Sluneční letadlo chce letos přeletět Atlantik

Nad Evropou létá letadlo poháněné pouze sluncem. Přelétává hranice států, vydrželo dokonce ve vzduchu celou noc. Jako další má v letovém plánu překonat Atlantský oceán a pak se chce vydat na cestu kolem světa. Projekt se – stejně jako letadlo – jmenuje Solar Impulse. Jeho tvůrci z několika evropských zemí nepředpokládají, že by sluneční energie dokázala být jediným pohonným zdrojem pro velká dopravní letadla, alespoň ne v dohledné budoucnosti. „Ale na slunce budou moci létat malá letadla a také bezpilotní stroje, které se udrží i dlouhé týdny ve vzduchu třeba při sledování dopravní situace na silnicích. Svým projektem navíc chceme ukázat, že využívání sluneční energie se rozvíjí a že se vylepšují i baterie, které jsou pro její skladování nezbytné,“ řekl jeden z členů týmu vyvíjejícího sluneční letadlo Gregory Blatt pro Technický týdeník před časem na odborné konferenci v Bruselu. NENÁPADNÝ ZAČÁTEK První let prototypu slunečního letadla řízeného pilotem byl nenápadný, vlastně až legrační. Začátkem prosince 2009 se na letišti nedaleko Curychu zvedl stroj pokrytý slunečními panely a uletěl necelé čtyři stovky metrů ve výšce asi metr nad zemí. Trvalo to 28 sekund. Ovšem konstruktéři byli nadšeni. Byl to průlom, protože do té doby probíhaly jenom bezpilotní pokusy. „Deset let pracujeme na tom, aby se naše letadlo vzneslo i s pilotem. Teď se to povedlo,“ říkal radostně Bertrand Piccard, zakladatel a prezident projektu Solar Impulse. V minulosti na sebe nejvíce upozornil v roce 1999, když obletěl bez zastávky svět v balonu. NOČNÍ LET JEN NA ENERGII Z BATERIÍ Po dalších experimentech si sluneční letadlo trouflo loni v červenci na noční let. Odstartovalo ráno z letiště u švýcarského městečka Payerne. Během dne sbíralo energii ze slunečních panelů a ukládalo ji do baterií. „Je to fantastický pocit pozorovat, že letadlo vyrábí víc energie, než spotřebuje,“ hlásil vysílačkou z řídicí kabiny pilot André Borschberg, který společně s Bertrandem Piccardem projekt řídí. Celý den kroužil letoun nad Švýcarskem. A pak přišel klíčový okamžik – nastala noc. Energie už musela pocházet pouze z baterií nabitých během dne. A vydržela. Ráno, už za slunečního světla, po 26 hodinách letu, stroj zase přistál. O něco později letěl Solar Impulse do Ženevy a do Curychu. Cílem bylo dokázat, že se dokáže sladit i s hustým leteckým provozem a přistát na velkém mezinárodním letišti. Loni v létě pak na Solar Impulse čekala úplná spanilá jízda. Či vlastně spanilý let. Letěl do Bruselu, kde se představil zástupcům Evropské unie. A odtud na mezinárodní veletrh na letišti Le Bourget v Paříži. Tím představil své schopnosti politikům i leteckým expertům. Další na řadě by měl být už letos transatlantický let a propagační turné ve Spojených státech. A zřejmě v roce 2014 by měl být hotový o něco větší prototyp, od něhož se čeká, že zhruba za tři týdny obletí celý svět: Posádka se zřejmě bude měnit každých pět dnů během kratičkých mezipřistání. INSPIRACE PRO VELKÉ VÝROBCE Na projektu se podílí pět desítek konstruktérů a techniků podporovaných například penězi od Deutsche Bank, belgické chemické korporace Solvay, švýcarské hodinářské firmy Omega, společnosti vyrábějící výtahy Schindler a mnoha dalších, včetně Evropské komise. Spolupracují také s Evropskou kosmickou agenturou (ESA). Letoun Solar Impulse má obrovské rozpětí křídel 63,4 metru, a to při délce trupu 21,85 metru. Prakticky stejné rozpětí má velký dopravní letoun Airbus A340. Sluneční letadlo se díky velkým křídlům udrží ve vzduchu s menším vynaložením energie. Je poháněno čtyřmi vrtulemi a postaveno z kompozitů uhlíkových vláken. Váží 1600 kilogramů, unese jednoho pilota a dokáže vystoupat až do výšky osmi a půl kilometru. Pohánějí je čtyři elektrické motory, z nichž každý podává výkon asi šesti kilowattů. Právě hmotnost baterií a prostor, který zabírají, jsou limitujícím činitelem pro budoucnost solárního letadla. Kvůli nim zatím unese jen jednoho člověka. Pilot má pro sebe k dispozici prostor jenom 1,3 m3. „To fakt není pohodlí jako ve třídě business v dopravním letadle,“ říká s úsměvem další z výzkumníků Gregory Blatt. „Takto opravdu nebudeme moci dopravovat pasažéry, ale tento technologický vývoj nás inspiruje,“ hodnotil na pařížském aerosalonu Louis Gallois, výkonný ředitel EADS – korporace, pod kterou patří i výroba letadel Airbus. Třeba k tomu, že i běžná letadla by mohla část spotřebované energie brát přímo ze slunce. Josef Tuček Foto: Solar Impulse