Servisní pomocníci a odkaz Čapkových robotů

Letošní mnichovský veletrh automatizačních prostředků a robotizace AUTOMATICA 2010 se stal určitým mezníkem od předchozího všeobecného hospodářského krizového období k opětovnému postupnému oživování ekonomiky. Zajímavá data k tomuto stavu přináší i Mezinárodní federace robotiky IFR - International Federation of Robotics ve své premiérové zprávě za předchozí období, věnované výhradně servisním robotům. Programovatelným systémům s prostorovou orientací a rozpoznáváním prostředí, kterým spolu s humanoidními roboty asi nejvíce odpovídá původní význam slova robot v Čapkově dramatu R.U.R (Rossum Universal Robots). Zpráva obsahuje i celosvětové statistiky o servisních robotech, tržní analýzy i pohled na současnou mezinárodní strategii. Oživení světové ekonomiky potvrzují i různá statistická data za první pololetí letošního roku. Mezi nejčerstvější patří údaje, které na nedávné tiskové konferenci 1. července v Berlíně pronesl k situaci u našich západních sousedů představitel spolkového profesního svazu BITKOM (Bundesverband Informationswirtschaft, Telekommunikation und neue Medien), sdružující dění v německém informačním a telekomunikačním průmyslu. Právě toto průmyslové odvětví se stává v Německu hlavním tahounem hospodářské konjunktury a v dynamice vývoje předstihuje všechna další odvětví a obory, včetně vyzdvihovaného automobilového průmyslu. Každý druhý podnik v IT odvětví usiluje dnes o další odborné zaměstnance, pokud ovšem takové najde. Že těch pravých je málo, nahrává hledání jejich náhrady alespoň zčásti další automatizaci procesů. Všem těmto jevům koresponduje i poslední vývoj českého průmyslu, který je na německou ekonomiku těsně navázán a kterou také s určitým zpožděním napodobuje. Přestože objem výroby českých průmyslových podniků v letošním květnu meziročně vzrostl o téměř 17 %, což jsou zatím poslední známá data, nedokázal ještě zcela odmazat vlastní pokles o 22 % z loňského května. Pro posuzování vývoje průmyslových robotů jako celku i jejich jednotlivých skupin, včetně servisních profesionálních robotů, se bere většinou v úvahu konec roku 2008, ještě před příchodem posledního krizového období. Tehdy bylo celosvětově v provozu už přes 1 mil. průmyslových robotů, ale jen 63 000 servisních průmyslových robotů. Jejich užití je ale natolik pestré, že lze předpokládat, že zakrátko se tento poměr výrazně změní. V současné době jich z celkového množství 30 % obhospodařuje armáda, přes 20 % se uplatňuje v zemědělství a o zbytek se dělí profi roboty ve službách medicíny, manipulace s materiálem, dopravy a některých dalších činností. Na základě intenzivního vývoje individuálních prvků, uplatňovaných ve stavbě servisních robotů, ať už jsou to nové typy senzorů nebo nová mechatronická řešení, přístupnějšího způsobu programování a řízení či poznání nových aplikačních možností, předpovídá IFR pro pokrizové období 2009 až 2012 výrobu dalších 49 000 servisních robotů. Přitom jejich vývoj by měl směřovat ke stále vyšší technické úrovni, většímu rozsahu inteligence robotů, zdokonalování schopnosti jejich prostorové orientace a schopnosti vlastního optimálního rozhodování. V roce 2012 by se tak celkový počet servisních profesionálních robotů měl dostat až na 112 000. Nárůst by se měl týkat zejména opět oblastí, kde roboty plní bezpečnostní úkoly, včetně např. bezpilotních pozorovacích letadel, podmořských manipulačních robotů nebo i robotických ponorek (nyní se uplatňují např. pro testování prostředí při ropné havárii v Mexickém zálivu), ale hned poté oblastí medicíny, zvláště při miniinvazivních a laparoskopických operacích. V medicíně přitom není cílem robotu nahradit při zákroku znalosti a zkušenosti lékaře, ale dát mu větší jistotu a přesnost při prováděném zákroku a zároveň odstranit mnohdy i fyzickou náročnost laparoskopického postupu. Slibné je uplatnění servisních robotů i u některých diagnostických metod. Hlad po nové technice, byť někde třeba jen náhradou za nedostatek odborných pracovních sil, ale především obecně ve snaze o zabezpečení vlastní konkurenceschopnosti snižováním výrobních nákladů, ukázal po více než ročním půstu v krizové době v oblasti robotů na jejich zvýšený prodej za 1. čtvrtletí 2010 o celých 50 %. Odborníky to vede k předpokladu, že po tomto prvním výrazném skoku se ustálí další trend potřeby natolik, že celoročně může dojít za rok 2010 k nárůstu výroby robotů oproti roku 2009 o 15 %. Takový trend by pak měl provázet i každoroční hodnocení za normální standardní hospodářské situace. Ve statistickém šetření zaujímají servisní profesionální roboty v celém oboru automatizace a robotizace samostatnou položku s odlišením od servisních robotů pro soukromou potřebu, kde robot ve svém individuálním provedení reprezentuje daleko menší hodnotu. Ve skupině robotů pro soukromou potřebu jde většinou o sériově vyráběné produkty pro jednoduché domácí práce, jak je kupř. čištění podlah nebo stříhání travnatých ploch a pak roboty pro zábavu či učení. Tady se pro roky 2009 až 2012 očekává výroba celých 12 mil. kusů. /jš/