Japonská veřejnost i média obsáhle debatují o restartu japonské jaderné energetiky 4,5 roku poté, co zničující tsunami a následné poruchy zařízení vyřadily z provozu JE Fukušima. Tamější vláda podrobila detailní revizi všechny jaderné kapacity v zemi. V půli letošního srpna se do řádného pracovního režimu vrátila JE Sendai Kjúšú Electric Power Co., ve městě Satsumasendai, v prefektuře Kagošima. Japonci neuvítali náběh I. bloku tlakovodního reaktoru PWR v Sendai z roku 1984 o výkonu 846 MW bez výhrad. Třebaže Země vycházejícího slunce trpí v posledních letech nedostatkem energie a její ceny vzrostly, v popředí zájmu občanů (ale i kompetentních institucí) jsou především otázky bezpečnosti chodu elektrárny a proveditelnost mediálně propíraných plánů reakcí na eventuální výpadek jaderného zařízení. Jaderná lobby při restartu jaderných kapacit opakovaně akcentuje fakt, že jaderná energie bude ve finále levnější než drahé importy ropy a uhlí a Japonci budou moci omezit emise skleníkových plynů. Veškeré a podstatně přísnější směrnice nového bezpečnostního a inspekčního režimu, jenž vstoupil v platnost před dvěma roky, musí plnit také reaktor č. 1. V polovině letošního října jej bude na zdejší lokalitě následovat reaktor č. 2 a posléze dalších 23 reaktorů ve 14 elektrárnách po celém souostroví. Zelenou pro restart od japonského jaderného regulátora NRA už obdržely reaktory č. 3 a č. 4 v Kansai Electric Power Co., Takahama, v prefektuře Fukui a reaktor č. 3 v Chugoku Electric Power Co., Ikata, v prefektuře Ehime. Start reaktoru nebyl nijak okázalý Započal zevrubnou kontrolou zařízení. V červenci bylo do reaktoru zavezeno 160 palivových souborů a 11. srpna došlo k vytažení bezpečnostních řídicích tyčí. Ty zde byly spuštěny k potlačení štěpné reakce v květnu 2011. Reaktor naběhl do kritické pracovní fáze během několika hodin a po třech dnech započal s regulérní produkcí energie. Tento provoz však bude podle managementu elektrárny nejméně jeden měsíc zkušební. Pokud v jeho průběhu nebudou zjištěny žádné odchylky od přijatého harmonogramu, v půli letošního září by Kjúšú Electric Power mohla začít se standardními dodávkami jaderné elektřiny do sítí. Energie z reaktoru č. 2 by mohla sloužit zákazníkům v domácnostech i ve firmách cca v půli listopadu tohoto roku. Japonské normy pro jadernou bezpečnost, které vypracoval NRA, jsou patrně nejnáročnější na celé planetě. Po katastrofě Fukušimy a vynucené evakuaci desítek tisíc lidí z radiací postižené oblasti se tomu nelze divit. Důvěra v nové standardy se oživuje jen po krůčcích. Tokijským úřadům se snaží aktivně napomáhat i místní exekutiva. Vlastní bezpečnostní a evakuační plány pro případ opakující se katastrofy má připraveno také vedení prefektury Kagošima. Firmy a občané jsou odhodláni bedlivě dohlížet na jejich bezvýhradné dodržování. A nejenom v 30kilometrovém okruhu okolo Sendai. Zohledněna byla řada faktorů: od výskytu potenciálně nebezpečných geologických poruch a zlomů v blízkosti zdroje přes jeho seizmickou odolnost vůči zemětřesením a novým tsunami až po existenci a vybavení krizových center v jeho blízkosti. Před potvrzením licence museli také provozovatelé sendajského I. bloku NRA doložit plány jeho údržby a provozování, a to na desetiletí dopředu. Co se