V automobilovém průmyslu není situace zrovna růžová. V Evropě nadále klesají prodeje vozidel. Čili automobilky, které tady vyrábějí a zatím se jim nepovedlo se usadit třeba v Číně nebo v jiné zemi se solidním hospodářským růstem, mají problémy. Řada z nich řeší tento krizový stav zaváděním nízkonákladových modelů oslovující především zákazníky v zemích s nižší kupní silou obyvatel. Protože i v zemích chlubících se ještě donedávna slušnou životní úrovní financí ubývá, dá se předpokládat, že poptávka po nízkonákladových (tedy levnějších) vozech poroste. Příkladem může být francouzský koncern PSA sdružující značky Citroën a Peugeot, které koncem loňského roku vyjely každá se svým vozem tohoto charakteru. Změnu nasměrování dřívějších priorit Citroënu, který se dosud spíše zaměřil na neobvyklá technická řešení a extravagantní design, a svými DS- -modely se stále pokouší proniknout do prémiového segmentu, naznačil jeho šéf Frederic Banzet. Ten už dnes hovoří o snaze dostat se na trh levných vozů, přičemž nejbližším krokem má být městský typ, který by měl navazovat na studii C-Cactus z roku 2007. My jsme ale měli možnost si vyzkoušet aktuální nízkonákladový Citroën C-Elysée a podívat se kde a s jakými důsledky se šetřilo. Velkým plusem bylo, že vývoj probíhal pro dvě značky současně, vlastní byl pouze střih karoserie. Úspěchu vozu nahrává také volba tříprostorové karoserie typu sedan, která je pro rodinný vůz výhodná a v současné době její obliba stále roste. Čtyřdveřovému Citroënu C-Elyseé s délkou 4,42 m a se zavazadelníkem o nadstandardním objemu 506 l dali designéři tvary, které za přispění 2,65 m dlouhého rozvoru umožnily vytvořit opravdu velkorysý prostor pro cestující. V podstatě tedy návrat do časů, kdy ještě nebylo třeba počítat s každým centimetrem. To se projevuje zvlášť na předních sedadlech, ale ani cestující vzadu si nemohou stěžovat, když kritická mezera pro kolena se pohybuje mezi 26–30 cm. Dělená a sklopná opěradla zadních sedadel a rozměrný otvor v dělící stěně dovolují propojit zavazadelník s kabinou. Co se týká výbavy, tady samozřejmě došlo k určité redukci některých funkcí, ale dva airbagy čelní a dva boční na předních sedadlech k dispozici jsou, nechybí samozřejmě ABS a stabilizační funkce ESP, elektrický posilovač řízení ani palubní počítač – to vše v základním provedení. U dvou dalších výbav je výčet položek (klimatizace atd.) obsáhlejší. Současný hit, kterým jsou různé asistenční systémy, ty ve voze samozřejmě chybí, ale na druhé straně se dá s úspěchem o potřebě některých z nich pochybovat. Praktický zadní asistent parkování je za příplatek. Jízda s tímto vozem, který používá klasickou konstrukci podvozku se zadní vlečenou nápravou, je návratem do časů typických francouzských vozů s houpaným pohybem karoserie. C-Elyseé není za každou cenu vozem se sportovními ambicemi, jak bývá dnes obvyklé, takže měkké odpružení nevadí, v podstatě se mu dá odpustit i poněkud vláčné řízení a potřeba zvyknout si na stálý dohled nad udržováním přímého směru, a to zvlášť při bočním větru. Z regálu koncernu PSA použitý naftový přeplňovaný čtyřválec 1,6 HDi 92 (68 kW), který poháněl přední kola testovaného vozu, se sice posádce vozu poměrně intenzivně připomíná, ale má řadu dobrých vlastností, mezi které patří jeho zdrženlivá žíznivost. I když má podle normy odebrat z nádrže 4,1 l/100 km (108 g CO2/km), je jeho spotřeba 5,3 l/100 km v běžném provozu nad očekávání dobrá. Jinak dovede tento agregát 1095 kg vážící vůz zrychlit z klidu na stovku za 11,2 s a s rychlostí to dotáhnout na 180 km/h. V případě tohoto nízkonákladového modelu je zapotřebí uvést jeho zajímavou cenu, která začíná od 220 000 Kč (motor 1,2 VTi 72), v té nejvyšší výbavě s popsaným motorem pak 326 000 Kč.
