Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů se v pondělí 16. ledna 2023 sešli na prvním letošním jednání Rady hospodářské a sociální dohody ČR. Sociální partneři se věnovali exportní strategii , vzdělávání i situaci v zemědělství.
Exportní strategie ČR, dopady současné energetické situace a ekologické legislativy EU na zemědělství, partnerský model řízení systému celoživotního učení, perspektiva a vize vzdělávání stavebních řemesel do roku 2030, dále příprava kurzarbeitu a novela zákoníku práce – to byly hlavní body programu jednání zástupců vlády, zaměstnavatelů a odborů na jednání Rady hospodářské a sociální dohody ČR neboli tripartity, které se uskutečnilo v pondělí 16. ledna 2023 na Úřadu vlády ČR v Praze.
Exportní strategie ČR
Hned na úvod je třeba zdůraznit, že na lednovém jednání tripartity byl projednán v podstatě teprve podklad pro připravovanou strategii proexportní České republiky, a jsme tedy teprve na začátku přípravy této strategie. Pracovní tým si v rámci společného jednání definoval některé základní cíle tak, aby vláda mohla společně se zaměstnavateli a „s určitým příspěvkem odborů, které se o to i aktivně přihlásily“ tuto strategii v příštích měsících dopracovat tak, aby odrážela současnou situaci České republiky, která je exportní ekonomikou. Klíčovou úlohu spolupráce nejen napříč tripartitou, ale politickým spektrem přitom vedle podpory financování a dalších kroků zdůraznil také Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy České republiky (SP ČR): „Chápeme, že v minulém roce se z důvodů války na Ukrajině a poté českého předsednictví v Radě EU nemohla vláda podpoře exportu plně věnovat. Jsme ale domluveni, a ze strany vlády to bereme jako jasný závazek, že rok 2023 je rokem exportu. Je třeba, aby vláda k přípravě nové exportní strategie ČR přizvala sociální partnery a projednala ji před schválením také s opozicí, aby byla zajištěna dlouhodobá kontinuita. Pro úspěšnou realizaci pak bude klíčové zajistit dostatečné finanční prostředky, a to již v tomto roce. Je třeba, aby exportní strategie reflektovala negativní dopady pandemie covidu-19 a aktuální situaci na Ukrajině a její vliv na globální dodavatelské řetězce. Pro úspěch našeho exportu je třeba se v rámci domácí ekonomiky zaměřit na podporu budování silných průmyslových firem s konkurenceschopnými výrobky a marketingovými dovednostmi.“ Na jednání tak byla deklarována ambice posilovat export ze strany státu a činit kroky, které jsou důležité pro zlepšení podmínek pro tuzemské firmy. Podpora exportu českých firem je jednou z priorit vlády, obsaženou i v programovém prohlášení. Vláda proto pro zajištění konkurenceschopnosti ČR vynakládá podle svého vyjádření významné prostředky na podporu inovací a vývoje výrobků a služeb. V letošním roce tak má v plánu realizovat 40 oficiálních účastí, 14 incomingových misí a 80 projektů ekonomické diplomacie. Zdůrazněna byla nutnost výrazně diverzifikovat český export, i když je třeba připomenou, že jde o téma, které se opakuje dlouhé roky, a ne ve všech směrech je považována za dostatečnou. Míra závislosti ČR na exportu do států Evropské unie je však opravdu vysoká, a je proto potřeba posilovat příležitosti, které se nabízejí ve třetích zemích, a to nejenom z důvodu větší stability a eliminace a rozkládání rizik, ale i z hlediska možností navázat na předchozí úspěchy. V mnoha zemích a teritoriích mimo EU mají totiž produkty z České republiky historicky dobrý zvuk, ať už proto, že tam tuzemské výrobky byly v minulosti dodávány, nebo tam žijí lidé, kteří v minulosti v České republice či Československu studovali nebo pracovali. Je tam tedy na co navazovat, ale v současné době takový potenciál v mnoha případech plně nevyužíváme. Viceprezident SP ČR Jan Rafaj také dodal: „S ohledem na situaci trhu práce je také třeba řešit ekonomickou migraci. Zejména jde o navýšení kvót a zrychlení celého procesu vstupu pro kvalifikované zahraniční pracovníky z nejvíce poptávaných zemí, jako jsou Mongolsko, Kazachstán a Indie. Apelujeme proto na vstřícný přístup všech zúčastněných resortů, a to jak MPSV, tak MPO, MZV a MV.“
Nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců
Předpokladem úspěšného exportu je tedy bezesporu také dostatek kvalifikovaných zaměstnanců, a to nejen těch, kteří přicházejí ze zahraničí. S tímto rovněž dlouhodobě diskutovaným, nikoliv však v dostatečné míře řešeným problémem souvisela i další témata zmíněného společného jednání. Už v únoru 2021 uzavřely Hospodářská komora ČR, Agrární komora ČR, Svaz průmyslu a dopravy ČR a Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR memorandum o společném postupu při prosazování a budování partnersky řízeného modelu celoživotního učení. Pro koordinaci projektů je navrhováno ustanovit společnou zastřešující orgánovou strukturu, která by zahrnovala zapojení státu, zaměstnavatelů a odborů. Vzdělávání je však dlouhodobý proces, a je tedy nutné realizovat skutečně účinné změny co nejdříve, i když se často projeví až za několik let. Už nyní jsou mnohé obory nedostatkem kvalifikované pracovní síly brzděny a každým rokem se tato situace zhoršuje. „Na českém trhu práce dlouhodobě chybí 100 až 120 tisíc zaměstnanců, a to jak ve výrobě nebo dopravě, tak i v sociální sféře a zdravotnictví. K tomu si přičtěme dlouhodobě nízkou nezaměstnanost, trvalý nesoulad mezi strukturou studijních oborů a potřebami trhu práce, ale i fakt, že nám klesá podíl dospělé populace v dalším vzdělávání, kde jsme pod průměrem EU. V souvislosti se zásadními technologickými změnami budou muset během 10 let až 2 miliony zaměstnanců projít významným přeškolením. Současná situace v celoživotním učení a profesním vzdělávání je ale roztříštěná a nekoordinovaná. Požadujeme proto po vládě, aby uložila MŠMT v úzké spolupráci s MPSV zpracovat společný záměr všech dotčených ministerstev, zástupců zaměstnavatelů a odborů, který bude vycházet z požadavků zaměstnavatelů, abychom do konce června mohli v rámci tripartity řešení této situace projednat,“ popsal viceprezident SP ČR Jan Rafaj.