týká lokality Sendai, při opakovaném screeningu bezpečnosti elektrárny vůči přírodním živlům, bylo navíc analyzováno riziko sopečných erupcí. Okolní oblast totiž disponuje hned několika velkými vulkány. NRA však potvrdila, že riziko zasažení elektrárny sopečným výbuchem za provozu je zanedbatelné. Management společnosti Kjúšú Electric navíc úřady ujistil, že by byl s to bezpečně zastavit provoz zařízení a přesunout do bezpečné oblasti i loď s vyhořelým palivem z elektrárny. Ani Japonsko se bez jádra neobejde Centrální vláda i elektrárenské společnosti opakovaně zdůrazňují potřebu stabilní výroby a napájení elektřinou. Před fukušimskou havárií Japonci provozovali 54 reaktorů. Tamější čtveřice byla poničena při vzpomenuté havárii. Dva další budou napříště využívány k testům a k nácviku likvidace zničených reaktorů. Pět starých reaktorů mimo postiženou oblast, ty byly v provozu více než 40 let, mají již menší výkony. Modernizace by byla ekonomicky nevýhodná, proto je čeká likvidace. O osudu zbylých 43 reaktorů bude NRA rozhodovat individuálně. Před nehodou Fukušimy připadalo na jaderné zdroje 28 % veškeré produkce elektřiny. Prognózy počítaly až s 50procentním podílem jádra v národním energetickém mixu. Katastrofa vše změnila. Z 940 TWh vyrobeného proudu (v roce 2013) se o 43,2 % musel postarat plyn, o 30,3 % uhlí a o 14,9 % nafta. Na nefosilní zdroje připadlo cca 10 %. Japonci musí řešit spoustu problémů s jádrem. Přesto na ně nerezignovali. Ze současného minima v národním energetickém mixu by chtěli do roku 2030 dosáhnout jeho minimálně pětinového podílu. Stejnou měrou budou muset přispět nefosilní zdroje. Podíly uhlí a plynu shodně poklesnou na cca 25–27 % a zbytek (cca 3 %) připadne na importovanou ropu. Renesance jádra má velký význam i pro eliminaci neúměrně velké produkce emisí. Ještě v roce 2030 hrozí, že Japonsko bude generovat 1042 mil. t oxidu uhličitého. Skutečnost, že ostrovní ekonomická velmoc nemá možnost velkých nákupů elektřiny u sousedů, ji nutí hledat jiné nástroje. Jádro je jedním z nich. Vláda by také ráda zjednala jasno okolo množivého sodíkem chlazeného rychlého reaktoru Monju o výkonu 280 MW ve městě Tsuruga. Výstavba tohoto unikátního zařízení započala v roce 1986. Poprvé byl spuštěn v dubnu 1994. Při prosincové nehodě v roce 1995 požár způsobil únik sodíkového média a do roku 2010 zde probíhaly opravy. Série nových poruch v letech 2010–2011 jej zastavila definitivně. Podle ekonomů si experiment zatím vyžádal náklady 1,08 bilionu jenů (cca 9,8 mld. USD), a to už je příliš. Kabinet urychleně hledá vhodnou lokalitu i pro konečné ukládání vysoce radioaktivního odpadu z jaderných elektráren. V současné době spočívá v dočasných skladovacích bazénech po celé zemi na 17 000 t vyhořelého paliva a materiálů. Nynější restart tuto masu nebezpečných materiálů pochopitelně rozšíří. Vzpomenutá JE Sendai disponuje volnými skladovacími kapacitami už jen pro příštích 11 let. Roste rovněž masa japonského plutonia: ke konci roku 2014 souostroví disponovalo 47,8 t. Cíl vlády je jasný: eliminovat rizika, zabezpečit spolehlivou výrobu a dlouhodobé dodávky ekologicky a cenově akceptovatelné energie, přimět japonskou ekonomiku i veřejnost přehodnotit postoje k udržitelnosti výroby jaderné energie v zemi.