Letošní 51. ročník veletrhu Consumer Electronics Show (CES) v Las Vegas možná nenabídl nová převratná řešení pro svět spotřební a zábavní elektroniky, ale v každém případě představil senzační novinky, jež se časem dostanou i do našich domácností. Některé kuriozity prezentujeme na poslední straně tohoto vydání. Dvouhodinový výpadek elektřiny na veletrhu však zároveň připomněl rizika spojená s masovým rozšířením elektronických přístrojů. Místo nepřipravených svíček si v krizové situaci mohli vystavovatelé a návštěvníci naštěstí svítit všudypřítomnými mobilními telefony. Celkem 3 900 velkých i malých vystavovatelů a 900 start-upů z celého světa využilo CES jako katalyzátor inovací, jako platformu, na níž se představují technické novinky, jež mohou změnit svět. Zářivá hvězda umělé inteligence Představa je jasná: člověk opouští svůj domov a všudebdící senzory to zaznamenají. Vypnou světla, klimatizaci, uzamknou dveře, spustí bezpečnostní zařízení a o všem posílají informace na mobil. Takový trend ilustroval letošní veletrh: všechna elektronická zařízení personifikovat a integrovat do jednoho systému. Skutečnou hvězdou se stala umělá inteligence (AI), vyvrcholení součinnosti softwaru, algoritmů a senzorů, jež společně činí každodenní spotřebiče chytřejší a automatizovanější. Show je sice založena především na atraktivních expozicích vystavovatelů, ale její skutečný přínos spočívá v odborných přednáškách a diskusích. Na konferencích vystoupilo cca 900 řečníků. Tady se svět dovídá o skutečných trendech, tady se tříbí názory, tady se rodí budoucnost. Experti se shodli v názoru, že show byla letos méně o hardwaru a více o tom, co je uvnitř. Pro spotřebitele, kteří jsou okouzleni novými zařízeními, nebyla AI nikdy tak vzrušující jako nyní – je to kouzlo, které posouvá vývoj hardwaru. Umělá inteligence v centru pozornosti CES je dokladem toho, jak se změnila situace ve vývojových laboratořích po celém světě. Výsledkem je skutečnost, že návštěvník tak mohl obdivovat další vývojový stupeň osobních elektronických asistentů, ať už se jmenují Alexa, Siri, nebo Bixby. Stačí na ně mluvit, ony naše pokyny provedou a budou řídit naši domácnost. Od chytré domácnosti je už jen krok k chytrému domu a od něj k chytrému městu. Jeho základem je chytrá mobilita, v jejímž centru stojí chytrá osobní či nákladní auta a autobusy. To vše letos Las Vegas nabídlo. Dokonce se zdá, že se tento veletrh stává atraktivním světovým autosalonem aut bez řidiče. K dosažení nastíněné zářné budoucnosti je zapotřebí splnit dvě základní podmínky, a to jsou chytré součástky a rychlé přenosy dat. Bezpilotní aerotaxi Zatímco celý svět se rád baví o autech bez řidičů, letošní veletrh CES naznačil další možný vývoj. Bez ohledu na to, zda se člověk domnívá, že se „létající auta“ stanou tou pravou cestou dalšího vývoje, není pochyb o tom, že už miliony lidí jsou do této myšlenky zamilovány. To byl asi taky důvod, proč Intel ve své letošní přednášce na CES vyzdvihl právě prototyp 18rotorového německého aerotaxi známého jako Volocopter VC200. Volocopter není doslova „létající auto“ ani „gigantický dron, ve kterém se může sedět“. Je to něco mezi tím a Intel s jejím výrobcem začíná úzce spolupracovat. Volocopter, původně známý jako E-volo, není žádnou novinkou, ale dobře prezentuje vývoj elektroniky. Společnost uskutečnila v posledních letech několik testovacích letů. Zatím vydrží ve vzduchu 30 minut. V loňském létě obdržela společnost Volocopter investici ve výši 30 mil. dolarů od německého automobilového gigantu Daimler a o několik měsíců později oznámila víceleté partnerství s dopravními společnostmi v