Severní Amerika vidí budoucnost v jádru

Dva největší státy severoamerického kontinentu, USA a Kanada, prožívají jadernou renesanci. Podle amerického prezidenta George Bushe je jádro jediná možnost, jak zajistit ekonomickou konkurenceschopnost své země v budoucnu. Světová asociace pro jadernou energii (WNA) uvedla, že USA chtějí zvýšit počet svých jaderných zařízení ze současných 103 na 122. Reagují tak na nynější trend spotřeby energie, která za posledních 25 let stoupla o 50 %. Také Kanada hlásí návrat k jaderné energii. V následujících dvaceti letech plánuje investovat až 40 mld. kanadských dolarů do výstavby jaderných elektráren, které nahradí některé dosluhující uhelné elektrárny. Americký prezident G. Bush, který je velkým zastáncem jaderné energie, řekl: "Pro ekonomickou a národní bezpečnost musejí Spojené státy americké agresivně pokročit ve výstavbě jaderných elektráren". Jadernou energii Bush označil jako cenově dostupný a ekologicky šetrný zdroj. Do roku 2020 plánují USA výstavbu až 19 nových jaderných elektráren, které by měly vyrábět 20 - 25 000 MW elektřiny. V současné době je podle WNA v USA v provozu celkem 103 jaderných zařízení o celkové kapacitě 98 054 MWe. O rozšiřování jaderného průmyslu usiluje také Kanada. Představitelé státu Ontario prosazují nový energetický plán, který má nahradit část starých uhelných elektráren za nové jaderné. Součástí této změny bude také modernizace stávajících jaderných elektráren. Kanada v současnosti spravuje 18 jaderných elektráren, z nichž 16 stojí právě na území Ontaria. Pomoc při stavbě nových jaderných zařízení v USA se zavázala francouzská společnost Electricite de France (EDF). Spolupráce spočívá v technické podpoře při zavádění nového typu jaderných reaktorů, tzv. US Evolutionary Power Reactor (EPR), na trh. Jedná se o reaktor pokročilé generace, který má oproti současným lehkovodním reaktorům řadu výhod, především nižší náklady na výstavbu a menší spotřebu uranu. Plány na rozvoj jaderné energetiky v USA zároveň počítají s prodloužením životnosti stávajících jaderných elektráren. Jaderná regulační komise prodloužila činnost dosud 42 americkým jaderným zařízením. Do roku 2036 byla obnovena licence jaderné elektrárně Browns Ferry. Tato elektrárna patřila v době svého založení v 70. letech svým výkonem k největším na světě. Plynulý provoz dalších jaderných elektráren v budoucnu bude zajištěn výstavbou nových zařízení na obohacování uranu. První komerční zařízení nové technologie, tzv. American Centrifuge Plant, se má začít stavět příští rok v Ohiu. Projekt má nahradit dosud používanou metodu obohacování pomocí plynné difúze a podle odhadů si vyžádá 1,7 milionů dolarů. Zařízení s sebou přinese přes 3000 nových dočasných pracovních nabídek. Po spuštění provozu v roce 2040 zde najde stálé zaměstnání 1500 obyvatel. Snahy o rychlejší rozšiřování sítě jaderných reaktorů dosud narážely na kritiku ekologických aktivistů, kteří upozorňovali na nedostatky v oblasti nakládání s vyhořelým jaderným palivem. Jisté řešení situace nabídla Jaderná regulační komise, když schválila licenci na výstavbu a provoz meziskladu vyhořelého paliva ve státě Utah. Projekt v hodnotě 168 milionů dolarů by díky své kapacitě 40 000 tun měl být využíván pro ukládání paliva do doby, než bude rozhodnuto o trvalém úložišti v Yucca Mountain. V současné době jedná vláda o přijetí legislativních opatření, která umožní zvýšení původně plánované kapacity Yucca Mountain. Názor veřejnosti bude pro úspěšné prosazení změn, které v energetice plánuje americká vláda, velmi důležitý. Obyvatelé však jadernou energii přijímají kladně. Vyplývá to z výsledků průzkumu veřejného mínění, které si nechal zpracovat Institut pro jadernou energii. Plných 83 % respondentů preferuje jádro před jinými energetickými zdroji. Na otázku, zda by souhlasili s výstavbou nové jaderné elektrárny ve svém okolí, odpovědělo kladně 76 % dotázaných Američanů. Návrat mladých lidí ke studiu jaderného inženýrství v poslední době potvrdilo americké Ministerstvo energetiky. Počet studentů bakalářské formy těchto oborů se za posledních sedm let zvýšil o více než 1300. V porovnání s minulým rokem byl zaznamenán nárůst počtu přihlášek na navazující magisterské studium z 600 na současných 1008.