Kolem pěti procent motorových vozidel
v Evropě by mohlo být do roku 2020 vybaveno
vodíkovým pohonem. Celkově by měla
ve stejném roce, podle očekávání Evropského
parlamentu, na alternativní pohon jezdit
téměř čtvrtina vozidel, místo necelých dvou
procent, odhadovaných za loňský rok.
Největší podíl mezi alternativními palivy
má mít za 15 let zemní plyn, který má pro
svůj pohon využívat desetina vozů. Následují
biopaliva, zejména řepkový olej a bioethanol,
přidávané do nafty a benzínu. Česká plynárenská
unie (ČPU) oznámila, že její členové
vybudují do roku 2020 sto plnicích stanic na
zemní plyn. Podle loňské dohody mezi vládou
a ČPU, která vychází z politiky prosazované
Evropskou komisí, má být zemní plyn preferovaným
alternativním palivem. Počítá se
například s dotacemi na pořizování autobusů
na zemní plyn s tím, že stát by do roku 2020
neměl zemní plyn zdaňovat víc než nejnižší
možnou sazbou v EU. Propagátoři paliv ze
zemního plynu (CNG a LNG) vyzdvihují především
větší bezpečnost tohoto paliva, protože
jde o plyn lehčí vzduchu, který v případě havárie
rychle stoupá do atmosféry.
Auta na vodík zatím nikdo ve světě
komerčně nenabízí vzhledem k vysokým
nákladům na výrobu vodíkových článků
v nedostatečné infrastruktuře. Ve světě je
zatím jen několik zkušebních vodíkových
čerpacích stanic. První prototyp aut na vodík
již představily například společnosti DaimlerChrysler,
Honda nebo Mazda. Zemní plyn
je proti tomu již v některých zemích zavedeným
palivem s dostatečnou sítí plnicích
stanic. Vozy na zemní plyn již na českých
silnicích jezdí v několik stovkách exemplářů.
Ve standardní nabídce je má již několik
automobilek, například Fiat, či Citroën. Nyní
se k nim přidává i Opel. /mt/
