Skvělá práce českých vědců

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy udělilo Medaili I. stupně RNDr. Janu Petráškovi, Ph.D., z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, v. v. i. Jan Petrášek byl oceněn za „první autorství a ‚lví podíl‘ na práci věnované objasnění biochemické funkce proteinů rodiny PIN“. Nejen lidé a zvířata, ale i rostliny mají své hormony. Jeden z nejdůležitějších se nazývá auxin. Zajišťuje správný průběh mnoha vývojových procesů – od tvorby zárodku v semeni až po tvarování těla rostliny. Rozhoduje například o rychlosti růstu stonků a kořenů a o způsobu jejich větvení. Používá se i v zahradnické praxi při zakořeňování řízků. Je vlastně „hlavním koordinátorem“ vývoje rostlin. Jak bude auxin působit v určité části rostliny, závisí především na tom, kolik se ho v daném místě nachází. Proto rostlina precizně kontroluje jeho tvorbu a také rychlost i směr jeho šíření z buňky do buňky. Přesný způsob „dopravy“ auxinu mezi buňkami však zůstával dlouho neznámý. V Ústavu experimentální botaniky AV ČR studuje tuto problematiku tým vedený RNDr. Evou Zažímalovou, CSc., jehož členem je i oceněný Jan Petrášek. Právě on byl hlavním autorem práce loni otištěné v Science, v jednom z nejprestižnějších vědeckých časopisů. Se spoluautory v ní prokázali, že speciální přenašečové bílkoviny zvané PIN transportují auxin ven z buněk. „Rostlinná pletiva jsou obtížně přístupná pro přímé měření, kolik určitého hormonu protéká jejich buňkami. To je jeden z důvodů, proč až doposud chyběl jasný důkaz, že již dříve popsané bílkoviny PIN opravdu přímo přenášejí auxin. My jsme využili rostlinné buněčné kultury a takový důkaz jsme přinesli,“ říká doktor Petrášek. Na objevu se kromě několika českých pracovišť podíleli vědci z Německa, Rakouska, Švýcarska, Polska a USA. „Článek byl především výsledkem spolupráce naší laboratoře s laboratoří na universitě v německém Tübingenu, kde v té době působil náš krajan, doktor Jiří Friml,“ upřesňuje Petrášek. Objasnění transportu auxinu nyní pomůže vědcům mnohem lépe pochopit, jak rostliny pomocí tohoto hormonu usměrňují svůj růst a přizpůsobují jej podmínkám prostředí. Takové znalosti jsou pochopitelně užitečné nejen pro biology, ale rovněž pro zemědělce či producenty okrasných květin. Publikace v Science se setkala s natolik velkým ohlasem, že ji společnost Thomson Scientific letos v létě vyhlásila za průlomovou práci v oblasti biologie. Tento výzkum je vynikajícím úspěchem Jana Petráška a celého týmu z Ústavu experimentální botaniky AV ČR. Dokazuje, že špičkoví rostlinní biologové z České republiky bez problémů obstojí v ostré mezinárodní konkurenci. Že je o ně ve světě zájem, potvrzuje i současné působení Jana Petráška. Většinu letošního roku strávil v Belgii na universitě v Gentu, kde zkoumá hlavně spolupráci auxinu s jinými rostlinnými hormony.