Nevhodně zvolená židle a nesprávný způsob sezení mohou způsobit problémy s páteří, klouby a svaly a negativně zasáhnout mohou i do oběhového systému. Značná část současné populace prožije pracovní den při práci s počítačem. O tom, jaké zdravotní přestávky při sedavém zaměstnání je třeba dodržovat, se už napsalo hodně a stranou nezůstává ani volba správné židle, jejího výškového nastavení, pohyblivosti a určité tuhosti konstrukce. Obecně se uvádí, že pro správné sezení u PC je ideální, aby horní okraj monitoru byl ve výšce očí, vzdálenost hlavy od monitoru přibližně 40–70 cm a pro správné držení těla dostatečná podpěra zad a páteře. Podepření zad v křížové oblasti ulehčuje vzpřímené sezení, aniž by byly svaly kolem páteře zvlášť namáhány. Fraunhoferův institut IGD ve své studii doplňuje uváděné teoretické návody k optimální poloze při sezení na obvyklém dnes hojně užívaném komerčním křesle o možnost reálného ověření zdravé polohy pomocí sítě kapacitních senzorů. Ty jsou v křesle umístěny pod sedadlem, v zádové partii a opěrkách rukou. Ke svému působení využívají všudypřítomnost elektrického náboje a lidské tělo, z větší části založené na ionizované vodě, je jednou stranou elektrického pole. Při jeho přiblížení k zadní nebo boční opěrce křesla se mění elektrická kapacita pole, a to už i tehdy, když se záda opěrky ještě nedotýkají. Výsledná data testu a případná doporučení se mohou odesílat do počítače nebo smartphonu. Už i jen při pouhé prevenci mohou vést k úpravě polohy tak, aby se předešlo bolesti zad, způsobené dlouhým nebo nesprávným sezením. Ve speciálních případech, po předchozích lékařských vyšetřeních, mohou vést k dodržování předepsaných postupů. /jš/