Dubaji. Cílem je zahájit komerční pilotní program na počátku roku 2020. Přednáška ukázala možnosti technologického pokroku a kreativity. Jako doklad toho, co lze očekávat pod označením Big Data, předvedla na obloze show 100 dronů, které díky nejmodernějšímu softwaru řídil ze země bez GPS jediný pilot. Trh s drony se v Americe rozjíždí a během veletrhu oznámila Consumer Technology Association, že do konce letošního roku dosáhne 1,2 mld. dolarů, což je meziroční nárůst o 20 %. Překvap ivé čipy V revuálním představení málem zapadlo oznámení, že Intel vyvinul kvantový počítač s 49 qubity a firma se o krok přiblížila ke „kvantové nadvládě“. Qubity jsou extrémně křehké a mohou se zatím provozovat pouze při teplotě 20 mK, čili jen nepatrně nad absolutní nulou, což brání jejich rychlému rozšíření. Nejnovější 49qubitový čip Intelu dostal kódové označení Tangle Lake, s odkazem na skupinu velice studených jezer na Aljašce. Intel na vývoji kvantové výpočetní techniky spolupracuje už tři roky s nizozemským univerzitním výzkumným ústavem QuTech. Neméně senzační byla i informace, že ještě v prvním pololetí letošního roku dodá Intel univerzitním výzkumníkům exkluzivní novinku nazvanou Loihi. Je to neuromorforický čip, který využívá umělých neuronů pro počítačovou inteligenci, umožňující samoučení díky struktuře napodobující lidský mozek. Nyní, když jsou chytré telefonní čipy dostatečně výkonné, aby mohly napájet téměř všechna zařízení, neexistuje žádný důvod, proč je stále ještě mnoho výrobků bez nich. Dříve vymezené hranice mezi jednotlivými typy zařízení jednotlivých výrobců mizí. A když Qualcomm a Microsoft spolupracují na budování počítačů, které nikdy nespí, mají procesory Snapdragon a jsou vybaveny celulárními čipy, nabízí se otázka: jsou to velké mobilní telefony, nebo notebooky? Odpověď zní: ve skutečnosti už na tom nezáleží. Tento trend bude akcelerovat, protože super rychlé připojení typu 5G umožní všem síťovým zařízením se vyprázdnit a uložit úkoly s intenzivním výpočtem do cloudu. Od tohoto okamžiku se může stát, že cokoliv, co má 5G čip a obrazovku, se může stát herní konzolí nebo digitální editační sadou. Protože vše, co vyžaduje špičkový výkon, se vypočítává jinde. Základem je rychlý přenos da t Vzhledem k tomu, že rostoucí počet zařízení se spoléhá na umělou inteligenci, vzrůstají požadavky na vyšší rychlosti přenosu dat. Na CES předložily komunikační společnosti AT&T a Verizon zprávy o pokroku tzv. 5G technologie, čili síťové technologie páté generace. Bezdrátové přenosy s 5G představují éru neuvěřitelně rychlých rychlostí, které např. umožňují uživatelům smartphonu stahovat film za méně než pět sekund – zhruba 100krát rychleji než současná síťová technologie 4G. Ještě důležitější je, že se očekává, že 5G výrazně zkracuje latenci a umožní zařízením komunikovat navzájem s extrémně rychlou dobou odezvy. Asi 12 amerických měst by mělo už v letošním roce získat od AT&T sítě 5G na zkušební provoz. Konkurenční operátor Verizon slibuje tuto nabídku letos pro Sacramento, kde už takovou síť testoval loni. Do konce roku chce nabídnout 5G ještě v pěti dalších městech, a to s technologií Samsung. Jistě není bez zajímavosti zpráva agentury IHS zabývající se výzkumem trhu, že společnosti Ericsson a Nokia chtějí každoročně investovat do projektů 5G asi 200 mil. dolarů. Tím se umožní skutečný rozvoj inteligentních měst a umělé inteligence, což by se mělo projevit především v e-mobilitě, jejíž hlavní součástí budou spolehlivá auta bez řidiče. ARON ja ko alternativa Na veletrhu oznámil průkopník v oblasti osvětlovací technologie společnost SureFire, že na trh vstupuje její