S vyšším vzděláním přicházejí vyšší možnosti výroby

Rozhovor TT s Ing. Pavlem Kafkou, generálním ředitelem společnosti Siemens, s.r.o., a reprezentantem společnosti Siemens AG v České republice, o úloze vzdělání v globální ekonomice s obrovskou nabídkou levné pracovní síly. Tento rozhovor vychází v zahajovací den Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně a vy jste v minulosti několikrát naznačil, že by se taková obchodní událost měla využít lépe. Jak se díváte na MSV dnes, když víme, jak se změnil z původně vysloveně exportní akce na veletrh reflektující spíše české tržní prostředí? Brněnské veletrhy si vytvořily novou tvář, charakterizovanou tím, že i když je inovační tempo některých trhů závratné a nachází si cesty k zákazníkům všemi možnými, zvláště elektronickými prostředky, osobní kontakt jak s produktem, tak i s odborníkem je stále k nezaplacení. Navíc je veletrh doplněn o mnohá diskusní fóra neformálního charakteru, a to jeho význam i autenticitu samozřejmě zvyšuje. Společnost Siemens je největší elektrotechnickou firmou v ČR s obratem přesahujícím 50 mld. korun. Vy sám jste byl vždy velkým propagátorem členství ČR v EU a procesu globalizace. Jak leta běží, ukazuje se, že globalizace má ovšem také své nehezké stránky, jednou z nich je využívání levné pracovní síly. Zde tomu není jinak. Siemens však rovněž vystupuje ve všech zemích kde působí, tedy i v ČR, jako iniciátor výzkumu a vývoje (připomeňme například cenu Williama Siemense v Británii nebo každoroční udělování Ceny Siemens i v ČR). Můžete, prosím, uvést několik příkladů, kdy společnost Siemens vnesla do českého výrobního prostředí vyšší technologie a umožnila i českým konstruktérům podílet se na společném vývoji nových produktů? Společnost Siemens je kótována na newyorské burze a její management nese samozřejmě odpovědnost za obchodní výsledky vůči svým akcionářům. Siemens je globální hráč a musí vytvářet zisk. Než odpovím na vaši otázku, a mám zde řadu příkladů, musím připomenout, že úroveň technologií v dané zemi je vždy odrazem prostředí, do kterého zahraniční investor přichází. S vyšším vzděláním v dané zemi nastupují i vyšší technologie firem, které do ní přicházejí. To je zcela základní rovnice. Siemens investuje do výzkumu polovodičů v USA nikoli proto, že chce mít budovu v Silicon Valley, ale protože tam nachází nesmírně vzdělané lidi. Řada lidí si zde zřejmě ještě stále neuvědomuje, že technologie a úvěry nejsou problémem dnes už nikde, jsou snadno přenositelné. Co se dá těžko přemístit je právě lidský potenciál. Nemluvím o jedincích, i ti se dají získat, ale o vzdělaném prostředí protkaném dobrou infrastrukturou, které nabízí zahraničnímu investorovi více, než jen levnou pracovní sílu. Nabízí mu jiné možnosti, než je stavba čistě montážních závodů. Taková situace byla v České republice možná na počátku 90. let, ale situace se od té doby změnila. Dnes se na celosvětové úrovni nabízí mnoho nových možností - právě díky masivní podpoře vzdělanosti. Typickou ukázkou je třeba Indie nebo Čína. Dovolte mi tedy uvést několik příkladů vyšších technologií, které Siemens do ČR přinesl. Co se týče podniků ve vlastnictví společnosti Siemens rád bych zmínil třeba lakovnu kolejových vozidel v závodě Siemens Kolejová vozidla v Praze, která je nejmodernější technologií lakování s důrazem na ochranu životního prostředí. Podobně jsme zavedli moderní technologie na výrobu komponentů pro automobily v nové hale Siemens VDO v Trutnově. Shrnuto jen pro ilustraci v číslech: od roku 1995 do roku 2005 proinvestoval Siemens v České republice 20 miliard korun. A pokud se týče dodávek hi-tech pro zákazníky? Produkty a služby, které Siemens nabízí ve světě, jsou k dispozici i českým zákazníkům. Siemens například dodal více než 30 000 řídicích systémů Simatic, které řídí výrobní procesy v řadě nejvýznamnějších