Zcela zásadní součást pohonu elektrických a hybridních vozidel či letounů, která je klíčová pro funkčnost a použitelnost celé technologie, představuje baterie. Tým badatelů Pensylvánské státní univerzity teď přichází s materiálem, který je podle jeho slov pro tento účel téměř ideální. Šlo jim o to, aby vyvinuli materiál s vysokým měrným výkonem, hustotou energie a výtečnými vlastnostmi pro cykly nabíjení a vybíjení, který by předčil dnes používané polymery. Klíčem k úspěchu týmu Pensylvánské státní univerzity bylo použití unikátní trojrozměrné struktury připomínající sendvič. Podle badatelů jsou pro uskládání energie ve vozidlech ideální materiály založené na polymerech. Jsou totiž lehké, snadno se vyrábějí a mají slušné elektrické vlastnosti. Podle vedoucího výzkumu, materiálového vědce Qinga Wanga, má ale dnes běžně využívaný komerční polymer BOPP (Biaxially Oriented PolyPropylene) své mouchy. Potíž je v tom, že BOPP nefunguje bez použití systému výkonného chlazení, který ovšem vozidla, případně letouny, citelně prodražuje a také zvyšuje jejich hmotnost. Badatelé proto vyvinuli nanokompozit se sendvičovou strukturou, který pojmenovali SSN-x. Skládá se z centrální vrstvy vysoce dielektricky stabilního materiálu titanátu barya, kterou obalují vnější vrstvy z nanoplátků nitridu bóru, hrajících úlohu účinného elektrického izolantu. Wang a spol. experimentálně ověřili, že jejich nanokompozit SSN-x zvládne fungovat po dobu 24 hodin za vysoké teploty a vydrží více než 30 000 cyklů nabití a vybití, aniž by docházelo k jeho degradaci. Když vědci porovnali polymer BOPP a kompozit SSN-x (kde x představuje procento titanátu barya v centrální vrstvě nanokompozitu), tak se ukázalo, že kompozit SSN-x funguje stejně dobře při teplotě 150 °C, jako polymer BOPP při jeho typické operační teplotě 70 °C. Vzhledem k tomu, že nanokompozit SSN-x má oproti BOPP několikanásobně vyšší hustotu energie, tak se nejspíš brzy dočkáme aplikací s tímto nanokompozitem ve výrobě elektrických vozidel i v leteckých či kosmických technologiích.
