Náš energetický gigant projevil zájem o čtyři teplárny v lokalitách Gdyně, Gdaňsk, Krakov a Vratislav, o čtyři teplárny s distribucí tepla (v lokalitách Zelená Hora, Ciechnica, Toruň a Zawidawie) a servisní společnosti. Celková instalovaná kapacita zdrojů činí 1,4 GW v elektřině a 4,4 GW v teple. Na polském trhu zaujímají I. místo v kogenerační výrobě elektřiny a II. pozici v produkci tepla. „Tyto zdroje disponují vysokou účinností a zásobují teplem i elektřinou zákazníky ve významných polských městech. S provozem podobných zdrojů máme rozsáhlé zkušenosti, a to i v Polsku,“ uvedl Daniel Beneš, generální ředitel ČEZ. Počátkem července ČEZ podal u Mezinárodního střediska pro řešení sporů z investic (ICSID) rozhodčí žalobu (tzv. Request for Arbitration) proti Bulharské republice. Tím oficiálně zahájil mezinárodní investiční arbitráž podle smlouvy o Energetické chartě z důvodů neochránění investice. Rozhodl se k tomu po řadě zásahů bulharských institucí poškozujících podnikání společností ČEZ v Bulharsku a v důsledku dlouhodobě se nezlepšující kritické situace na tamním energetickém trhu. Výše nároku se pohybuje v řádu stovek milionů EUR. ČEZ opakovaně vyzýval bulharskou vládu k urychlené nápravě stávající situace a ke kompenzaci vzniklých škod. V listopadu 2015 zaslal bulharské vládě formální předžalobní výzvu (tzv. Notice of Dispute), v níž žádal o vyřešení sporu smírčí cestou a vyhradil si právo zahájit investiční arbitráž. Bulharská strana možnost řešení sporu smírčí cestou během této doby nevyužila. „Jsme připraveni chránit naše investice všemi možnými prostředky a arbitráž je dalším logickým krokem,“ vysvětlil Ivo Hlaváč, šéf divize vnější vztahy a regulace. Skupina ČEZ vstoupila na bulharský trh ke konci roku 2004. Distribuční i prodejní společnost zde obsluhuje přibližně 3 mil. zákazníků, zejména v západní části Bulharska. Skupina ČEZ vlastní v Bulharsku i další aktiva, mj. černouhelnou elektrárnu ve Varně, jejíž provoz byl v lednu 2015 pozastaven. Situace v bulharském energetickém sektoru je kritická a zejména cenová rozhodnutí tamního regulátora dlouhodobě neodpovídají tomu, co mohlo být očekáváno s ohledem na průběh privatizace. Proto se subjekty působící v energetice v posledních letech potýkají s klesající ziskovostí, se ztrátami a s nízkou likviditou. /bp/