podniků v ČR, a významně tak přispěl ke zvýšení efektivity českého průmyslu. Naše řídicí a informační systémy jsou nasazeny například v pivovaru Pilsner Urquell, v kolínské automobilce TPCA, v závodě Kvasiny společnosti Škoda Auto na výrobu vozů Škoda Superb. Řídicí systémy Siemens pracují také v rekonstruované Ústřední čističce odpadních vod Praha, Čistírně odpadních vod Brno - Modřice a Centrálním vodárenském dispečinku Zlín. Ale jak se na takových dodávkách podíleli čeští odborníci, konstruktéři? Ve všech výrobních závodech Siemens jsou dnes vývojová centra. Příkladem je projekční centrum v závodě v Mohelnici, kde se vyvíjejí nové typy elektromotorů, nebo vývojové centrum v závodě Siemens VDO ve Frenštátě pod Radhoštěm, kde se realizuje vývoj senzorů pro automobilový průmysl. Vývojové centrum kolejových vozidel v Ostravě v současnosti pracuje na dalším vývoji platformy regionálních vozidel Desiro pro bulharského zákazníka a na vývoji nového vysokorychlostního vozidla pro CRH China. V neposlední řadě je potřeba zmínit i přímou práci některých českých konstruktérů ve špičkovém vývojovém centru Corporate Technology v Mnichově, který patří koncernu Siemens. Ve vaší odpovědi je však určitá výhrada k úrovni vzdělávání, což zřejmě souvisí s diskusemi o současné úrovni vysokých škol, a zvláště o dosud nefungujícím systému výzkumu a vývoje, jenž by měl nahradit původní oborové výzkumné ústavy pracující v plné působnosti velkých výrobních podniků. Avšak ani tento systém nefunguje, lépe řečeno, on žádný ani nebyl nikdy navržen, a proto jste i vy byl jedním z iniciátorů tzv. Fóra průmyslu a vysokých škol. Jde stále o to, že výzkum musí pracovat v součinnosti s potřebami průmyslu. Podle mého názoru musí fungovat koordinace činností státu a podnikatelské sféry. Společně je třeba stanovit hospodářskou strategii - jako obecný nástroj pro srozumitelnou komunikaci toho, co bude hlavním zdrojem státních příjmů v horizontu deseti či dvaceti let, Tato strategie by měla poskytnout základní orientaci rodičům, školám, ale i zahraničním investorům. Velmi užitečnou věcí byl rovněž statistický nástroj, který by poskytoval konkrétní informace, například kolik volných míst a v jaké struktuře je momentálně k dispozici a jaká tato struktura bude v blízké budoucnosti. V řadě jiných zemí takový nástroj funguje. Zmínil jste Fórum průmyslu a vysokých škol, ale tím by to nemělo skončit. Musíme jít dále a vytvářet konkrétní nadace k podpoře oborových analýz našeho prostředí a podpoře nadaných studentů, kteří mají zájem stát se vynikajícími odborníky ve zvolených oborech. Vzdělání má jedno specifikum, podobné energetice: musíte je plánovat s velkým předstihem. K tomu však potřebujete vědět, jestli tato země má být zaplněna montážními závody, nebo aktivními výrobními podniky. Právě proto je nutné pracovat na dalším prohlubování spolupráce mezi průmyslovými podniky a středními a vysokými školami. V těchto věcech se Siemens snaží jít příkladem. Vybavili jsme výzkumné a výukové pracoviště Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií Vysokého učení technického v Brně špičkovou automatizační technikou na bázi univerzálního řídicího systému Simatic. Dodali jsme špičkové produkty z oblasti průmyslových automatizačních systémů pro modernizaci laboratoře programovatelných automatů a distribuovaných řídicích systémů na Technické univerzitě Vysoké školy báňské v Ostravě. A do třetice: dodali jsme moderní prostředky automatizace a informatiky do nově vybudovaných laboratoří integrované automatizace na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Hodnota dodaných přístrojů značky Siemens byla 1,38 mil. Kč a Univerzitě Tomáše Bati byla v rámci partnerství poskytnuta sleva ve výši 250 000 Kč. Samozřejmě očekáváme společnou diskusi o tom, jakou úroveň vzdělání potřebujeme v našem prostředí k tomu, abychom