Jaderná výstavba schválená loni
ruskou vládou si klade ambiciózní
cíle. Do roku 2030 chce navýšit
podíl jaderné energie v zemi ze
současných 17 % na 25 %, mimo
jiné i výstavbou desítek nových
jaderných bloků. Klíčovým faktorem
však bude dostupnost uranu
pro výrobu jaderného paliva.
Rusko masivně investuje do
rozvoje domácích i zahraničních
zdrojů, stát již vyčlenil miliardy
rublů.
V roce 2015 by mělo do ruské
sítě dodávat elektřinu deset nových
jaderných elektráren a dalších deset
bude v různých fázích výstavby.
Podle federálního programu rozvoje
jaderné energetiky by zdroje
měly od letošního roku růst o 3 GW
ročně, což se rovná výkonu jednoho
půl Temelína. Společně s vývozem
by tak poptávka po uranu mohla
v roce 2020 dosáhnout až 36 000
tun ročně.
V současnosti Rusko těží kolem
3200 tun uranu ročně. Ani společně
s recyklovaným použitým
palivem ale toto množství neuspokojuje
poptávku 31 ruských reaktorů
a několika desítek elektráren
zahraničí včetně českých Dukovan.
Jen na výrobu jaderného paliva
spotřebuje 9000 tun ročně. Zatím
rozdíl stačí pokrývat nashromážděné
zásoby, do budoucna je však tento
trend neudržitelný.
Během příštích dvou let vyčlení
vláda a státní agentury až 3,5 mld.
rublů ročně (cca. 124 mil. USD)
rozvoj nové těžby. Federální
agentura podpovrchových zdrojů
Rosnedra) chce produkci uranu
zvýšit alespoň na 70 % spotřeby.
Jinak by hrozilo, že během příštích
deseti let se zásoby zcela vyčerpají.
Mnohé firmy se chopily příležitosti
do uranu masivně investují.
Z iniciativy firem TVEL a Tenex
vznikla vloni nová společnost Uranium
Mining Company s cílem
angažovat se v několika oblastech:
od těžby ve stávajících ruských
dolech, přes geologické průzkumy
nových nalezišť až po zakládání
společných podniků v zahraničí.
Firma Tenex také uzavřela
smlouvu s japonskou společností
Mitsui & Co. o prozkoumání možnosti
realizace nového uranového
dolu na východě země v Jakutsku.
V případě rozhodnutí otevřít důl
Južnaja (s plánovanou produkcí
tisíc tun uranu ročně) se Japonsko
bude na projektu podílet z jedné
čtvrtiny – jednalo by se o první
zahraniční investici v tradičně
uzavřené oblasti ruského jaderného
průmyslu. Letos v dubnu vyhlásí
ruské Ministerstvo přírodních
zdrojů výsledky tendru na rozvoj
pěti uranových dolů v Burjatské
republice.
Ověřené zásoby uranu v Rusku
činí asi 615 000 tun, předpokládané
dokonce 830 000 tun. Hlavní zdroje
se nacházejí v oblastech Strelcovskij,
Zauralskij, Vitimskij a Elkonskij
region. Vladimír Bočkov ze
společnosti TVEL předpokládá
prudký nárůst domácí poptávky po
uranu. I proto společnost investuje
do zahraničních zdrojů. „Kromě
tradičních těžebních partnerů jako
je Kazachstán či Uzbekistán chceme
oslovit i další země: Ukrajinu,
Mongolsko, ale také třeba Bulharsko.
Zajímavé jsou pro nás samozřejmě
i zprávy o prodloužení těžby
uranu v České republice,“ říká
Bočkov.
Již nyní firma TVEL na základě
dohody se společností ČEZ
využívá malé množství českého
uranu při výrobě jaderného paliva
pro elektrárnu Dukovany (cca.
85 tun ročně). „Využitím českého
uranu v dukovanském palivu
o něco snižujeme náklady ČEZ
na dodávky paliva,“ vysvětluje
Bočkov. Žádná oficiální jednání
ale ze strany Ruska se společností
Diamo, která v Dolní Rožínce
uran těží, zatím neprobíhají. Podle
TVEL by přitom těsnější spolupráce
byla logickým vyústěním
dlouhodobých kontaktů mezi oběma
zeměmi.
Korporaci TVEL vede mateřská
akciová společnost, která řídí
přidružených společností a podniků,
dceřiných společností, zabývajících
se v Rusku jaderným palivovým
cyklem.
Výrobky ruské korporace TVEL
dnes plně využívá 73 energetických
a více než 30 výzkumných
reaktorů ve 13 státech světa. Podíl
společnosti TVEL na světovém
trhu s jaderným palivem představuje
asi 17 %. TVEL dodává jaderné
palivo pro lehkovodní, grafitové
a rychlé energetické reaktory typu
VVER-1000, VVER-440, PWR,
BWR, RBMK-1000, RBMK-1500,
EGP-6, BN-600 a CEFR. Část
produkce tvoří palivové soubory
pro reaktory vědecko-výzkumné
a reaktory lodní. Kromě pozice
lídra na tradičních zahraničních
trzích (na Ukrajině, v Bulharsku,
Maďarsku, na Slovensku, v Česku,
Finsku, Arménii, Litvě a Číně)
se společnost prosazuje i
západoevropských trzích. Dodává
palivové soubory vyrobené
základě západních technologií pro
energetické reaktory v Německu,
Švýcarsku, Švédsku a Nizozemsku.
Mezi odběratele výzkumných
reaktorů patří kromě České republiky
např. Ukrajina, Maďarsko,
Polsko, Bulharsko, Vietnam nebo
Čína. V posledních letech společnost
uspěla ve výběrových řízeních
a uzavřela smlouvy na dodávky
jaderného paliva do Bulharska,
Slovensko, do Finska a podepsala
smlouvy na palivo pro nové energobloky
jaderných elektráren
Ukrajině a v Indii. Podle hlavních
ruských ratingových agentur patří
mezi padesát nejúspěšnějších průmyslových
firem Ruska. V současnosti
zaměstnává kolem 40 000
lidí.
