisková konference za účasti významných aktérů této architektonické soutěže i osobností zodpovědných za budoucí výstavbu. Hlavní slovo měl prof. Tomáš Zima, rektor Univerzity Karlovy. A protože jde o záležitost, která se dotýká tří fakult UK, byli přítomni i jejich děkani. Za přírodovědeckou fakultu prof. Bohuslav Gaš, za matematicko- fyzikální prof. Jan Kratochvíl a za první lékařskou fakultu prof. Aleksi Šedo. Tiskové konference se zúčastnila rovněž Ing. Jiřina Kurzová, vedoucí odboru výstavby Univerzity Karlovy a ředitel výstavby budoucího kampusu Albertov Ing. Miroslav Dvořák. Přítomna byla i zástupkyně městské části Praha 2 architektka Petra Šandová. Vytvoří se několik minikampus ů O úmyslu efektivně využít prostor na pražském Albertově se hovořilo již řadu let. Ovšem myšlenka vybudovat klasický kampus po vzoru zahraničních univerzit čítající až 60 000 lidí se ukázala jako nemyslitelná, a proto se univerzita rozhodla pro jiné řešení a vznikla domluva, že se UK bude stavebně rozvíjet dvěma směry. Na jedné straně udržováním a rekonstrukcí klasických budov od těch nejstarších pocházejících z roku 1388 až po budování nových objektů. Optimálním řešením je koncepce několika tzv. minikampusů, zaměřených na různé vědní směry odpovídající různým fakultám. A jedním z takových center by měla být část nového Albertova. Český biomedicínský a přírodovědný výzkum patří v celosvětovém měřítku ke konkurenceschopným oborům a zaslouží si proto důstojné a technologicky vyspělé zázemí, ale opomenut nezůstane ani výzkum aktuálních celospolečenských problémů. V centrech se mají vědci zabývat komplexním základním výzkumem přesahujícím do aplikovaného a transakčního výzkumu. A protože se tyto obory neobejdou bez kvalitních matematických a statistických analýz a predikcí, bude v centru zastoupena i matematicko-fyzikální fakulta UK. Současná úroveň stávající výstavby a technologická úroveň historických budov jsou již dávno za zenitem, budovy z 19. století zcela pochopitelně nemohou poskytnout zázemí pro český i mezinárodní výzkum, který by chtěla UK přilákat. Pokud vše půjde dobře, za 5–6 let se budou na Albertově slavnostně otevírat nové budovy, ale vzhledem k dlouhodobému horizontu ukončení výstavby s největší pravděpodobností již za účasti zcela jiných aktivních představitelů akademické obce. Kampus je zamýšlen pro budoucí generace postgraduálních studentů a vědců. Co se týče plánované částky na výstavbu a vybavení center je zřejmé, že technologie se budou v příštích letech nadále vyvíjet, a proto kromě zdrojů z prostředků státního rozpočtu je v budoucnosti kalkulováno i s prostředky z evropských fondů. Spolupr áce s Českou komorou architekt ů Architektonická soutěž se připravovala velmi pečlivě, a protože jde o velmi prestižní záležitost s možnou mezinárodní účastí a aby byla dodržena regulérnost a splněny všechny nezbytné parametry, UK intenzivně spolupracuje s Českou komorou architektů. Soutěžní podmínky jsou sestaveny dle Zákona o veřejných zakázkách a Soutěžního řádu České komory architektů. Cílem je vybrat návrh objektů s moderní a funkční architekturou, které by harmonicky souzněly s okolní historickou výstavbou. Zcela zásadním požadavkem je, aby centrum bylo energeticky soběstačné, což předpokládá využití nejmodernějších technologií. U předložených studií bude záležitost provozních nákladů procházet velmi přísným posouzením a vyřazeny mohou být i architektonicky atraktivní studie. Porota je složena ze zkušených profesionálů v oboru, kteří spolu otevřeně komunikují a respektují se. Tvoří ji dvě skupiny: závislá – zástupci vyhlašovatele či budoucího provozovatele a představitelé státní správy, a nezávislá – odborníci, jejichž názor je od vyhlašovatele odvislý. V závislé části poroty zasedají prof. Tomáš Zima, rektor UK, Ing. Jiřina Kurzová, vedoucí odboru výstavby UK, Ing. Jan Sedlák, urbanista, a náhradníci, docent Jan Konvalinka, prorektor pro vědeckou činnost UK a Ing. Miroslav Dvořák, ředitel výstavby kampusu. Členy nezávislé poroty jsou architekti Ladislav Lábus, jeden z nejrespektovanějších českých tvůrců, a děkan Fakulty architektury ČVUT Josef Pleskot, jenž reprezentuje českou architekturu na mnoha mezinárodních přehlídkách a je autorem řady úspěšných revitalizačních projektů, stavební odborníci Ing. Ladislav Bukovský, který se věnuje především obnovitelným zdrojům a úsporám energií v oboru stavebnictví, Ing. Dalibor Hlaváček, odborník na ekologickou výstavbu a koordinátor projektu Solar Decathlon, Ing. Michal