Slovensku má pomoci biomasa a slunce

Pouhých sedm procent konečné spotřeby energie pochází dnes na Slovensku z obnovitelných zdrojů. Do roku 2020 se má tento podíl zdvojnásobit, a nikoli jen proto, že to požaduje Brusel. Může to totiž přispět, jak napsal deník Hospodárske noviny, k energetické bezpečnosti státu – jejich využívání totiž omezuje závislost na zahraničí. „Největší potenciál představuje biomasa a solární energie,“ konstatuje ředitel energetické sekce ministerstva hospodářství Ján Petrovič. Z biomasy lze vyrábět bioplyn náhradou za dovážený zemní plyn, uplatní se při kombinované výrobě elektřiny a tepla či jako výchozí surovina pro biopaliva. Obrovské rezervy skýtají také vodní zdroje. Přestože se v zemi provozují desítky velkých vodních elektráren, na prvních místech ve vážské kaskádě a Gabčíkova, využívá se tento potenciál pouze z poloviny. Ještě větší možnosti se nabízejí v sektoru malých vodních zdrojů, kde ladem zůstává dokonce 75 procent použitelných zdrojů. „S Bruselem jsme vyjednali jako cíl čtrnáctiprocentní podíl obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě,“ dodává Petrovič a poznamenává, že je to více než v Česku, Maďarsku, Německu, Itálii či Velké Británii. Slovensko těží z hojných vodních zdrojů, které vyrábějí kolem šestiny domácího proudu – podle průtoku od 15 do 18 procent. Nevyužitá v potřebné míře zůstává podle Petroviče také geotermální energie. Oblast teplých pramenů zasahuje z Maďarska daleko za Dunaj a jejich výraznější uplatnění pro vytápění a ohřev užitkové vody je jen otázkou času a investic. Podnikání ve sféře obnovitelných zdrojů energie leží v první řadě na soukromých firmách. K financování svých projektů však mohou čerpat z téměř 200 milionů eur, které Brusel vyčlenil ve strukturálních fondech na energetiku. „Podpořit z nich lze projekty na úspory energie ve výrobě a při provozu budov i na budování, modernizaci a rekonstrukci obnovitelných zdrojů,“ poznamenává projektová manažerka Slovenské inovační a energetické agentury Magdalena Miklošovičová. Samotní podnikatelé si však v deníku Hospodárske noviny stěžují na nedostatečnou podporu státu. Na mysli mají především rozvoj větrné energetiky, která prožívá v sousedních zemích nevídaný boom. Podílejí se na něm sice i slovenské firmy vyrábějící komponenty větrných turbín za několik miliard korun ročně, avšak v zemi samotné instalovaný výkon větrníků překvapivě klesá. Představitelé firem podnikajících v tomto oboru přitom zdůrazňují, že urychlený rozvoj větrné energetiky může přispět k pokrytí deficitu v dodávkách elektřiny způsobeného uzavřením jaderné elektrárny V1 v Jaslovských Bohunicích: „Větrná energetika je konkurenceschopná a rentabilní, stanoví-li se výkupní tarify na delší období,“ tvrdí šéf slovenského Sdružení pro větrnou energii Daniel Szabo. V takovém případě dosáhne návratnost investice sedm až osm let. „Deset let jsme zaspali,“ tvrdí. (kp)