Souboj dvou leteckých gigantů pokračuje

Každé dva roky se malé jihoanglické městečko Farnborough stává Mekkou světového leteckého průmyslu. Na této přehlídce nejmodernější letecké techniky pro civilní i vojenské účely se setkávají všichni, kdo něco znamenají v této branži. Se svými exponáty se představilo 1400 vystavovatelů ze 40 zemí. Asistovaly jim přitom tisíce fanoušků. Podle očekávání nebyl letošní 48. ročník, který se konal od 9. do 15. července, ozdoben žádnými velkými výstřelky a atraktivními novinkami. Revoluční zvrat se podle očekávání nekonal. Důraz byl kladen na obchodní jednání. TRADIČNÍ DUEL RIVALŮ V centru pozornosti se tradičně ocitl duel Boeing contra Airbus. Tito světoví letečtí giganti nezůstali ani letos nic dlužní své pověsti. Objednací knihy jsou plné a čekací doba dlouhá. V tomto zápolení získal letos Boeing přece jen o něco lepší pozici. Oba dominantní výrobci letecké techniky nakonec získali méně lukrativních zakázek než loni, protože přetrvávají obavy z vývoje globální ekonomiky. Společnosti Boeing a Airbus ohlásily objednávky v hodnotě kolem 52 miliard dolarů. To je skoro o polovinu méně než před rokem v Paříži, kde nasbíraly objednávky za 94 miliard dolarů. Oba výrobci přesto očekávají zvýšení obratu především díky modelům, které však budou k dostání až v příštích letech. Boeing měl největší úspěch se svým špičkovým modelem 737 Max, který ale přijde na trh až v roce 2017. Airbus zase úspěšně prodával letoun A320 Neo, který začne dodávat sice o něco dřív, ale až koncem roku 2015. To jsou pěkné plány. Měli bychom ale připomenout, že oba výrobci v minulých letech nedrželi slovo a plnili své objednávky s velkým zpožděním. Letecké společnosti musí čekat na svá nová letadla v průměru 7 let, a proto výrobci musí zvyšovat své výrobní kapacity. V příštích třech letech se má vyrábět o 45 procent letadel víc než nyní. Z toho vychází pozitivní zpráva, že Airbus chce ještě letos přijmout více než 4000 nových zaměstnanců. Letecké společnosti si i na veletrhu stěžovaly na vzrůstající ceny nových letadel. Může za to prý malá konkurence, protože světový trh s letadly ovládly vlastně dva největší výrobci. Existují sice některé další firmy, ale obrům nemohou konkurovat. V nákladech leteckých společností tvoří v současné době více než polovinu výdaje na kerosin. Proto musí aerolinie modernizovat své flotily. Své prostředky investují především do nových, úspornějších letadel a škrtají pracovní místa. Na veletrhu bodovaly i menší výrobci letadel z Kanady, z Ruska, Číny a dalších zemí, ale samozřejmě jejich role ve světovém leteckém obchodě není velká. DO KOSMICKÝCH VÝŠIN I když ve výrobě letadel lítají miliardy sem a tam, veletrh ve Farnborough naznačil nový trend vývoje leteckého průmyslu. Velkou atrakcí byl totiž kosmický dopravní prostředek SpaceShipTwo miliardáře Richarda Bransona. Jeho firma Virgin Galactic má již v příštím roce katapultovat turisty do kosmické výše 110 kilometrů. Zatím se přihlásilo 529 zájemců, mezi nimi i mladý americký herec Ashton Kutscher, kteří jsou ochotni zaplatit za dvouhodinový kosmický výlet 200 000 dolarů. Virgin Galactic, první komerční nikoliv aerolinie, ale spacelinie na světě, oznámila, že nejpozději do roku 2016 zahájí vypouštění družic. Nový nosič Launcher- One umístí na oběžnou dráhu kolem Země družice až do váhy 225 kg, a to za cenu nižší než 10 milionů dolarů. Zájem mají především firmy zabývající se dálkovým průzkumem Země, ale i jedna společnost, jež by v budoucnu chtěla získávat těžké kovy z asteroidů. CO NAJDEME NA MARSU Také další průmyslové firmy začleňují do svého výzkumu a výroby kosmická témata. Na společné tiskové konferenci například hovořili představitelé amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku NASA a koncernu Siemens o dalším rozvoji kosmického výzkumu. V centru pozornosti byla především mise nejmladší mobilní laboratoře Curiosity, jež má přistát na povrchu Marsu 5. srpna. Laboratoř Jet Propulsion, součást NASA, si totiž vybrala pro vývoj tohoto roveru Product-Lifecycle-Management-Software (PLM-Software) firmy Siemens. Ta má v této oblasti velké renomé a zaměstnává asi 12 000 softwarových inženýrů. Rover Curiosity je nejrozvinutější, největší, nejnáročnější a nejnákladnější zařízení, jaké bylo posláno na Rudou planetu. Proto museli konstruktéři pracovat s nejmodernějším softwarem, aby výsledný rover zvládl extrémní podmínky při startu, let kosmickým prostorem, vstup do atmosféry Marsu a přistání na jeho povrchu. Vozidlo o hmotnosti 900 kg bylo navrženo zcela digitálně, virtuálně složeno a jeho funkce byly simulovány, aniž by vůbec existoval nějaký fyzický prototyp. Není bez zajímavosti, že do NASA poslali žáci a studenti asi 9000 návrhů jmen pro Mars Science Laboratory rover. Porota vybrala jméno Curiosity (Zvědavost), které navrhla 12letá Clara z Kansasu. Mise byla zahájena loni v listopadu startem rakety Atlas s Curiosity a během uplynulých týdnů byl software rakety a laboratoře ze Země vylepšován. Nyní po překonání 570 milionů kilometrů se blíží ke čtvrté planetě Sluneční soustavy, na níž má přistát 6. srpna v 7.31 hodin středoevropského letního času. Náklady se odhadují na 2,5 miliardy dolarů a NASA očekává, že by toto robotické vozítko mohlo pomoci při hledání odpovědi na otázku, zda na Marsu existují nějaké známky života. Na veletrhu se prezentovaly i další zajímavé projekty. K nim se vrátíme v některém z dalších vydání TT. Karel Sedláček