Shnilá vejce pro paní ministryni, a nejen pro ni

Ani populistický postoj paní ministryně školství k demonstrujícím středoškolákům, jimž vlastně odevzdala klíče od svého úřadu, je neodradil od házení shnilými vejci. Podivné, ne? Středoškolákům však opět hrozí, že poslanci při rvačce o úplatky svým známým při porcování medvěda zapomněli na Internet pro školy. Peněz na vzdělání se opět nedostává, nemluvě o prohlubující se krizi školství jako systému. Když jsme u těch demonstrací, pan prezident legalizoval nejvyšší formu protestu proti Temelínu zdánlivě „je žertovně nadsazeným“ aktem, připoutání se na Letenské pláni, jen aby zabránil stavbě „té věci.“ Stal se kromě jiných funkcí, např. klimatologa Země, i architektem města Prahy. A politici se předhánějí v přisvojování si zásluh o vyštvání pana Krejčíře, jemuž zpackané zákony umožnily šmelit po dva roky s topnými oleji, z poklidného života na Seychelách. Snaživě se před volbou prezidenta dohání manko v tom, co se nedá dohnat ani náhodou. Víra v právo a spravedlnost. Jsou to taková dvě ošidná slovíčka. Ale když jsem minule psal o knize Ekonomie od pana P. A. Samuelsona, našel jsem je i tam, tedy nutnost zajištění práva a rovnosti v tržním systému, jako základní podmínky jeho fungování. A do mysli se mi tak vkrádá podezření, že vlastně všechen ten humbuk kolem školství, nové budovy Státní knihovny, Krejčíře a neuznalého génia Koženého Viktora s jeho Harvardskými fondy či cest do Ruska k obnově obchodu kdysi lehkomyslně a velikášsky uťatého, je jen kouřová clona, mající zatemnit ne obzor, ale mysl voličů. Zvláště když jim ČS spořitelna až domů dopraví poukázku na půjčku 50 000 Kč, pod níž je skrytě pidipísmem vytištěn nehorázný úrok. Ale kde já jsem to už viděl? Byla to taková oranžová knížka se státním znakem...? Bože ta lidská paměť! JAN BALTUS