Plzeňská Škoda JS zvítězila v tendru Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO), jenž se týkal výzkumu a vývoje obalového souboru pro hlubinné ukládání vyhořelého jaderného paliva. Hodnota zakázky může dosáhnout až 50 mil. Kč.
Podle Miroslava Fialy, předsedy představenstva a generálního ředitele ŠKODA JS: „Předmětem plnění veřejné zakázky jsou výzkumně- vývojové práce vedoucí k návrhu a realizaci ukládacího obalového souboru typu D pro ukládání vyhořelého (nebo ozářeného) jaderného paliva z jaderných elektráren Dukovany a Temelín a z nových jaderných zdrojů. Hlubinné úložiště má předpokládanou projektovou životnost ukládacího obalového souboru 10 000 let.“
Projekt bezpečného uložení vyhořelého jaderného paliva
Je založen na multibariérovém úložném konceptu. Základní bariérou je ukládací obalový soubor. Další bariéru představují nepropustné jílové materiály (těsnicí buffer na bázi bentonitu) a třetí stabilní horninové prostředí cca 500 m pod povrchem země. Úložiště tak musí zajistit bezpečnost v řádu statisíců let. Ukládací obalové soubory pro vyhořelé jaderné palivo musí splnit náročné požadavky, a to nejen ve fázi provozní, ale zejména po uzavření úložiště. Požadavky na ukládací obalový soubor s vyhořelým jaderným palivem lze specifikovat následovně: zajištění jaderné bezpečnosti » podkritičnost (během všech manipulací s vyhořelým jaderným palivem a po dobu uložení, a to jak během normálního provozu, tak při projektových haváriích) » odvod zbytkového tepelného výkonu (z důvodu zachování vlastností těsnicího materiálu – bufferu – nesmí teplota vnějšího povrchu překročit 95 °C) zajištění radiační ochrany » zamezení úniku radioaktivních látek (těsnost nejen v provozní fázi, ale i v dlouhodobém časovém horizontu) » radiační ochranu personálu (v případě ukládacího obalového souboru pro hlubinné úložiště není stínění hlavním faktorem ovlivňujícím jeho řešení, požadavky na radiační ochranu personálu mohou být zajištěny přídavnými konstrukčními prvky) zajištění provozní bezpečnosti (možnost provádění bezpečných manipulací s obalovým souborem ve všech fázích nakládání s vyhořelým jaderným palivem).
Předpoklady prospln ění životnosti obalového souboru
Spočívají především v: » těsnosti, » korozní odolnosti (v prostředí s nízkým oxidačně redukčním potenciálem, za vysoké teploty, vysoké radiace, spolupůsobení bentonitových substrátů a granitické vody za přítomnosti plynných složek podzemního úložiště, při změně z aerobního do anaerobního prostředí atd.), » kompatibilitě s uvažovanými inženýrskými bariérami, případně dalšími materiály předpokládanými v hlubinném úložišti včetně betonu, » mechanické odolnosti vůči zátěžím – tlakového působení, – seizmických událostí, – vyvolaných tlaky a také možnými střižnými posuny na puklinách v horninovém masivu, – faktorů vyvolanými výraznou změnou klimatu a postvulkanickými událostmi, – vlivu prostředí uvnitř ukládacího obalového souboru (tlaková, tepelná, radiační zátěž). Podle charakteru ukládaného materiálu bude navržený obalový soubor v souladu s platnou českou legislativou (vyhl. SÚJB 317/2002 Sb.) souborem typu D. Jeho typové schvalování je proces, v jehož rámci se SÚJB dokládá, že navržený obalový soubor splňuje všechny požadavky, včetně dokumentace předepsaných zkoušek. /ag, tb/