Saúdská Arábie se potýká s následky podle všeho přímo vedením země nařízené vraždy novináře Džamála Chášukdžího v Istanbulu. Ale zdá se, že zatím nesáhne po té nejsilnější zbrani, kterou mají Saúdové k dispozici, tedy ropě. Země nehodlá uvalit na západní země ropné embargo jako v roce 1973, ropu a politiku od sebe oddělí. Agentuře TASS (příznačně právě jí) to 22. října řekl saúdskoarabský ministr energetiky Chálid Fálih. „Takový záměr nemáme,“ uvedl politik v reakci na dotaz, zda by se ropná blokáda mohla opakovat. Byla to zcela logická otázka. Zhruba o týden dříve vyvolal znepokojení názor, který napsal ve svém sloupku Turkí Da- chíl, šéf státní zpravodajské televize Al- -Arabíja, který má blízko ke královskému dvoru. Novinář varoval, že uvalení sankcí na Rijád by mohlo zapříčinit globální ekonomickou krizi, protože ceny ropy by se mohly ze současných zhruba 80 dolarů za barel vyšplhat až na 200 dolarů za barel. Mnozí komentátoři spekulovali, že to bylo poprvé po 35 letech, kdy Rijád – byť jen nepřímo – pohrozil uvalením ropného embarga. Saúdská Arábie a další státy Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) vyvolaly takzvanou první ropnou krizi v roce 1973, když záměrně snížily o několik procent objem těžby a zároveň vyhlásily embargo na vývoz ropy do států, které stály na straně Izraele v takzvané jomkipurské válce s Egyptem a Sýrií. Sankce se tehdy dotkly Kanady, Japonska, Nizozemska, Velké Británie a Spojených států. Země OPEC tehdy sankce spustily i proto, aby neztratily tvář a kvůli řadě více méně náhodných okolností (USA se nechaly kvůli chybě v navigaci „chytit“ při dodávce vojenského materiálu do Izraele), protože si byly dobře vědomy toho, že jejich dopad bude dvojsečný. Mimo jiné podpořily hledání alternativních nalezišť mimo Blízký východ. Rijád od té doby podobným krokem nikdy přímo už ani nevyhrožoval. I proto Dachílův sloupek vyvolal takovou pozornost. Ale zdá se, že šlo buď jen o náhodu, nebo malé připomenutí síly. „Tato záležitost přejde. Saúdská Arábie je velmi zodpovědná země, po desetiletí jsme používali naši ropnou politiku jako odpovědný ekonomický nástroj a izolovali ji od politiky,“ řekl Fálih. Pravdou je, že pro trh s ropou by případné utažení kohoutků ze Saúdské Arábie mohlo představovat do jisté míry problém. Denní světová produkce je podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) zhruba 100 milionů barelů surové ropy a v poslední době minimálně udržuje tempo s (poměrně pomalým) růstem poptávky. Ovšem během listopadu by měly vstoupit v platnost americké sankce, které výrazně omezí přístup Íránu na světový trh a Saúdská Arábie je v nejlepší pozici, aby případnou mezeru zaplnila. Její rezervy v těžbě jsou zřejmě až kolem 2 milionů barelů denně, což je polovina celkové íránské těžby.
