Senátor Jaroslav Kubera, proslulý
chodníkovým zákonem a sdělením,
že nebude respektovat protikuřácký
zákon, navrhl k výrobě plastové
kleštičky na psí hovínka, neboť plně
respektuje odpor majitelů psů balit
psí exkrementy do plastového pytlíku
holou rukou. Událost odvysílala
i ČT1 s názornou ukázkou. Testované
osoby by nejvíce uvítaly větší rozměr
kleštiček pro větší, inu, psy.
Ponechejme stranou, zda by nebylo
lepší, kdyby se ČT1 zeptala senátora
Kubery, jaký je vlastně vztah
občana k městu nebo jaká je závislost
majitele nemovitosti na organizaci
služeb městem mu poskytovaných,
aby mohl vybírat své neregulované
nájemné. Soustřeďme se na to, co je
předmětem činnosti senátora.
Pokud se nemýlím, je součástí
legislativního procesu, tedy vytváření
podmínek chodu společnosti,
a zde se musíme vážně zamyslet nad
výsledky práce jak jmenovaného
Kubery, tak i většiny jeho kolegů.
Jen s největším úsilím a za cenu
ofackování zákonů odvrátil Správní
soud fatální chybu v zákoně o výpočtu
základů z daní, a podobně je to
s dalšími perlami poslanecké tvořivosti,
které projdou nepovšimnuty,
ač na právní posouzení předkládaného
zákona berou naši zástupci
nemalé peníze navíc. A to je jen
jediná ukázka legislativních paskvilů,
plných přílepků a osobní lobbystické
tvořivosti.
Podmínky k podnikání v této zemi
jsou kvůli zákonům téměř katastrofální
a stát neumí ani odhadnout ani
vybrat daně.
Pokud investoři, jež si zveme do
ČR aby zde utráceli své peníze,
protože i díky senátorovi Kuberovi
nové pracovní příležitosti
v podnikání nejsme prostě schopni
vytvořit, začínají sami vytvářet
předlohy protikorupčních zákonů,
je to asi s činností Parlamentu ČR
velmi, velmi špatné.
Ekonom Marc Ellenbogen hovoří
zcela otevřeně o korupcí sežrané
zemi a my spolu s ním víme,
že nás tento fenomém obklopuje
především díky benevolenci
a někdy i pravděpodobně aktivní
účasti volených zástupců politických
stran. Korupcí a výsměchem
k právu jsme se stali světově proslulí
již v éře Václava Klause,
coby ministra a předsedy vlády,
který založil základy současného
gigantického dluhu.
V tomto kontextu se činnost
pana senátora Kubery a jeho ctihodných
kolegů, například předsedy
Senátu Sobotky, který již
čtyři roky před volbou prezidenta
oznámil, že tuto funkci neodmítne,
jeví skutečně jako potřebná oněch
plastových kleštiček a určitě by
byl zapotřebí ten větší rozměr.
Jan Baltus