Na konferenci Estec, která se
uskutečnila během mnichovského
veletrhu Intersolar, zazněly
ctižádostivé plány rozvoje evropské
fotovoltaiky:
Do roku 2030 by měl být každý
Evropan uživatelem nejméně 1m2
solární energie. Takto zní prognóza
Gerharda Styri-Hippa z European
Technology Platform Renewable
Heating and Coolin (ETP-RHC).
Kupříkladu evropské domy by mohly
ve značné míře využívat solární energii.
Jenže tento potenciál je dosud
v dětských střevíčcích. Vedle státní
podpory by k jeho širšímu využití měl
posloužit důsledný výzkum a vývoj.
Velké vědomostní mezery zejí
v odvětví i co se týká ukládání
energie. „Je zapotřebí věnovat větší
pozornost výzkumu materiálů, “ tvrdí
Florian Bertsch z Ústavu termodynamiky
a tepelné techniky Univerzity
ve Stuttgartu, který se zabývá vývojem
latentní akumulace tepla na chemické
bázi.
Pokroky nemusejí vždy přicházet
z univerzit. Bavorský podnik
Leonardo Energietechnik z Preissenbergu
vyvinul (dnes již patentovaný)
vrstvený latentní zásobník tepla na
bázi parafínu, který uchovává teplo
delší dobu, než je běžné. Parafín jako
nosič tepla dokáže na stejném objemu
ukládat čtyřikrát větší množství
tepla než voda. Tepelné vrstvy neleží
přes sebe, ale oddělují se od horkého
středu směrem k zevnímu okraji,
takže teplo zůstává v jádru dlouho
konstantní kvůli nepatrnému vyzařování.
Výrobcem energie jsou solární
termické moduly. Teplo odchází do
jednoho topného a dalšího vodního
kruhového oběhu.
Hamburská patentová společnost
IPB AG pak využívá ve svém termickém
solárním modulu izolační skleněné
okno. Vrchní solární vrstva je
integrovaná do skleněného sdruženého
systému. Tím odpadá běžná izolační
vrstva na zadní straně kolektoru.
Využití speciálního tepelně izolačního
skla na zadní straně kolektoru
umožňuje snížení úniku tepla, čímž
se zvyšuje celkový stupeň účinnosti
kolektoru, zejména v přechodném
období. Proti přehřátí dokáže modul
využít tepelně citlivé vrstvy na zevní
skelné ploše, která blokuje překročení
určité teploty tím, že brání dalšímu
průniku světla.
Využitím průmyslové produkce
skelného okna hodlá IPB o několik
řádů snížit cenu termických modulů
pro integraci do střech a fasád. Na
veletrhu Intersolar hledala vhodného
výrobního partnera.
Další krok je již naplánován: místo
dosud běžné měděné ohýbané trubky,
ve které obíhá termická tekutina,
hodlá IPB v budoucnu využívat plošný
kolektor, vytvořený ze čtyř navzájem
slisovaných kovových desek.
Přitom obě vnitřní strany vytvářejí
určitou mřížku, kterou protéká termická
tekutina a ohřívá se.
Společnost Mefa Befestigungs- und
Montagesysteme z Kupferzellu vyrobila
pružný systém pro ohřev velkých
prostor. Využívá všechnu okolní
energii, kterou proměňuje v sálavé
teplo. Celkové řešení se stále pohybuje
v rozsahu nízkých teplot. Ohřev
prostoru spočívá na velkoplošných
plastových rohožích upevněných na
zdech; stejné rohože jsou umístěny
i na střeše, či na fasádě a plní úlohu
sběračů tepla. Dešťová voda se jímá
do cisterny a vtéká do systému.
Jako zdroj energie slouží také difúzní
záření či teplý vítr. Výměník tepla
na bázi vzduch/voda je zapojen mezi
sběračem energie a tepelným čerpadlem,
které zásobuje společnou bázi.
Odsud se pak předává teplo rohožím
na zdech. Ohřátý odpadní vzduch se
vrací opět do procesu. V současné
době využívá tuto technologii logistické
centrum jako pilotní projekt
o rozloze 3600 m2. Je vhodný i pro
obytné domy.
Na trhu stále zeje mezera řešící
vytápění velkých prostor pomocí
solární termické energie. /eb/
Pramen: VDI Nachrichten
