Přiznám se, že nepodléhám celosvětové panice z globálního oteplování, pardon, klimatických změn (co kdyby se náhle začalo ochlazovat). Také jsem přesvědčen, že nejlepším zdrojem energie je jádro. A fotovoltaika? Tak proti ní nic nenamítám. Ovšem jen tehdy, když je decentně umístěna na střechách domů, nestraší na polích či lukách a neohrožuje ostatní blackoutem. I v takových případech jen tehdy, když nezatěžuje rodinný rozpočet nezainteresovaných příplatky za „zelenou“ energii. Ne, moje kacířské řeči nekončí. Kam rozhodně solární panel nepatří, je oblast veřejného osvětlení. Abych nebyl napaden, že udávám čísla, která by byla pro fotovoltaiku nepříznivá, hledal jsem podklady na „zelených“ webech. Ty lze jen těžko podezírat, že by uváděly čísla méně příhodná, než jaká jsou ve skutečnosti. Navíc, po vzoru ekologických aktivistů, jsem některá data nadhodnotil, vylepšil oproti realitě. To znamená, že moje závěry vycházejí z mnohem ideálnějších předpokladů, než jaké opravdu nastanou. Realita je k fotovoltaice mnohem tvrdší, než dále uvádím. Energetická bilance Různé informační zdroje udávají rozdílné hodnoty průměrného množství sluneční energie dopadající na území České republiky. Toto číslo se pohybuje obvykle kolem hodnoty 1000 kWh.m–2 za rok. V solárním panelu dochází k přeměně slunečního záření na elektrickou energii s žalostně nízkou účinností. Ta ani v nejpříznivějším případě nepřesáhne 20 %. Navíc s časem dále klesá. Existují sice laboratorní kousky, které dosahují dvojnásobné účinnosti, zatím však nejsou využitelné v praxi. Pokud svítí Slunce, tak je poměrně nesmyslné provozovat veřejné osvětlení. Z toho vyplývá nepříjemná nutnost získanou solární energii nějakým způsobem uskladnit. Skladování přináší další ztráty. Beze ztrát se neobejde ani „vyskladnění“. Při nezřízeně optimistickém přístupu bude účinnost popsaného procesu 80%. Skutečnost je mnohem horší. Z uvedených nadnesených hodnot vychází, že účinnost přeměny slunečního záření na umělé osvětlení je 16% (= 0,2 × 0,8). Velmi nízké číslo. Přitom je nadnesené. Ale snažím se být maximálně vstřícný a dopředu umlčet oponenty křičící, že jsem je poškodil. Není tomu tak, nadržuji jim. Každý watt je dobrý Pokud má osvětlení splňovat svůj účel, tak musí zajistit množství i kvalitu. Deset wattů je pro osvětlování komunikací nedostatečné. Světelné diody nejsou tak zázračným zdrojem jak se neznalým snaží namluvit nesolidní prodavači světlem. Lze předpokládat, že v nedaleké budoucnosti bude možné osvětlovat méně náročné cesty dvojnásobným příkonem. Použít panel o dvojnásobné ploše je však nereálné. Váha, velký odpor vůči větru, cena… Samozřejmě je možné, ale nikoliv moudré, snižovat hladinu osvětlení během noci, nebo zcela veřejné osvětlení vypínat. Pak bude možné provozovat svítidlo s vyšším příkonem. Za cenu rizika, že v době bez osvětlení vzrůstá výrazně nebezpečí úrazu náhodného chodce, významně vzrůstá riziko jeho přepadení, ale i kriminality obecně. Dejme tomu, že se obec rozhodne pomocí fotovoltaiky osvětlovat komunikaci do desáté večerní a po páté ranní. To je za rok 1670 hodin. Ovšem kritickým zůstává prosinec. Při popsaném způsobu vypínání se bude osvětlení provozovat asi 276 h. Solární panel je schopen pokrýt příkon 18 W. To se již blíží příkonu uvedenému v úvodním odstavci této pasáže. Pokud by se místo vypínání pouze zatlumil systém, třeba na poloviční příkon, tak by bylo možné použít svítidlo o jmenovitém příkonu 14 W. V místech, kde je minimální pohyb osob (a žádný motorových vozidel), je možnost použít svítidla se senzorem přítomnosti chodců. Ovšem takové řízení by muselo být na podstatně vyšší úrovni než jen prosté čidlo. Je nutné rozsvítit alespoň jedno další svítidlo ve směru chodce. Jinak by nastala situace, kdy by vstupoval do tmy, protože by ještě nebyl detekován dalším senzorem. Ono by nesmělo zhasnout ani svítidlo za zády poutníka, protože dotyčný se může kdykoliv rozhodnout pro návrat. Systém by musel také poznat, že se chodec zastavil vprostřed cesty mezi čidly a dal se s někým do řeči. Pokud by se splnily podmínky pro řízení, tak by bylo možné použít svítidla s podstatně vyšším příkonem a bylo by možné zajistit vyhovující osvětlení. Ale ani pak není vážnější důvod pro nasazení solárního systému. Oproti soustavě napájené ze sítě se díky malé spotřebě elektrické energie uspoří jen málo. Je nepravděpodobné, že by se tak uhradily