Fišer, člen Pracovní skupiny pro soutěže, a Pavel Hnilička, spolutvůrce Pražských stavebních předpisů. V are álu Albertova by měla vzniknout dv ě vědeck á pracovišt ě: Biocentrum, jehož výzkum se zaměří především na zkoumání biochemie a metabolismu buněčných systémů ve zdraví a nemoci, problematiku šíření infekcí a posilování imunitního systému, genetiku, genomiku a bioinformatiku a zkoumání nových materiálů včetně nanotechnologií. Globcentrum se zaměří na záležitosti širšího společenského charakteru, které jsou spojeny s otazníky současného a budoucího světa, jako jsou změny klimatu a atmosférických procesů, mechanismus dynamiky přírodních procesů a krajinných změn, socioekonomické a demografické projevy globálních procesů, geochemie, biogeochemie a toxikologie, dynamika ekosystému, biodiverzita a biologická invaze, geoinformatika a geostatistika. Pro soutěž se více než dva roky připravovaly podklady pro modelové typy laboratoří, seznamy speciálních technologií vyžadujících určité stavební zázemí, ale také pro menzu a společenské prostory. Všechny důležité požadavky jsou sepsány v rozsáhlém konceptu, který je k dispozici všem tvůrcům návrhů. Na dotaz, který se týkal možných ubytovacích kapacit v objektech, pan rektor odpověděl, že v prostorech, které jsou určitým způsobem limitovány, nic takového není plánováno. Albertov nelze srovnávat se zahraničními kampusy, které obvykle vznikají na rozsáhlých pozemcích na kraji měst. Kampus vyroste v historickém centru města s velkou kondenzací stávající výstavby. Kromě toho univerzita v současné době rekonstruuje řadu studentských kolejí, kde se plánují i ubytovací kapacity pro vědce s rodinami, a dojíždění z kteréhokoliv vnitřního okruhu Prahy zabere průměrně 30 minut. Časový rozvrh projektu: 1. 9. 2015 vyhlášení soutěže, 15. 1. 2016 odevzdání návrhů do prvního kola, v průběhu února hodnocení porotou, 29. 2. 2016 výběr projektů do druhého kola a v průběhu července 2016 hodnocení a výběr návrhů z druhého kola. Prostor pro vědce bude lidsky přív ětiv ý Objekt by měl mít především vysokou užitnou hodnotu. Architekt Josef Pleskot zdůraznil, že architektura 21. století není jen o estetických, vyvážených a zajímavých budovách, ale o funkčnosti a udržitelnosti. Smyslem plánované výstavby v rámci projektu Albertov je připravit pro vědce příjemný, lidsky přívětivý prostor, kde by se mohli setkávat a vymýšlet důležité vzorce nebo si v klidu v kantýně dát buřty. Pan architekt považuje soutěž za společensky a kulturně nejvýznamnější akcí posledních let, které bude věnována mimořádná pozornost a doufá, že výsledek předčí očekávání. Na dotaz, který se týkal velikosti a nabubřelosti stavby odpověděl, že budoucí objekt by neměl příliš vybočovat z konceptu a charakteru okolí, měla by to být harmonická stavba respektující horní linii okolních budov. V žádném případě se nepočítá s výškovými budovami, není to povolené ani žádoucí, nakonec většina převratných objevů vznikala v kontaktu se zemitou podstatou spíše než v závratných výšinách daleko od reality. Administrátor soutěže Ing. Igor Kovačevič zdůraznil potěšitelný fakt, že UK přistupuje k celé záležitosti novátorským způsobem a zadává veřejnou soutěž, což nebylo dosud ani v případě velkých univerzitních projektů zvykem. V současné době však vzniká společenská poptávka, aby se architektura a zakázky posuzovaly jinak. Po všech stránkách se bude jednat o náročnou záležitost, protože se v Evropě nenachází příliš mnoho budov podobného charakteru, kterými by se architekti mohli inspirovat. V závěru tiskové konference rovněž zazněl názor, že na výstavbu je ze státního rozpočtu věnována velká částka a k této investici je nutno přistupovat s respektem a vděčností, jelikož jsou to peníze daňových poplatníků ČR, proto je povinností je efektivně využít. Kolik studií se očekává? Na tuto otázku administrátor soutěže odpověděl, že to může být něco mezi 30 až 100 účastníky. Parametry zadání a rozsah zakázky jsou nadstandardní a tohoto úkolu se mohou zhostit jen odborně velmi způsobilá architektonická studia, ale všichni posuzovatelé doufají, že bude z čeho vybírat. Na otázku, zda se pan rektor domnívá, že tentokrát dojde dlouho odkládaný projekt naplnění, prof. Tomáš Zima odpověděl: „Jsem od přírody optimista a projektu jsme již věnovali velké úsilí Praha byla dosud co se týče výstavby objektů financovaných z prostředků EU popelkou, proto věřím, že se nám tuto mimořádnou záležitost hrazenou ze státních prostředků podaří dokončit.“ Ivana Strasmajerová