naplnili své poslání - tedy nejen vyrábět, ale podílet se rovněž na vývoji nových výrobků. Jenomže mnozí politici neustále tvrdí, že máme příliš mnoho vysokých škol. Dokonce se hovoří o tzv. okresních vysokých školách a nedostatek opravdu vzdělaných odborníků se bagatelizuje poukazem na nízkou úroveň a zaměření těchto škol a tvrzením, že požadavky na některé profese se nemění - údajně se nezvyšují, a proto volání po vzdělání je jen účelovým tvrzením škol. Tyto názory jsou však v příkrém rozporu s tím, co očekávají podniky. Jakou úroveň lidí podle vás potřebují? Víte, na první pohled by bylo možné říci, že ten, kdo montuje elektromotory u pásu dnes, potřebuje stejné vzdělání jako učeň, jenž školu opustil v osmdesátých letech minulého století. To by však v praxi znamenalo, že v budoucnosti budeme v zemi mít jen montážní závody, protože nedokážeme nabídnout nic více. Je to správná cesta k hospodářské prosperitě? I učeň dnes musí vědět mnohem více o kvalitě, systému řízení své práce, o návaznostech a konec konců i o nových přístrojích, které dnes k montování elektromotoru potřebuje. Může snad dnes někdo říci, že obráběcí stroje nepotřebují řízení CNC, a tím i zcela jinak kvalifikovanou obsluhu? O krizi učňovského školství se dnes hovoří na mnoha místech. Po roce devadesát se v ČR rozpadly velké firmy a jejich struktury, tedy i podnikové školy, jejichž záběr byl skutečně komplexní. Střední technické školství tehdy dostalo velkou ránu a teprve nyní se, patrně pod tlakem nedostatku vzdělaných lidí na pracovním trhu, jeho úroveň opět zvedá. Ano, zájem českých podniků o kvalitu a obsah středoškolského a vysokoškolského vzdělávání postupně roste, neboť právě podniky vidí mnohem lépe než politici, co se stalo. A myslím si dokonce, že požadavky průmyslu směrem k legislativě budou stále větší, neboť nikdo nebude chtít, aby se stal pouhým montážním závodem. Výrobní závody společnosti Siemens, kterých je na území ČR jedenáct, již v současnosti intenzivně spolupracují se středními technickými školami ve svých regionech. I v tomto směru se Siemens snaží být mezi průmyslovými podniky jakýmsi průkopníkem. Mohu říci, že mne to těší. Montovna nebo vývoj. Dobře. Ale jak. V několika veřejných vystoupeních jste se zasazoval za větší propojenost veřejných zakázek s podporou vývoje v českém prostředí. Můžete prosím tuto svoji představu více ozřejmit? Ptáme se proto, že společnost Siemens je známa svými konzultacemi o technickém vývoji civilizace směrem k politikům a nejde v žádném případě o lobování. Spíše jde o vize jak využít lépe techniku k zabezpečení chodu společnosti. Pokud to funguje v Německu, proč ne zde? Podnikatelské prostředí může a má vytvářet zpětnou vazbu politikům. Při vývoji technických prostředků je třeba reagovat například i na stárnutí populace, postupující urbanizaci, a s tím související potřeby v oblasti veřejné dopravy, telekomunikací, ovládání či zabezpečení veřejných budov a celých měst. Politik musí nastavit vizi, co od systému očekává, co potřebuje, aby se podnikatelská sféra mohla podle těchto parametrů orientovat. Ale nemůže to fungovat tak, že politici vyhlásí veřejnou zakázku a už zadávací podmínky vlastně předurčují, že se za velké peníze koupí stávající nebo dokonce zastaralý systém. Uvažte, do něčeho vkládáte velké finanční prostředky, další finanční prostředky vkládáte do školství a následně za to koupíte již hotovou věc s ukončenou možností vývoje, a tím vlastně vyřadíte polovinu svého drahého systému ze hry a přicházíte o peníze. To co vkládáte do školství a vědy se vám vlastně nevrací, neboť nedáte nikomu příležitost, aby se na vývoji něčeho nového podílel. A přitom si můžete v jakémkoliv tendru dát podmínku, že na vývoji požadovaného produktu musí spolupracovat obě strany. A to dokonce i se zahraničním dodavatelem. Jen tak vtáhnete například školy, které