Rusko přijalo současnou nejistotu ohledně poptávky po vodíku a jeho komerční životaschopnosti a doufá, že se mu s pomocí západních partnerů podaří v příštích letech toto odvětví transformovat, protože tlak dovozců na čistší palivo sílí.
Podle vodíkové strategie se Rusko stane jedním ze světových lídrů ve výrobě a vývozu vodíku, přičemž do roku 2030 chce dosáhnout 20% podílu na světovém trhu a do roku 2035 vyvézt 2 miliony t vodíku ročně a do roku 2050 15—50 milionů t ročně. Konečný cíl 50 Mt/rok vývozu vodíku by odpovídal přibližně 160 miliardám kubíků zemního plynu ročně. „To by v podstatě nahradilo veškerý dnešní vývoz zemního plynu z Ruska do Evropy vodíkem,“ uvedla analytická společnost S&P Global Platts. Vzhledem k tomu, že spotové ceny zemního plynu v Evropě vzrostly na rekordní hodnoty, obrátily se všechny oči na ropném a plynárenském fóru v Ťumeni v polovině září opět k rozvoji vodíkového sektoru jako potenciální alternativě zemního plynu. Rusko zvažuje rozvoj vodíkových projektů založených na jaderné energii, zemním plynu a obnovitelných zdrojích a plánuje využít domácí zdroje, stávající trasy dodávek energie a blízkost potenciálních budoucích spotřebitelů v Evropě a Asii. Plánuje vytvoření nejméně tří vodíkových klastrů: na severozápadě pro vývoz do Evropy, na východě pro dodávky do Asie a v Arktidě pro domácí využití vodíku a potenciální vývoz.
„Dialog“ s Evropou Rusko se v současné době zaměřuje především na tzv. šedý a modrý vodík vyrobený na bázi zemního plynu. Je však otázkou, zda jej budou kupovat evropští zákazníci, kteří budou kvůli ekologickým přínosům pravděpodobně upřednostňovat zelený vodík. V současné době jsou náklady na modrý vodík v Evropě nižší než na zelený. Společnost S&P Global Platts ocenila 16. září vodík vyráběný z plynu se započítáním CCS (carbon capture and storage), tedy tzv. modrý vodík, kde se kromě investičních nákladů uplatňují i náklady na zachytávání a ukládání CO2 na 4,21 eura/kg, zatímco ocenění vodíku vyráběného z obnovitelných zdrojů pomocí elektrolýzy je vyšší a činilo 9,75 eura/kg. Ruské ministerstvo energetiky tvrdí, že technologicky lze při výrobě vodíku ze zemního plynu eliminovat až 90 % emisí CO2. „Potřebujeme vést o tomto plánu dialog (s Evropou). Mohlo by se podařit vyjednat, že tento de facto zelený vodík bude uznán jako de iure,“ řekl 15. září na fóru v Ťumeni generální ředitel společnosti Gazprom Neft Alexandr Djukov. Rusko má obrovské zásoby plynu a analytická společnost Platts uvedla, že tamní vláda a velcí ruští producenti plynu myšlenku vývozu modrého vodíku silně podporují. „Ekonomická stránka a přijatelnost modrého vodíku v dlouhodobém horizontu však ještě není vyřešena,“ uvedla. Náměstek ruského ministra energetiky Pavel Sorokin během zasedání v Ťumeni zaměřeného na vodík uvedl, že v určitém okamžiku by mohlo dojít k „průlomu“ v oblasti vodíku na bázi plynu. „Musíme na to být připraveni,“ řekl. Podle analy t ické společnosti S&P Global Platts by cílový podíl Ruska na exportním trhu ve výši 15—50 Mt/rok představoval pro ruskou ekonomiku hodnotu 30—100 miliard dolarů, zatímco celková ekonomická hodnota dnešního vývozu ropy ve výši 5 milionů barelů denně činí přibližně 70—120 miliard dolarů. „Zdá se, že existují určitá konkrétní čísla, která podporují jejich národní cíl získat významný podíl na trhu s vodíkem,“ uvedla. Kromě toho by měl být plynovod Nord Stream 2 do deseti let připraven na přimíchávání vodíku do jednoho nebo obou potrubí. Tím by se podle ruského ministerstva energetiky vyřešil problém přepravy, který ceny vodíku zdvojnásobuje. Nicméně prezident Vladimir Putin na začátku tohoto měsíce uvedl, že Rusko by se mělo zabývat také výrobou ekologického vodíku a čpavku na ruském Dálném východě. Ta bude zaměřena na asijské trhy, především Čínu a Japonsko, „kde poptávka v příštích desetiletích neustále poroste“. /jj/
