Řešení problémů s doplňováním vodíku do nádrží malých vozidel nabízí vodíková pasta. Klasické spalovací motory se kvůli klimatickým podmínkám dostávají čím dál častěji do pochybovačných úvah. Místo nich se postupně prosazují elektropohony, ať už bateriové, nebo s vodíkovým zdrojem. Každé z řešení má své plusy i minusy. Vodík má z dlouhodobého hlediska patrně nejlepší perspektivu, z pohledu vývoje je však nejvíce na počátku. Vodíkových čerpacích stanic je zatím poskrovnu. U nás jsou ve výstavbě teprve první z nich. To například v Německu je jich v provozu už asi sto, ale i tam zatím sbírají zkušenosti. Patří mezi ně například, že klasické „tankování“ z vysokotlakých nádrží vodíku je vhodné spíše pro kamiony a velké vozy, zatímco pro menší vozy či dokonce skútry se příliš nehodí. Vadí jim totiž tlakové rázy. Vyřešit tento problém se zdrojem vodíku pro palivové články u malých vozidel by mohla zajímavá směs v podobě vodíkové pasty, kterou se podařilo vyvinout ve Fraunhoferově ústavu IFAM (Fraunhofer Institut für Fertigungstechnik und Angewandte Materialforschung) v Drážďanech. Nazvali ji Powerpaste. Výchozí surovinou je práškový hořčík, jeden z nejběžnějších prvků, a tedy i snadno dostupná surovina. Ta je při 350 °C a pěti- až šestinásobku atmosférického tlaku vodíkem převáděna na hydrid hořečnatý. Po přidání esterů [organické sloučeniny, ve kterých je -OH skupina karboxylové kyseliny nahrazena organickým zbytkem vzniklým z alkoholu po odštěpení vodíku z OH skupiny — pozn. red.] a kovové soli je pasta připravena. Skladována může být při běžné pokojové teplotě kolem 20 °C. Vydrží i natolik vysokou teplotu, že vůbec nevadí, pokud bude stát skútr v létě na rozpáleném slunci. Pasta se totiž rozkládá až při teplotě 250 °C. Při procesu tankování pak pro tvorbu plynného vodíku postačí doplnit pastu obyčejnou vodou. Palivový článek vytvářející elektrickou energii k pohonu elektromotoru tedy pracuje už v běžném režimu využívajícím plynný vodík. Využití pasty by mělo vést ke srovnatelnému, ne-li většímu dojezdu jako stejné množství benzinu. Pastu však lze použít také jako zdroj energie pro řadu jiných úkolů, například k prodloužení doletu dronů nebo třeba při kempování. Výrobu pasty připravuje IFAM v závodě s roční kapacitou 4 t. /jš/