Potřeba novelizace Zákoníku práce
Opomíjet ovšem nelze ani stávající zaměstnance a s tím souvisí také potřeba novelizace zákoníku práce. Návrh novely tohoto zákoníku vzniká především v návaznosti na potřebu implementace evropských směrnic o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem a transparentních pracovních podmínkách. V průběhu ledna 2023 se předpokládá dopracování návrhu zákona a jeho projednání v pracovních komisích a následné zařazení na program schůze vlády v první polovině února. „Transpozice evropských směrnic je dohodnuta. Požadavky obou směrnic (Směrnice o Transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách a Směrnice o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob) zaměstnavatelé plně respektují a chtějí se podílet na zlepšování pracovních podmínek, ačkoliv jim nová pravidla přinesou další administrativní zátěž a nárůst nákladů. Jednoznačně jsme proto odmítli jít nad rámec standardu EU,“ komentoval viceprezident SP ČR Jan Rafaj a následně doplnil: „Vnímáme, že by se měla podporovat digitalizace všech klíčových procesů, kde to dává smysl, a tedy i v oblasti pracovněprávních vztahů. Ale i zde jsou naše představy ambicióznější než podoba návrhu. Jsou zde i další body, například úprava § 24 zákoníku práce. Tento paragraf se týká situace, kdy u zaměstnavatele působí více odborových organizací, které se mezi sebou nemohou dohodnout a zaměstnavatel tak nemůže uzavřít kolektivní smlouvu. Zatím ale není shoda na konkrétních podmínkách zákonného postupu, pokud by k této situaci došlo. Věříme, že tyto body v následující novele zákoníku práce dořešíme.“
Dopady energetické situace a ekologické legislativy
Prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR (KZPS ČR) Jan Wiesner na tripartitě vyzval i k zpracování dopadové analýzy, která by vyjasnila především dopady energetické situace a evropské legislativy na produkci potravin, potravinovou soběstačnost a bezpečnost, na krajinu a na státní rozpočet, ale i na příjmy zemědělců. „Sociální partneři hodnotí pozitivně zastropování cen elektrické energie a plynu pro české zemědělce a potravináře, včetně velkých podniků, ale pro udržení konkurenceschopnosti je nezbytné nastavení rovných podmínek mezi producenty v různých zemích EU,“ zdůraznil prezident KZPS Jan Wiesner. „Vzhledem k měnícím se podmínkám na trhu s potravinami a rostoucím ekologickým nárokům za sociální partnery žádáme Ministerstvo zemědělství o vypracování dopadové analýzy ekologické legislativy a následně nové Strategické koncepce českého zemědělství,“ dodal prezident Wiesner. Vysoké ceny elektřiny a plynu totiž mimo jiné ovlivňují i výrobu hnojiv, a mohou tak ohrozit produkci potravin a způsobit nedostatek hnojiv v budoucnosti. Prioritou Ministerstva zemědělství je zajištění cenové dostupnosti hnojiv, aby byla zemědělská výroba udržitelná a konkurenceschopná. Vláda sice už na národní i evropské úrovni přijala opatření regulující cenu elektřiny a plynu, ale uvažovány či realizovány jsou i další kroky. Ministerstvo práce a sociálních věcí kupříkladu připravilo návrh nařízení pro poskytnutí příspěvku v době částečné práce v případě nedostatku plynu. Zaměstnavatelé budou moci získat příspěvek v případě omezení nebo přerušení dodávky plynu. Rada hospodářské a sociální dohody se v minulém roce sešla na šesti plenárních zasedáních. Další její jednání se uskuteční 16. března v 16.00. V letošním roce se uskuteční i společné jednání tripartity s kraji. Poslední takové společné jednání se uskutečnilo v září 2018. /-mim/
