Ruská státní korporace pro jadernou energii ROSATOM o sobě konstatuje, že je lídrem v oblasti jaderného průmyslu. Dokládá to projekty z poslední doby. Kupříkladu v Indii byl letos v červenci spuštěn I. blok JE Kudankulam, v Íránu se chystá předání elektrárny JE Búšéhr, v Rusku finišuje stavba nového reaktoru na bázi rychlých neutronů BN 800 a v pokročilé fázi výstavby jsou i nové bloky Novovoroněžské, Leningradské a Bělojarské JE.
Navzdory těmto úspěchům musí ROSATOM objasňovat role jaderné energetiky v současném moderním energetickém mixu a potenciálním zákazníkům zároveň vysvětlovat, že ruské jaderné technologie jsou bezpečné a spolehlivé. Pozvání k besedě pro Technický týdeník přijal ředitel odboru komunikace ROSATOMu Sergej Novikov: Počátkem července přinesla média informace, že v Indii spustili I. blok nové jaderné elektrárny Kudankulam. Zároveň zazněly komentáře, že se nový zdroj nachází na nebezpečném místě, kde existuje reálná hrozba tsunami. Objevila se dokonce varovná srovnání JE Kudankulam s japonskou JE Fukušima. Nakolik tato srovnání odpovídají skutečnosti? Neodpovídají. Jedna věc je seizmická aktivita v rámci celé poměrně rozsáhlé oblasti a druhá výběr vhodného místa pro výstavbu JE Kudankulam. Jihoindický stát Tamilnád je v rámci země jedním z energeticky nejdeficitnějších a nezbytně potřebuje elektřinu. Otázka proto nestojí tak, zda je tam třeba stavět jadernou elektrárnu, ale kde konkrétně a jaké technologie je ideální použít. Jako příklad uvedu Arménii, kde bylo v roce 1988 ničivé zemětřesení, při němž byla srovnána se zemí celá města. Ale JE Mecamor (s instalovanými reaktory VVER 440) poškozena nebyla. Projektanti pro ni našli pozemek, který tvoří 2 km2 monolitní žuly. Samotné budovy energobloků jsou navíc postaveny na ohromných hydroamortizátorech. V okamžiku, kdy došlo k zemětřesení, byla elektrárna automaticky odstavena. V roce 1995 se II. blok znovu uvedl do provozu a stal se prakticky jediným významným zdrojem elektrické energie v zemi, protože většina ostatních zdrojů nefungovala. Znamená to, že při výstavbě JE Kudankulam byla hlavní prioritou konfigurace bezpečnostních systémů? Přesně tak. Na JE Kudankulam byly aplikovány nejmodernější bezpečnostní systémy a takové moderní technologie jako jsou lapač taveniny aktivní zóny, systém pasivního chlazení, systém rychlého přívodu bóru a další. To znamená, že dokonce i v případě odpojení elektrárny od vnějších zdrojů energie, bude díky pasivním bezpečnostním systémům, rezervním zásobám vody uvnitř ochranného obalu a systému pasivního chlazení, zajištěno zastavení štěpné řetězové reakce i odvod zůstatkového tepla. Kromě toho jsou na JE Kudankulam instalovány rekombinátory vodíku, které snižují nebezpečí exploze uvnitř ochranných obalů bloků na nulovou úroveň. Vodík se při kontaktu s kyslíkem a platinovými ploškami rekombinátorů, které plní funkci katalyzátoru, mění ve vodu. Na JE Kudankulam se poprvé na světě také použila další vývojová novinka – pasivní rychlý přívod bóru. Je známo, že bór pohlcuje neutrony, což vede k zastavení štěpné reakce. Nejsou a nebudou jaderné elektrárny s tak složitými bezpečnostními systémy ale příliš drahé? Je pravda, že 60 % ceny JE Kudankulam připadá na bezpečnostní systémy. Ale takové bylo rozhodnutí zákazníka, jenž požadoval na své nové jaderné elektrárně nejmodernější technologie v oblasti bezpečnosti. To neznamená, že pokud bude zákazník přesvědčen o spolehlivosti vlastních provozních sil a o adekvátní připravenosti obsluhujícího personálu, bude nutně muset použít přebytečné množství bezpečnostních systémů. Nemusí, čímž může snížit cenu nových bloků. Ruský jaderný průmysl může pružně vyhovět jakýmkoli požadavkům. Jsou tedy lacinější reaktory méně bezpečné, protože