Šéfové podnikání jednali o evropské ekonomice

Není vhodná doba ke spokojenosti. Tak by bylo možno do jedné věty shrnout výsledek diskuse nejvyšších představitelů evropské ekonomiky na shromáždění k 50. výročí založení evropského Společenství. Úvodní projev přednesl Roland Berger, konzultant vrcholových podnikatelů v Evropské unii. Jeho zpráva obsahovala poznatky výzkumu provedeného mezi vedoucími podnikatelskými osobnostmi Evropy. Přesto, že konkurenční pozice Evropy je lepší, než si mnozí myslí, 28 % vrcholových pracovníků velkých společností se domnívá, že vedení Unie nemá na podnikání dobrý vliv. Navíc, třetina z dotázaných nesouhlasí s politikou jejich země ve vztahu k Evropské unii a způsobem zavádění hospodářské politiky EU v daném státě. Nicméně, 91 % dotázaných schvaluje iniciativy EU k liberalizaci trhu a přibližně stejný podíl požaduje akce na trhu práce k uvolněnému omezení. Jinými slovy: vedoucí podnikatelé jsou nespokojeni s výkonností současné Unie, ale věří, že akce EU mohou zlepšit podnikatelské prostředí. Prezident Evropské komise José Manuel Barroso na tento referát reagoval zdůrazněním dosaženého pokroku. Nezaměstnanost je nejnižší za posledních 10 roků a tempo růstu 2,9 % je nejvyšší od roku 2002. Připustil však, že ke spokojenosti je daleko a naznačil problémy, jimiž se Komise zabývá. Vnitřní trh musí fungovat jak pro evropské občany, spotřebitele a podnikatele, tak vytvářet Evropu odpovědnější a konkurenceschopnější. Nestačí se zaměřit jen na vnitřní trh, je nutno prohlubovat vazby na hlavní obchodní partnery, zejména na USA. Na trhu práce se připravují také opatření k větší pružnosti, ale v tomto směru více záleží na členských státech. Je na podnikatelích, aby své vlády přitlačili k jednání, konstatoval pan Barroso. Ve sféře výzkumu se diplomaticky vyhnul konstatování, že nebude dosažen cíl, aby podíl investic do výzkumu v roce 2010 tvořil 3 % z HDP. Avšak asi mu budeme blíže než se dříve myslelo. Vyjádřil také naději, že se do konce roku 2007 podaří dosáhnout souhlasu se založením Evropského technologického institutu. Jorma Ollila, předseda správní rady Nokie a Shellu, potvrdil nezbytnost dobrého fungování vnitřního trhu, ale zdůraznil přitom, že o jeho výhodách musí občany přesvědčovat především národní vlády. Varoval také před sebeuspokojením v záležitostech klimatických změn. USA sice nepodepsaly protokol z Kyóta, ale ve skutečnosti USA vydává na výzkum v této sféře pětkrát více než Evropa. V tomto směru je žádoucí si poopravit názory. Problematice energií se věnovali i mnozí další řečníci. Vystoupení většinou reagovala na cíl schválený Evropskou radou, a to snížení emisí v roce 2020 o 20 % pod úroveň dosaženou v roce 1990. K tomu Jürgen Thumann z Německé federace průmyslu konstatoval, že výrobní firmy dnes spotřebují jen asi čtvrtinu energie než jejich předchůdci před 30 roky. Přesto považuje za možné posílit evropskou konkurenceschopnost energeticky efektivní produkcí, ovšem za předpokladu, že bude správně nastaven regulační rámec. K tomu Ernest-Antoine Seilliére, prezident BusinessEurope (dříve UNICE, organizace evropských zaměstnavatelů) konstatoval, že dohoda Evropské rady o klimatických změnách může evropskou konkurenceschopnost negativně ovlivnit. Domnívá se, že pokud chce vedení Evropské unie vytvářet podnikatelsky přátelské prostředí, je nutno volit strategii růstu a vzniku pracovních míst, zesílit vnitřní trh včetně služeb, bránit protekcionismu, zvládnout další rozšiřování Unie, reformovat sociální systém aby byl udržitelnější a zajistit efektivní celoevropské vládnutí přijetím Evropské ústavní smlouvy. Komisař pro podnikání a průmysl Günther Verheugen, viceprezident Evropské komise zdůraznil, že posláním Komise je zajistit lepší, stabilnější podmínky pro evropské podniky. Je přesvědčen, že lisabonská strategie růstu a pracovních příležitostí vytvoří v Evropě dobrý prostor pro podnikání. Lepší regulace znamená neregulovat bez důkladného vyhodnocení účinnosti předem. Musíme opustit model ´reguluj, když jsou věci v pohybu´. Komisař ve svém rezortu zavedl program, v němž jsou všichni vedoucí úředníci generálního ředitelství pro podnikání a průmysl Evropské komise povinni aspoň jeden týden pracovat v malém podniku, aby poznali prostředí, v němž podnikatelé působí. Obsáhle se také hovořilo o problematice financování. Dieter Rampl, ze skupiny UniCredit zdůraznil velkou závislost firem v Německu a v Itálii na bankovních úvěrech, což může být způsobeno silnou ochranou věřitele. Považuje však, v zájmu rozvoje malých firem, za potřebné vyvinout systém financování, užívající v tomto sektoru jak bankovní úvěry, tak cenné papíry. K tomu Laurent Levaux z ABX Logistics poznamenal, že podnikatelé s dobrým podnikatelským záměrem dokáží financování získat, ale skutečným problémem jsou náklady financování. Specifickým problémem podle něj je síla místních bank na rozdrobeném trhu mezi členskými státy. V této souvislosti vyzval ke konsolidaci bank. Na to reagoval Thomas Barrett z Evropské investiční banky (EIB), který pochválil propojování finančního sektoru v posledních deseti letech. /šmí/