ARON, průlomová technologie v oblasti optické komunikace, připravená rozšířit možnosti smartphonů a změnit způsob interakce se světem kolem nás. ARON znamená optické vysílání rozšířené reality a jedná se o zcela nový komunikační kanál. Pracuje bez podpory internetu nebo mobilních sítí a využívá vlny infračerveného světla k vytvoření nezávislého, optického komunikačního kanálu s neobvyklou silou, flexibilitou a svobodou. ARON je alternativa i doplněk k vlnám rádiové frekvence, které dnes používají inteligentní telefony a mobilní zařízení na celém světě. Přenáší data prostřednictvím patentované kombinace optických majáků a signálů. Dokáže zasílat a přijímat digitální informace v jakékoliv podobě – včetně videí s vysokým rozlišením. Je 300násobně energeticky úspornější než Wi-Fi a dokáže fungovat také na bázi solární energie. Technologie ARON je postavena na základu, který Alexander Graham Bell prohlásil za svůj největší vynález – na fotofonu. Společnost SureFire rozvinula a optimalizovala svůj koncept v průběhu posledních tří let, stanovila standardy pro rozsah a údaje a dosáhla miniaturizace, jakou nikdo v oblasti volného prostoru a spotřebitelské optické komunikace dosud neviděl. Obří obrazovka Za přítomnosti zástupců asi 300 renomovaných médií a vlivných analytiků trhu představili nejvyšší manažeři korejské společnosti Samsung svou představu televizorů budoucnosti. Jejím základem bude obří obrazovka s úhlopříčkou 146″, tedy 371 cm, postavená na technologii MicroLED. Zázrak se jmenuje The Wall (stěna) a využívá modulární konstrukci sestavenou z menších bloků, které lze k sobě bezešvě připojit. Zákazník si tedy díky tomuto modulárnímu uspořádání může obrazovku zvětšovat nebo zmenšovat podle svého přání. Fascinujícím jasem a sytostí barev okouzluje diváky díky technologii, jež byla vyvinuta už před 17 lety. Pracuje s barevnými mikrodiodami, které samy emitují obraz. Na rozdíl od OLEDu však tyto diody nejsou organické. MicroLED využívají anorganické diody z nitridu gallitého (GaN), které najdeme i v LED podsvícení LCD panelů, ale jejich velikost nespočívá v milimetrech, nýbrž v mikrometrech. Na využívání MicroLED jsou prý postaveny také modulární obrazovky Cinema Screen, jimiž chce Samsung nahradit promítací plátna v kinech a projektory. S touto technologií se pracuje i ve vývojových laboratořích dalších výrobců televizorů, například Sony (pod názvem Crystal LED). Samsung předvedl na veletrhu CES, ovšem jen svým investorům za zavřenými dveřmi, ohebný telefon s krycím označením Galaxy X. Podle některých novinářů má mít displej 7,3″ se širokoúhlým poměrem stran 21 : 9, který lze ve středu ohnout a složit k sobě. Ovšem na skládacích telefonech pracuje i LG. Jejich ohebné displeje dostaly letos fascinující podobu velké rolovací obrazovky s úhlopříčkou 65″ (150 cm), která se stáčí jako list papíru. Je ukryta v elegantním pouzdře. Stačí se dotknout příslušného tlačítka a obrazovka se pomalu začne vysouvat z úkrytu v různých poměrech stran – buď 21 : 9, nebo 16 : 9. Společnost LG vsadila také na umělou inteligenci. Její vlastní technologie ThinQ a k ní náležející platforma DeepThinQ bude pracovat díky novému obrazovému procesoru Alpha 9 ve všech jejich televizích s obrazovkou OLED už během letošního roku. V praxi to znamená, že téměř všechny produkty firmy LG mohou mezi sebou komunikovat hlasem i daty a částečně se také budou vzájemně ovládat. Týká se to především domácích spotřebičů. Základem bude televizor a v jeho dálkovém ovladači umístěný mikrofon. Tímto hlasovým vstupem lze zadávat pokyny například robotickému vysavači, kávovaru nebo ledničce. Karel Sedláček