mají nainstalováno méně bezpečnostních prvků? Ne. V čím složitějších a náročnějších klimatických, seizmických nebo geologických podmínkách se jaderné elektrárny budují, tím složitější, komplexnější a samozřejmě také dražší budou jejich bezpečnostní systémy. Je přirozené, že kupř. na české JE Temelín, která stojí na stabilním podloží Českého masivu, není třeba aplikovat hydroamortizátory, které musely být použity na zmíněné arménské JE. Jestliže je maximální statistické a historicky potvrzené zemětřesení v takové oblasti pětistupňové, není nutné instalovat zařízení projektovaná na hodnotu 7 stupňů. Stačí počítat se zemětřesením o síle 6 stupňů. Do standardního vybavení našich elektráren nyní patří lapač taveniny aktivní zóny jako hlavní součást pasivních bezpečnostních systémů. Dokáže zabránit úniku roztaveného paliva v případě hypotetického scénáře mimořádné události nebo havárie. Bloky JE s technologií VVER, které jsou uváděny do provozu v současné době, jsou maximálně bezpečné s ohledem na konkrétní podmínky jejich polohy. Jinak by nemohly získat licenci národních regulátorů. Ke svému zprovoznění spěje rovněž JE Búšéhr v Íránu. Budou i v jejím případě aplikována nějaká speciální bezpečností opatření? Samozřejmě. Především muselo být vybráno místo, které již osvědčilo svou stabilitu a bezpečnost. Nedávno Íránem otřásla série zemětřesení. K jednomu došlo 500 km od jaderné elektrárny, ke druhému pouhých 80 km. Personál jaderné elektrárny v Búšéhru však nemusel ani zastavit práci. Vše bylo v rámci tolerance interního režimu a následky této živelné pohromy nikdo nepocítil. Ačkoliv v epicentrech zemětřesení byly potíže a mnoho budov bylo zničeno nebo utrpělo závažné škody. Kdykoliv se v Čechách mluví o JE Búšéhr, pokaždé je zmiňován íránský jaderný program. Jak tyto dvě věci spolu ve skutečnosti souvisí? Jaderná energetika nemůže být už z principu spojována s vojenským jaderným programem. Tyto dvě oblasti mají společné pouze dva technologické elementy – obohacování uranu a zpracování vyhořelého paliva. Oba procesy se však v případě JE Búšéhr uskutečňují na území Ruska: vyrábíme palivo, včetně jeho obohacování, a to vyhořelé si odvážíme zpět do RF na zpracování, abychom zajistili dodržení režimu nešíření jaderných zbraní. Z hlediska spolehlivosti jsme sami výrazně zainteresováni na tom, aby byla výstavba JE Búšéhr úspěšně dokončena. Je pro nás důležité ukázat, že Rusové dokážou plnit své závazky i v těch nejnáročnějších podmínkách. Je-li například smluvně domluvena dodávka zařízení z třetí země, včetně států NATO (a toto nakonec není splněno), objednáme je samozřejmě na jiných trzích, nebo u nás v Rusku, i když to má vliv na termíny dokončení. Chtěli jsme dokázat, že plníme naše závazky za všech podmínek. I tehdy, kdy íránský zákazník předložil bezprecedentní požadavek na integraci 30 let starého německého zařízení, jež původně nebylo určeno pro náš projekt, nehledě na politické napětí a další podmiňující skutečnosti. Nyní nám představitelé zemí z oblasti Perského zálivu, blízkovýchodních zemí a arabského světa na schůzkách říkají: „Přesvědčili jsme se, že Rusko drží slovo a plní své povinnosti navzdory nejnáročnějším podmínkám a dokázalo dovést tuto stavbu století do konce.