Sloučeniny chloru v lesním ekosystému – i ze zimního posypu silnic solí

Chlor jako chloridový aniont je pro lidský organismus nezbytný. Jeho nejběžnějším zdrojem je kuchyňská sůl, chlorid sodný. Také rostliny potřebují pro své buňky malé množství chloridu. Jeho nadbytek, způsobovaný zasolením půdy, jim ovšem škodí. Chlor je obsažen rovněž v mnoha průmyslově vyráběných chemikáliích (pesticidech, rozpouštědlech a dalších), které mohou znečišťovat životní prostředí. Podle nových poznatků se však některé organické sloučeniny chloru vyskytují i přirozeně. Donedávna nebylo detailněji známo, jak tyto látky v přírodě vznikají a jak působí. Proto začaly Ústav experimentální botaniky AV ČR spolu s Mikrobiologickým ústavem AV ČR a Výzkumným ústavem lesního hospodářství a myslivosti studovat v ekosystému jehličnatého lesa – v rostlinách i v půdní organické hmotě. Zjistily, že chlorid přijatý porostem (například ze srážek) je z velké části zabudován do organických látek především činností půdních mikroorganismů a rostlin. Spektrum těchto sloučenin je překvapivě pestré. Vytváří se tak mimo jiné trichloroctová a dichloroctová kyselina, což se týmu podařilo prokázat jako prvnímu na světě. Chlor má vliv i na koloběh uhlíku v ekosystému. Spolupůsobí při rozkladu organické hmoty, navíc některé vznikající chlorované sloučeniny jsou dobře rozpustné nebo těkavé, takže část uhlíku se v nich šíří do vodních toků i do ovzduší. Porozumění procesům, kterých se chlor v přírodě účastní, je důležité také pro ochranu životního prostředí. Do ovzduší se například dostává perchloretylén. To je rozpouštědlo používané zejména k odmašťování (ve strojírenství či v čistírnách oděvů); vzniká i při bělení celulózy nebo spalování uhlí a plastů. Objevili jsme, že v jehlicích smrku se z perchloretylénu tvoří trichloroctová kyselina, která vážně poškozuje fotosyntetický aparát v buňkách jehlic. Solení komunikací podle analýz zvyšuje obsah chloridů v lesní půdě i v rostlinách, což se předpokládalo. Zároveň ovšem způsobuje změnu skladby půdních mikroorganismů a zvyšuje tvorbu organických sloučenin chloru. Některé jsou přitom značně problematické: těkavý metylchlorid poškozuje ozonovou vrstvu, jiné jsou jedovaté (např. chloroform). Negativní vlivy zimního solení se tak neomezují jen na zasolení půdy. Pro jejich lepší posouzení však bude nutný další výzkum.