Také Slovenská republika postupně implementuje do národní legislativy normy a směrnice Bruselu k liberalizaci trhu s elektřinou a plynem, k posílení kompetencí a nezávislosti regulačních orgánů a k prohloubení práv zákazníků. Naposledy se to prokázalo při rozpravě k tzv. III. energetickému balíčku, resp. při přijímání nového energetického zákona. Poslanci Národnej rady SR ho definitivně schválili v polovině letošních prázdnin a v platnost vstoupil 1. 9. 2012. V řadě aspektů připomíná novou českou normu z loňského roku. Mimo jiné výrazně posiluje práva odběratelů elektrického proudu a plynu. Napříště se budou moci snáze a rychleji rozhodnout pro změnu dodavatelů obou médií a po takovém kroku dostat (zdarma a nejpozději do 6 týdnu po přechodu) příslušné vyúčtování. Velkou pozornost věnovali slovenští zákonodárci problematice oddělení výrobních, distribučních a dodavatelských aktivit podnikatelských subjektů od chodu přenosové soustavy a přepravních sítí. Tato separace v praxi proběhne prostřednictvím modelu úplného oddělení vlastnictví. Analogicky se bude postupovat i v případě zpracování a dodávek plynu. Zajímavý institut představuje povinnost zabezpečit v souladu s novou legislativou každému odběrateli elektřiny a plynu (bez ohledu, zda se jedná o velký průmyslový podnik, nevýrobní instituci či o malou domácnost) právo využívat tzv. univerzální službu. Podle věcně příslušného resortu to znamená „právo na dodávku elektřiny na vlastním území, ve stanovené kvalitě, za přiměřené, transparentní, porovnatelné a nediskriminační ceny.“ Diskusím o nové podobě vlastního energetického zákona předcházela poměrně dlouhá doba intenzivního studia bruselských dokumentů a zkušeností jiných členských zemí EU27 s jejich naplňováním v praxi, mj. také v ČR. Na Slovensku aktivně podniká řada českých energetických subjektů. Mimo jiné společnost LUMIUS. Jeho ředitel Ing. Miloň Vojnar charakterizoval citovanou normu v rozhovoru pro partnerský titul SPE takto: Nový energetický zákon implementuje do slovenské legislativy III. energetický balíček EU. Primárně je tedy zaměřen na ochranu nejmenších spotřebitelů energií a na zprůhlednění energetického trhu. Energetičtí experti přiznávají, že při jeho přípravě zevrubně analyzovali nejenom věcně příslušné evropské normy a směrnice Evropské komise a Evropského parlamentu, ale také zkušenosti svých sousedů, Čechy nevyjímaje. Spatřujete pro svou práci nějaké výraznější diference mezi loňským energetickým zákonem v ČR a současnou slovenskou normou? Co je zapotřebí podle vašeho názoru na obou zákonech ještě dopracovat? Z mého pohledu by bylo třeba důslednější rozdělení vertikálně integrovaných společností v obou zemích. Slovensko má velké rezervy ve fungování operátora trhu (zúčtování odchylek, předávání dat mezi účastníky trhu, ...). Byla zdokonalující se právní a podnikatelská situace na Slovensku oním příslovečným uhelným kamenem, jenž v záměrech vedení LUMIUSu upřednostnil slovenský trh před polským, maďarským či chorvatským? Částečně ano. Nicméně hlavním důvodem byl fungující energetický trh v oblasti dodávek elektrické energie a plynu konečným zákazníkům bez výrazných politických vlivů a upřednostňování monopolů. /lav/