náklady na pořízení a provoz solárního systému. I kdyby se ušetřilo na kabelovém vedení. Finance Zcela pominu investiční náklady. Je velmi nepravděpodobné, že by byly srovnatelné s náklady na zřízení klasické osvětlovací soustavy. Snad v lokalitách značně vzdálených elektrickým rozvodům. Ale takových případů u nás moc není. Také se může stát, že „ekologické“ veřejné osvětlení zafinancují dotace státní či evropské. Takže je pro obec zadarmo. Dotace do neekonomického a neprospěšného díla považuji za neskutečné mrhání. Protože potom se nedostávají prostředky na něco jiného, prospěšného. Třeba pro podporu zdravotnictví, školství... V případě, kdy se provozuje osvětlovací soustava s plným příkonem po celou noc, tak roční spotřeba připadající na jedno svítidlo o příkonu 10,1 W bude 41,4 kWh/ /rok. Vlastník veřejného osvětlení nemusí tuto energii kupovat. Pro případ, že cena kilowatthodiny je 2,80 Kč (což je hodně vysoká cena, ale stále nadržuji), tak bude roční zisk sotva 116 Kč. Ostatní zmíněné systémy řízení nepřinesou úspory vyšší. K tomuto tvrzení se ještě vrátím. Z ohromující „výše“ zisku by se měla v rozumné době zaplatit investice do zřízení solárního osvětlení. I kdyby to bylo 10 let, tak by náklady na fotovoltaiku nesměly být vyšší, než (opět velice podlézám) 1200 Kč. Za takovou cenu se nepořídí ani akumulátor. Kde je cena vlastního panelu, elektrobloku, nosných prvků? A pokračuji v otázkách – kde je úhrada provozních nákladů? A zase pominu vše, zůstanu jen u akumulátoru. Jeho životnost je za předpokladu velmi vlídného zacházení 6 až 8 let. Samozřejmě, že při drsném provozu – nedostatečné dobíjení, mrazivé zimní dny – to bude méně. Významně méně. Akumulátory s kapacitou dostatečnou pro uskladnění zmíněných deseti wattů s rezervou na čtyři noci kol slunovratu jsou k mání za 3000 až 6000 korun. Z úspor na energiích se i ta nižší částka zaplatí za téměř 26 let! Solární systém nepřinese úspory ani tak vysoké, aby pokryly náklady na zakoupení nového akumulátoru (kde je doprava, kde práce s jeho výměnou?). Vrátím se k tvrzení, že nelze uspořit více jak 41,4 kWh/rok. Teoreticky, velmi teoreticky, je možné při vhodném systému řízení využít veškerou vyrobenou energii. V úvahu připadá jedině systém s inteligentním řízením. A ještě tu je podmínka nesmírně ukázněných účastníků provozu: v zimě by směli vycházet jen v případě největší nutnosti, zato v létě korzovat do umdlení. Ale ani potom by nebyl finanční zisk nijak závratný. Nikdy se nemůže ušetřit více než se vyrobí, tedy 188,3 kWh. To odpovídá ročnímu „zisku“ 527 Kč. Při velké dávce štěstí se vydělá na výměnu baterie. Pokud se ovšem dožije alespoň 6 let. Neujal se ani nápad energii neakumulovat, ale rovnou prodávat a v noci ji nakupovat za nižší cenu. Firma, která tento systém chtěla provozovat, od něho po důkladném rozboru odstoupila. Nevyplatil by se. Hodí se někam? Solární systémy pro veřejné osvětlení jsou použitelné jedině tam, kde jsou vysoké pořizovací a provozní náklady vyváženy jiným přínosem. Použití by bylo možné také v případě, že nevadí selhání systému. Takových situací moc není. Jedna z možností by mohla být v případě míst vzdálených civilizaci, přesněji rozvodům elektřiny. Zastávka v polích, kde bude světlo svítit jen v době příjezdu autobusu nebo vlaku. Možná. Znám případ, kde takové osvětlení funguje jen díky dobrému srdci hajného, který baterie co dva týdny bere domů, kde je řádně dobije. Případ dobíjení „řeší“ prodavači solárních systémů, které jsou připojeny na běžný rozvod. Ten dobíjí baterie, pokud slunéčko nemá dost sil. Mrhání peněz až neskutečné. Přitom obec nepozná, že to až tak moc nefunguje. Alespoň ne do okamžiku obdržení faktury od rozvodných závodů Snad by bylo možné využít fotovoltaiku v případě letních sezónních objektů. Zejména tam, kde se svítí jen ve večerních hodinách. Může to být koupaliště nebo přírodní divadlo. Ale i tady jen tehdy, když široko daleko není elektrický proud. Sice by bylo možné použít vyšších příkonů svítidel, ale díky sezónnosti by úspory nebyly opět dostatečné. Nepřinesly by prostředky ani na pořízení nového akumulátoru. Myslím, že neexistuje racionální důvod pro použití fotovoltaických systémů ve veřejném osvětlení. Alespoň ne do doby, kdy se významně zvýší účinnost jednotlivých prvků soustavy: LED svítidel, solárních panelů a akumulace energie. Tomáš Maixner, Institut pro rozvoj měst a obcí, IRMO
