Už asi každý někdy slyšel o velkých plochách na řadě míst hladiny oceánů, které jsou pokryté ohromnou masou plovoucích odpadků. Zároveň se ale ukazuje, že ještě větší množství odpadu, především plastového, spočívá na dně oceánů. Projekt SeaClear, financovaný Evropskou unií, usiluje o řešení problému s odpadem na mořském dně s využitím autonomních robotů. Součástí projektu by měly být operační skupiny po čtyřech robotických zařízeních. Každou takovou „uklízecí“ skupinu bude tvořit autonomní hladinová loď v roli plovoucí základy, jeden letecký dron a dva podmořské roboty, které budou připojeny k „základně“ pomocí kabelů. Tyto kabely se postarají o zdroj energie pro „uklízeče“ a pro přenos dat. Systém SeaClear by se měl uplatnit především v pobřežních oblastech, zejména tam, kde vodní toky přinášejí velké množství odpadu ze souše. Dron i podmořské roboty nejprve vyhledají místo s koncentrací odpadu. Když roboty takové místo objeví, zahájí sběr odpadků, které budou vyzvedávat z mořského dna a umísťovat do „popelnice“ na plovoucí základně. V těchto aktivitách budou roboty do značné míry spoléhat na důmyslné umělé inteligence. Díky nim rozliší odpadky na dně moře od substrátu, a hlavně od mořských živočichů a dalších organismů. Prototyp systému SeaClear již má za sebou první testy v terénu. Letos na jaře pracoval v hloubkách 20–30 m u přístavu v německém Hamburku a podél pobřeží chorvatského Dubrovníku. Okolí Hamburku je silně znečištěno především kvůli průmyslu a aktivitám v přístavu, zatímco čistší vody u Dubrovníku trpí především turistickým ruchem.
