Nová kniha odborníků na AI ze společnosti Accenture ukazuje, že budoucnost byznysu bude definována „inteligencí zaměřenou na spolupráci“ mezi lidmi a stroji. Kniha „Lidé versus stroje“ je příručkou pro úspěšný vstup do éry umělé inteligence. Podle nové knihy, kterou napsali dva odborníci na AI ze společnosti Accenture, spočívá síla umělé inteligence v tom, že umožňuje lídrům přetvářet jejich organizace pomocí spolupráce člověka a stroje, což bude od základu měnit obchod a průmyslová odvětví. Síla transformovat stávající procesy Kniha „Lidé versus stroje: zcela nová koncepce práce v éře AI“ (Human + Machine: Reimagining Work in the Age of AI) popisuje, jak umělá inteligence dává byznysu sílu přetvářet a transformovat procesy – ať už to souvisí s převratnými inovacemi, s každodenním zákaznickým servisem, nebo s osobními zvyklostmi, které mají vliv na produktivitu. Kniha přibližuje, jak firmy pomocí nové koncepce obchodních procesů využívají AI a mohou tak být o krok vpřed v inovacích a ziskovosti. Autory knihy jsou Paul Daugherty, ředitel pro technologie a inovace společnosti Accenture, a Jim Wilson, výkonný ředitel pro informační technologie a obchodní výzkum Accenture Research. Na základě zkušeností autorů a kvantitativního a kvalitativního výzkumu v 1 500 organizacích kniha vyvrací rozšířenou mylnou představu, že systémy AI budou postupně ve všech odvětvích nahrazovat lidi. Autoři vysvětlují, že i když to zřejmě bude platit pro některá pracovní místa, kde se AI použije pro automatizaci určitých činností, pravá síla technologie spočívá v doplňování a posilování lidských schopností. „Náš výzkum ukazuje zajímavý fakt. Aby se přednosti AI daly využít naplno, musejí podnikatelé změnit vztah mezi zaměstnanci a stroji tak, aby vytvořili tzv. inteligenci na základě spolupráce,“ řekl Daugherty. „Jinými slovy: AI se nezaobírá tvorbou umělých nadlidí, ale využíváním technologií, které lidem dají superschopnosti a vybaví je novými dovednostmi, aby toho zvládali více a rychleji se učili.“ Spolupráce člověka a stroje popisuje to, co autoři nazývají „třetí vlnou“ transformace podnikání (první vlna, kterou poprvé zmínil Henry Ford, zahrnovala standardizované procesy, druhá vlna se skládala z automatizovaných procesů a vrcholila v 90. letech 20. století restrukturalizací obchodních procesů). Třetí vlna vytvořila to, co autoři označují jako „chybějící střed“ – dynamický a pestrý prostor, ve kterém lidé a stroje spolupracují a mohou tak dosáhnout výrazného zlepšení obchodní výkonnosti. Chybějící střed V „chybějícím středu“ lidé pracují s chytrými stroji, aby využili to, co každý z nich umí nejlépe – lidé vyvíjejí, školí a spravují různé aplikace AI, a stroje lidem poskytují mnohem širší možnosti, jako je schopnost zpracování a analýzy velkého množství dat z mnoha zdrojů v reálném čase. Aby firmy mohly z AI plně profitovat, musejí zaplnit „chybějící střed“ vytvořením nových zaměstnaneckých pozic, zakládáním nových typů pracovních vztahů mezi člověkem a strojem, změnou tradičních koncepcí managementu a zcela novým pojetím práce samotné. „Bezprecedentní moc AI transformovat byznys vytváří neodkladné a rostoucí výzvy,“ řekl Wilson. „Abychom pomohli lídrům vytvářet nové koncepce procesů, které z výhod AI vytěží co nejvíce, vyvinuli jsme takzvaný model MELDS. Ten obsahuje pět zásadních principů, které jsou potřeba pro to, aby byznys pod taktovkou AI dobře fungoval: zkratka pochází z anglických slov Mindset, Enterprise, Leadership, Data a Skills (myšlení, podnikání, vedení, data a dovednosti). Inovativní společnosti mohou tento model využít pro řízení třetí vlny a profitovat ze spolupráce člověka a stroje, kde je hnací silou AI,“ dodal. Kniha dále vysvětluje, jak růst AI v „chybějícím středu“ přetváří obchodní procesy ve třech kategoriích vztahů člověka a stroje: posílení, ve které AI lidem umožňuje získávat poznatky řízené daty a často při tom používá data v reálném čase, interakce, ve které AI zapojuje pokročilá rozhraní, jako je přirozená tvorba řeči řízená hlasem, a nakonec začlenění, ve kterém AI funguje v kombinaci se senzory, motory a pohony, které umožňují robotům sdílet pracoviště s lidmi a zapojit se do fyzické spolupráce. Kniha též identifikuje tři základní typy zcela nových pracovních pozic, které společnosti k úspěšnému zavedení AI budou potřebovat. Školitelé budou systémy AI učit, jak se mají chovat, pomáhat nástrojům pro zpracování přirozeného jazyka a jazykovým překladačům dělat méně chyb a učit algoritmy AI, jak napodobit lidské chování. Zprostředkovatelé budou překlenovat propast mezi technologií a lídry byznysu vysvětlováním vnitřního fungování složitých algoritmů odborníkům, kteří nejsou technici. Správci zajistí, aby systémy AI fungovaly tak, jak jsou navrženy – tj. aby správně fungovaly jako nástroje, aby nás obsloužily a usnadnily nám práci i každodenní život.