zaostávají v oblasti výzkumu a vývoje, do praktických problémů. A tato země potřebuje zužitkovat peníze vkládané do vědy a výchovy lidí. Hovořil jste o Německu a máte pravdu, že vrcholní představitelé společnosti Siemens společně s dalšími diskutují s politiky, kam je nutné směřovat technický vývoj, nebo jak jej využít. To napomohlo společnosti Siemens k tomu, že se mohla zaměřit například na problematiku mobility. Každou sekundu je na světě vyrobeno auto vybavené technologií Siemens. A v současnosti tolik probírané trendy v oblasti bezpečnosti? Každá čtvrtá komerční budova v Evropě je vybavena protipožární technologií značky Siemens. Problematika výroby a zásobování lidstva energiemi? Elektrárny s komponenty Siemens produkují pětinu celosvětové produkce energie. Oblast energetiky nás bude zajímat v ČR v nejbližších letech hodně. Svět rovněž hovoří o nedostatku pitné vody. Siemens je s více než 1500 patenty celosvětově nejvýznamnější inovativní společností v oblasti vodárenství. Dalším celosvětově významným trendem je stárnutí populace a s ním související vzestup preventivní zdravotní péče. I to bylo pro Siemens impulzem a dnes patří mezi největší světové dodavatele do zdravotnictví - jeho inovace optimalizují pracovní procesy v nemocnicích a ordinacích a zvyšují jejich efektivitu. Ale všechno co jsem vyjmenoval by nebylo možné, pokud by neprobíhala neustálá komunikace mezi politiky a podnikateli. Zadání společenské poptávky ze strany politika není negativním jevem. Toto zadání poskytuje podnikům orientaci a jistotu, že když uspěji, peníze vložené do vývoje se jim vrátí. Současně to dává investicím do vývoje smysl a ekonomickou návratnost. Užil jste srovnání s Německem - to reagovalo na hrůznou závislost na energiích z cizích zdrojů tím, že přijalo množství zákonů, které snižují spotřebu energií, zvláště v budovách a to často nejenom použitím jiných materiálů, ale i technickým vybavením. Co nabízí společnost Siemens k řešení takového problému v našich krajích? Myslíte si, že například i co se týče výroby energie, je možné očekávat nějaké nabídky na výstavbu zdrojů s nadkritickými parametry, které tak úspěšně již leta běží v Německu? Siemens patří i v oblasti technologií budov mezi významné světové výrobce a svým zákazníkům nabízí automatizační a řídicí systémy budov, zabezpečovací techniku a protipožární techniku. Z pohledu úspory energie v budovách jsou velmi zajímavé energeticky úsporné projekty, tzv. Energy Performance Contracting. Při realizaci projektu metodou Energy Performance Contracting je počáteční investice splácena po dobu několika let z dosažených úspor energie s tím, že poskytovatel služby EPC za dosažení těchto úspor ručí. Siemens za tyto projekty ve světě získal již řadu významných ocenění. Například cenu za "Evropskou energetikou službu", kterou uděluje Evropská komise, získala společnost Siemens jako nejlepší evropský poskytovatel energetických služeb díky projektům renovace energických systémů ve více než 100 budovách. Tyto projekty zaručují úspory v celkové výši 110 milionů eur. V ČR Siemens získal ocenění v soutěži Energetický projekt roku za realizaci energetické revitalizace areálu psychiatrické léčebny Kosmonosy. Energetických revitalizací pomocí metody EPC však bylo na území ČR realizováno již mnoho. Co se týče výroby energie: jak víte společnost ČEZ v současnosti připravuje výstavbu elektrárny s nadkritickými parametry v Ledvicích - výkon elektrárny bude cca 660 MW a Siemens bude jedním z uchazečů o zakázku na dodávku vybavení elektrárny, turbíny, generátoru, i řídicího systému. S ohledem na to, že několik elektráren s nadkritickými parametry už vyrábí elektřinu na území celého Německa řadu let si myslím, že pokud to bude výhodné pro obě strany, je možné jednat o spolupráci, a to nejenom se Škodou Power Plzeň, ale i jinými subjekty. JAN BALTUS