“ Čekáte, že získáte návrh na pokračování rusko-íránské spolupráce v jaderném průmyslu po volbách nového prezidenta? Nyní je prioritou předání I. bloku JE Búšéhr Íránu. Až se nám to podaří, můžeme jednat o perspektivách rozšíření spolupráce. Ale to je možné jen za dvou podmínek: musí být vzájemně ekonomicky výhodná a v souladu se všemi mezinárodními závazky Ruska. Jaký význam má pro ROSATOM tendr na dostavbu JE Temelín? Český projekt je pro nás mimořádně důležitý. JE Temelín byla nejnovější elektrárnou s ruským designem v Evropě. Dva bloky VVER 1000 byly uvedeny do provozu v letech 2000 a 2002, navíc s vynikajícími provozními zkušenostmi. Ale dostavba JE Temelín je především ekonomický projekt. Vím, že v České republice se teď ozývají hlasy, že pro Rusko jde zejména o politický problém, protože skrze tendr na dostavbu Temelína chceme proniknout na evropský trh výstavby jaderných elektráren. Jenomže to pro nás ve skutečnosti není nejdůležitější. V současné době jednáme s finskou společností Fennovoima o výstavbě jaderné elektrárny ve Finsku. Tam probíhala jednání v rámci tendru velice rychle. Rozhodnuto bylo za pouhý půlrok. Teď už jsme ve stádiu definitivního uzavírání kontraktu. Vezmeme-li v úvahu průtahy v rozhodování v rámci tendru na dostavbu Temelína, máme větší šanci získat reference pro evropské země díky naší nové finské elektrárně. Vypadá to tak, že Temelín už nebude naším prvním evropským kontraktem na reaktor generace 3+. Nicméně: Česká republika má svůj průmyslový potenciál a svou inženýrskou základnu, která je nám blízká. Jsou tu všechny podmínky pro to, abychom dostavěli JE Temelín právě s technologií VVER. A proto je tento tendr pro nás velice důležitý. Vynakládáme veškeré úsilí, abychom přesvědčili všechny zainteresované strany, že naše nabídka je pro ně atraktivní. Myslíte si, že zabránit vašemu vítězství v tendru by mohla pouze politická rozhodnutí? Ano, protože z ekonomického hlediska je kombinace bloků rozdílného designu v rámci jedné elektrárny nevýhodná. Personál prvních dvou bloků by nemohl pracovat na blocích jiného designu. Bylo by třeba používat různé druhy paliva, takže rozdílná by byla i infrastruktura zacházení s palivem apod. ROSATOM má v plánu stavět nové bloky sériově, takže i z hlediska ceny by zřejmě byla naše nabídka optimální. Kromě toho jsme připraveni zajistit vysokou úroveň lokalizace (70 % i více), zakoupit zařízení od českých výrobců, objednat si služby u českých stavebních a montážních firem. Naši konkurenti otevřeně hovoří o tom, že temelínský projekt vytvoří v USA 9 nebo dokonce 10 000 pracovních míst. To znamená, že je předem jasné, že v rámci jejich projektu v Čechách nevzniknou pracovní příležitosti v takovém objemu, v jakém to můžeme zaručit my. Čím může záměr lokalizace česko-ruské konsorcium dokázat? Američané přece také slibují až 70 %. Pro Rusko je taková míra absolutně reálná, protože máme velké portfolio zakázek. Stavíme 9 bloků v Rusku a kromě toho dalších 19 v zahraničí. České firmy navíc dodávají zařízení pro tyto stavby v hodnotě řádově stovek milionů dolarů již nyní. Někteří čeští komentátoři ale označují absenci referenčních bloků u obou účastníků za jednu z hlavních překážek realizace tendru na dostavbu JE Temelín. To není korektní. Když mluvíme o referentnosti, pak moderní referenční bloky s lapačem taveniny aktivní zóny už stojí v Číně. Pracují bez problémů a podle hodnocení mezinárodních expertů se jedná o jedny z nejbezpečnějších reaktorů v Číně. Představte si, že byste si v autosalonu prohlédli mercedes v základní výbavě. A následně byste došli k závěru, že si chcete pořídit stejný vůz, ale s instalovaným doplňkovým bezpečnostním systémem proti odcizení vozidla. Napadlo by vás někomu říci, že vůz s doplňkovou výbavou není referentní? A toto je obdobný případ. Už jsme postavili elektrárny III. generace, které fungují bez problémů. Na JE Temelín mají být postaveny obdobné bloky „tuningované“ podle přání českého zákazníka. Takže vy jste přesvědčen, že technologie VVER je obdobou mercedesů v jaderné energetice? Pokud se vám ta metafora líbí, pak ano. Bez falešné skromnosti bych řekl, že technologie VVER je mercedesem světové jaderné energetiky.
T. Kašapov, exkluzivně pro Technický týdeník