Společnost SAFINA, přední zpracovatel materiálů s obsahem drahých kovů ve střední a východní Evropě, rozšiřuje svou produkci práškové metalurgie. Ve výrobně zavedla vlastní atomizér. Díky investicím do vývoje a nových technologií patří v oboru ke špičce: stříbrné a měděné prášky se stejnými parametry umí zhotovit jen 10 % fi rem na světě. Ročně SAFINA vyprodukuje cca 15 t stříbrných prášků. Ty využívá jako polotovar k výrobě dalších produktů anebo k přímému prodeji. Nově nabízí SAFINA také měděný prášek a testuje prášky různých kovů podle individuálních požadavků. Nejčastěji jsou to drahokovové prášky využívané v elektrotechnickém průmyslu a při povrchových úpravách různých druhů materiálů. Prášková metalurgie v celosvětovém měřítku zaznamenává roční nárůst produkce přibližně o 11 %. Globální trh s výrobky práškové metalurgie dosáhl v loňském roce 30 mld. USD. Prášky z drahých kovů nacházejí nejčastější využití v elektrotechnickém a armádním průmyslu, při rozvoji AZE, v medicíně, při produkci abraziv, ve svařování, spojování a u povrchových úprav. Jedním z posledních trendů v práškové metalurgii je zpracování prášku pomocí tzv. žárových nástřiků. „V SAFINĚ máme technologii zvanou Cold Spray, která využívá nástřiky prášku zastudena a používá se k výrobě tzv. targetů. Mezi naše hlavní klienty patří světoví výrobci skla a elektrotechniky,“ uvedl Tomáš Plachý, generální ředitel společnosti SAFINA, „V roce 2010 jsme se rozhodli, že si prášky budeme vyrábět sami, abychom zefektivnili výrobu a vyšli vstříc konkrétním požadavkům zákazníků.“
SOFISTIKOVANÝ ATOMIZÉR SAFINA vyrábí kovové prášky dvěma způsoby. První metoda probíhá v atomizéru, kde z roztaveného kovu (a to jak drahých, tak obecných kovů a jejich slitin) vznikají částice se sférickým tvarem. Společnost investovala do této výroby zhruba 20 mil. Kč a od začátku roku 2013 má (jako jediná v ČR) k dispozici vlastní atomizér. Jeho součástí je indukční vakuová pec, v níž je umístěn kelímek podle typu kovu, který se bude aktuálně zpracovávat. Kelímek má objem až 18 l. V peci lze roztavit kovy s teplotou tavení až 2000 °C, což umožňuje také produkci kovových prášků ze skupiny platinových kovů. Tavenina je poté Lavalovou tryskou prostřednictvím dusíku rozstříknuta do prostoru atomizační komory. Dusík slouží jako nosné médium. Rozprašuje proud taveniny na jemné kapičky kovu a zároveň odebírá z taveniny teplo, což vede k tuhnutí na prášek. Ten následně padá do sběrného koše ve spodní části atomizéru. Z něj lze prášek odebírat i v průběhu atomizace. Na fi nální výrobek se přemění 99,5 % vstupního materiálu. „Zbývajících 0,5 % zůstane na stěnách atomizéru a ve filtrech. Ani tento kov nepřijde nazmar. Po vyčištění zařízení je odpad recyklován a výsledný ryzí kov se opět zařadí do výrobního procesu,“ vysvětlil Pavel Hryzák, technolog zodpovědný za výrobu kovových prášků. Materiál je po atomizaci roztříděn na sítovacím stroji podle konkrétních požadavků na minimální a maximální velikost částic. Nedílnou součástí výrobního procesu je analýza. Kontrolují se fyzikální a chemické vlastnosti prášků: obsah kyslíku a nečistot nebo velikost povrchu prášků. Průměrná velikost částic se pohybuje v rozmezí 20–150 μm. Finální velikost prášku lze běžně ovlivnit nastavením procesních parametrů, kupř. tlaku dusíku a průměrem trysky. Prášky vzniklé v atomizéru SAFINA sama zpracovává v technologii Cold Spray při výrobě trubkových targetů, nebo je dále prodává elektrotechnickému průmyslu na vodivé pasty, barvy, lepidla a povrchové úpravy. „V současné době máme nejvíce zákazníků v České republice, Francii a Itálii. Naše prášky ovšem testují také v Německu, Polsku, Nizozemsku nebo ve Velké Británii. Očekáváme tedy brzké rozšíření portfolia o další klienty. Naše vývojové oddělení je navíc schopno vyvinout na základě požadavků zákazníků i jiné typy prášků,“ dodal Tomáš Plachý.
CHEMICKÁ PRECIPITACE V REAKTORU Druhou metodou je tzv. chemická precipitace v reaktoru. Vstupní materiál (v daném případě dusičnan stříbrný) reaguje s redukčním činidlem v zásaditém prostředí. Meziproduktem reakce je oxid stříbrný. Okamžitě se redukuje na stříbro v kovové formě, které se vylučuje z roztoku a vytváří suspenzi. Ta je následně fi ltrována, prášek vysušen a rozsítován. Velikost částic se pohybuje v rozmezí 10–200 μm. Na závěr čeká prášek ještě analýza a poté balení. Touto metodou vyrábí SAFINA pouze stříbrný prášek. Nejčastěji se využívá v elektrotechnickém průmyslu k výrobě kontaktů a na řezné nástroje a EMI shielding (stínění před vlivem elektromagnetického záření). Hlavními přednostmi práškové metalurgie jsou vysoká přesnost výroby, téměř kompletní využití vstupního materiálu a možnost výroby pouze jediným technologickým krokem. Díky progresivním technologiím dokáže SAFINA vyrobit slitiny z navzájem jinak nemísitelných kovů – tzv. pseudoslitiny. Lze rovněž dosáhnout velmi složitých tvarů (v závislosti na tvaru formy), a to jak v kusové, tak v sériové výrobě. /ag/