Je jasné, že solární energetika představuje
jednu z mála sociálně, ekonomicky
i ekologicky přijatelných
možností, jak vyrábět pohonné hmoty
z obnovitelných zdrojů. Zaručí energetickou
bezpečnost „přívětivým“, nikoli
jako doposud agresivním způsobem,
uvádí se v analýze Evropské vědecké
nadace (ESF). Vědci tvrdí, že sluneční
záření lze přímo přeměňovat v pohonné
hmoty. Výzkum se vede ve dvou
nejperspektivnějších směrech: ve sféře
fotosyntetické mikroorganismy a v rozvoji
fotokatalýzy. Právě tam očekávají
zásadní průlomy, a to v krátké době.
Fotosyntetické mikroorganismy produkují
pod vlivem slunečních paprsků uhlovodíky
použitelné jako palivo. Fotokatalýza
(tedy kultivace chemicko-fyzikálních
buněk využívajících, podobně jako
rostliny, energii Slunce, by mohla zavdat
ke vzniku nových progresivních technologií
pro výrobu vodíku a dalších pohonných
hmot za přímého využití slunečního
záření. Obě technologie poskytují paliva,
jež jsou z hlediska bilance skleníkových
plynů neutrální. Vyrábějí se však daleko
efektivněji než současná biopaliva z řepky,
třtiny a dalších plodin. Navíc: nezabírají
zemědělskou půdu. Z pohledu vědců
neexistuje žádný závažný důvod, jenž by
bránil budoucímu používání pohonných
hmot na bázi solární energie.
Překážku spatřují pouze v současném
nedostatku zdrojů věnovaných tomuto
výzkumu. Na obnovitelné zdroje
se momentálně vynakládá pouze 8 %
prostředků poskytovaných na výzkum
a vývoj z veřejných zdrojů. Oproti masivním
investicím, jež plynou ze státních
rozpočtů do tradičních energetických
zdrojů a navazující infrastruktury.
Analýza ESF dále připomíná, že věda
a výzkum v oblasti nových energií se
neobejdou bez interdisciplinární a mezistátní
kooperace. Vyvstává tu celá škála
úkolů a nejenom pro přírodovědce. Třeba
sociální vědy musí přispívat k překonávání
odporu k inovacím mezi dnešními
dodavateli energie, k lepšímu porozumění
a podpoře aktivit veřejnosti při formování
budoucí energetické politiky. /kp/
