Slepecká hůl navržená studenty má nevidomým usnadnit život

Posluchači Vysokého učení technického v Brně - Petr Kaleta, Aleš Šturala a Martin Bambas - vymysleli systém, který by nevidomým lidem zásadním způsobem usnadnil orientaci na důležitých trasách v ulicích, v metru. A také na letištích nebo i ve veřejných budovách, jako jsou např. nemocnice či nejrůznější úřady. Svůj systém studenti vymysleli a také zkonstruovali pro celosvětovou soutěž společnosti Microsoft Imagine Cup, jejíž národní česko-slovenské kolo v Bratislavě a se svým nápadem vyhráli. Jako vítězný tým postoupili do mezinárodního kola pro země střední a východní Evropy, které se v květnu uskutečnilo ve slovinském Mariboru. Brněnští studenti v Mariboru obsadili čtvrté místo, a tak jim celosvětové finále (uskuteční se v indickém Dillí a postoupily do něj první tři týmy), jen těsně uniklo. Jejich systém navigace nevidomých však sklidil v soutěži pořádané společností Microsoft zaslouženou pozornost. "Je to škoda. První a druhé místo slovinského a chorvatského týmu bylo jasné, naopak třetím Polákům při prezentaci prakticky nic nefungovalo. Ale i tak je čtvrté místo mezi 13 týmy dobré," konstatuje Petr Kaleta, specialista týmu na software. Jak vlastně systém navigace nevidomých, který studenti navrhli a zkonstruovali, pracuje? Jeho základem je "inteligentní" slepecká hůl, do jejíž špice zakončené kuličkou (o průměru cca 6 cm) je zabudováno čtecí zařízení. Čtečka je napájena pěticí tužkových baterií umístěných v rukojeti hole - jeden vodič je veden středem vodotěsné hole, druhým je její povrch. Na navigační trase jsou ve vzdálenosti tří metrů umístěny (např. pod dlaždicemi, v budovách se dá uvažovat i o nalepení pod fólii) pasivní čipy RFID. Při pohybu holí nad čipem v něm čtečka vybudí proud a čip vyšle své unikátní identifikační číslo. To se zařízením bluetooth přenese do kapesního počítače, který má nevidomý u sebe. Ve sluchátkách se u běžných čipů ozve jen pípnutí - nevidomý ví, že se drží své linie. Jiná situace nastává v případě křížení tras, na které je v dostatečném předstihu, např. dva čipy před křižovatkou, chodec upozorněn výstražným pípnutím jiné frekvence. V paměti počítače jsou uloženy mapy všech navigačních tras a v místě jejich křížení po přijetí identifikačního čísla informačního čipu počítač vyšle do sluchátek hlasovou zprávu o tom, kam jednotlivé trasy, třeba v Brně, vedou - např. jste na Moravském náměstí, vlevo se dostanete na Kounicovu, vpravo na náměstí Svobody. Tato zpráva je modifikována podle toho, z jakého směru nevidomý na křižovatku tras přišel - počítač to musí umět rozlišit. "Problémem zatím je, že dosah čtečky pro identifikaci pasivních čipů je pouze 15 až 20 cm. U aktivních čipů RFID je to sice až půl metru, ale tyto čipy jsou výrazně dražší, a také je nutno je po čase dobíjet," vysvětluje Petr Kaleta. Podle něj cena celého zařízení při použití pasivních čipů není nijak vysoká. "Vyhovující kapesní počítač se dá pořídit do 350 eur, úprava hole vyjde na 100 eur, osázení trasy jednoho kilometru čipy nepřesáhne 16 eur. Pro vznik soutěžního prototypu nám společnost Microsoft hned na počátku poskytla kapesní počítače, a také nákupy dalších potřebných součástí zařízení nám uhradila," poznamenal Kaleta. Studenti vidí velké možnosti pro využití svého nápadu zvláště pro navigaci nevidomých v budovách - nemocnicích, úřadech, na nádražích a letištích, v metru apod. Jejich představa je taková, že by u vchodu měl nevidomý možnost si hůl se čtečkou i kapesním počítačem s mapami tras v budově půjčit - čipy by ho bezpečně dovedly tam, kam potřebuje. "Zatímco na veřejných prostranstvích existuje možnost využívat metodu GPS (i když ta není pro nevidomé dostatečně přesná), právě v uzavřených prostorách zatím nic podobného není," říká Dan Široký. I když nápad na usnadnění navigace nevidomých vznikl původně pouze kvůli soutěži Imagine Cup, chtěli by nyní studenti své unikátní zařízení zavést do praxe. Přesvědčil je o tom i zájem, který vzbudil jejich nápad mezi nevidomými, když se v rámci seznamování s jejich potřebami a způsobem orientace při pohybu ve městě vydali do jejich brněnského střediska TyfloCentrum. Tam se také učili chodit se slepeckou holí a setkali se i s výrobcem holí Ing. Svárovským, který jim poskytl cenné rady při úpravě této nepostradatelné pomůcky nevidomých. "Chceme pokračovat na dalším zdokonalení celého zařízení. Primární problém je výkonnost čtecího zařízení - čtečka musí být rychlejší a schopná číst na větší vzdálenost. Možná změníme i vlastní technologii a přejdeme na aktivní čipy. Nemá ale smysl dělat to na koleně, optimalizaci lze dělat jen na kvalitních zařízeních," říká Petr Kaleta. První podporu získali studenti již od děkana FEKT prof. Radimíra Vrby, který jim kromě udělení stipendia nabídl logistickou pomoc odborníků své fakulty. Doufejme proto, že se výborný nápad studentů v dohledné době podaří zrealizovat a bude tak pomáhat našim nevidomým spoluobčanům. Na závěr snad ještě několik slov k soutěži společnosti Microsoft Imagine Cup, která měla v letošním ročníku moto "Představte si svět, kde technologie pomáhá lidem zdravěji žít". Jde o prestižní soutěž mladých technologů, která je na celém světě velmi oblíbená a médii také velmi propagovaná. V některých zemích se jí zúčastňují stovky týmů, u nás zatím bohužel takovou popularitu nezískala. Úspěšný brněnský tým se do letošního Imagine Cupu přihlásil na poslední chvíli a vzhledem k tomu, že jeho termín kolidoval se zkouškovým obdobím, prožili studenti při vývoji svého zařízení opravdu hektické období. Ilustrační video například natočili a sestříhali se studenty žurnalistiky Masarykovy univerzity za jediný den. Snad bude jejich úspěšné vystoupení v prestižní světové soutěži inspirací i pro další studenty v příštích ročnících Imagine Cupu. IGOR MAUKŠ